31 C 133/2022-32 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 4 084 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že v souladu s § 15 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zjistila, že žalovaný je vlastníkem (provozovatelem) nákladního automobilu [registrační značka], [VIN kód], přičemž vozidlo nemělo v období od 12. 5. 2019 do 24. 6. 2019 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla (tzv. povinné ručení). Vozidlo tak bylo nepojištěno 44 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyně doručila dne 2. 1. 2020 žalovanému výzvu k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných, splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalovaný však svou povinnost ve stanovené lhůtě nesplnil a splatnost příspěvku nastala dne 1. 2. 2020. Žalovaný tak dluží na příspěvku částku 3 784 Kč a 300 Kč za poplatek spojený s uplatněním práva dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaný tak celkem dluží částku 4 084 Kč, kterou ani přes výzvy žalobkyně dosud neuhradil. 2. Opatrovník žalovaného navrhl zamítnutí žaloby. 3. Soud učinil za použití § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) tento závěr o skutkovém stavu. 4. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že k nákladnímu automobilu [registrační značka], které bylo v předmětné době ve vlastnictví žalovaného (prokázáno zjištěnými údaji o vozidle, kupní smlouvou), nebylo v období od 25. 4. 2020 do 16. 8. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti, výše příspěvku za nepojištěné vozidlo činí 86 Kč za den. Žalovaný přes výzvu žalobkyně dlužnou částku nezaplatil (prokázáno výzvou k úhradě ze dne 18. 12. 2019, upomínkou ze dne 12. 6. 2020, předžalobní výzvou ze dne 21. 1. 2022). 5. Vztah mezi účastníky se řídí zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla (dále jen„ zákon“). Podle § 4 odst. 1 zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Příspěvek se podle § 4 odst. 3 zákona vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla, a taktéž nákladů na jeho uplatnění včetně nákladů vymáhání (§ 4 odst. 4 zákona). 6. Vzhledem k tomu, že motorové vozidlo žalovaného nemělo v období od 12. 5. 2019 do 24. 6. 2019 uzavřeno povinné ručení, vznikla žalovanému povinnost uhradit žalobkyni příspěvek nepojištěných za 44 dní, který je tvořen zákonnou denní sazbou (86 Kč) vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti hrazeno, tedy celkem částku 3 784 Kč. Žalobkyně dále požadovala zaplacení poplatku za vymáhání ve výši 300 Kč Celkem tak žalovaný dluží žalobkyni částku 4 084 Kč, kterou ani na základě upomínek neuhradil. Tím, že žalovaný dlužnou částku žalobkyni nezaplatil řádně a včas, ocitl se v prodlení s plněním peněžitého závazku, a je proto povinen zaplatit žalovanou částku spolu s úrokem z prodlení. Soud proto žalobě vyhověl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O příslušenství bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 062 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 084 Kč sestávající z částky 600 Kč za tři právní úkony po 200 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 a § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., z částky 1 000 za 1 úkon dle § 14 b odst. 3 a. t. a § 7 odst. 1 a. t. včetně jedné paušální náhrady dle § 14b odst. 5 písm. b) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 200 Kč ve výši 462 Kč. 9. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro jejich prodloužení.