31 C 183/2022-26 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 7 710 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že v souladu s § 15 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zjistila, že žalovaný je vlastníkem (provozovatelem) osobního automobilu [anonymizováno] [číslo], [VIN kód], přičemž vozidlo nemělo v období od 25. 4. 2020 do 16. 8. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla (tzv. povinné ručení). Vozidlo tak bylo nepojištěno 114 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyně doručila dne 16. 10. 2020 žalovanému výzvu k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných, splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalovaný však svou povinnost ve stanovené lhůtě nesplnil a splatnost příspěvku nastala dne 15. 12. 2020. Žalovaný tak dluží na příspěvku částku 7 410 Kč a 300 Kč za poplatek spojený s uplatněním práva dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaný tak celkem dluží částku 7 710 Kč, kterou ani přes výzvy žalobkyně dosud neuhradil. 2. Opatrovník žalovaného navrhl zamítnutí žaloby. 3. Podáním ze dne 20. 9. 2022 vznesl opatrovník žalvaného námitku promlčení nároku. 4. Soud učinil za použití § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) tento závěr o skutkovém stavu. 5. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že k osobnímu automobilu [registrační značka], které bylo v předmětné době ve vlastnictví žalovaného (zjištěnými údaji o vozidle č.l. 14), nebylo v období od 25. 4. 2020 do 16. 8. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti, výše příspěvku za nepojištěné vozidlo činí 65 Kč za den. Žalovaný přes výzvu žalobkyně dlužnou částku nezaplatil (prokázáno výzvou k úhradě ze dne 1. 10. 2020, upomínkou ze dne 18. 2. 2021, předžalobní výzvou ze dne 29. 3. 2022). 6. Vztah mezi účastníky se řídí zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla (dále jen„ zákon“). Podle § 4 odst. 1 zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Příspěvek se podle § 4 odst. 3 zákona vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla, a taktéž nákladů na jeho uplatnění včetně nákladů vymáhání (§ 4 odst. 4 zákona). 7. Námitku promlčení soud posoudil jako nedůvodnou. Dle § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla, povinnost zaplatit příspěvek a náklady [anonymizováno] podle odstavce 4 zaniká, pokud [anonymizováno] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se [anonymizováno] prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Žalobkyně doručila žalovanému výzvu k úhradě příspěvku dne 16. 10. 2020, tj. v zákonem požadované lhůtě. Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla, neobsahuje speciální ustanovení o promlčecí lhůtě, užije se proto ve smyslu § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ustanovení § 629 odst. 1 o. z, dle kterého promlčecí lhůta trvá tři roky. 8. Vzhledem k tomu, že motorové vozidlo žalovaného nemělo v období od 25. 4. 2020 do 16. 8. 2020 uzavřeno povinné ručení, vznikla žalovanému povinnost uhradit žalobkyni příspěvek nepojištěných za 114 dní, který je tvořen zákonnou denní sazbou (65 Kč) vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti hrazeno, tedy celkem částku 7 410 Kč. Žalobkyně dále požadovala zaplacení poplatku za vymáhání ve výši 300 Kč Celkem tak žalovaný dluží žalobkyni částku 7 710 Kč, kterou ani na základě upomínek neuhradil. Tím, že žalovaný dlužnou částku žalobkyni nezaplatil řádně a včas, ocitl se v prodlení s plněním peněžitého závazku, a je proto povinen zaplatit žalovanou částku spolu s úrokem z prodlení. Soud proto žalobě vyhověl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. O příslušenství bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 667 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 710 Kč sestávající z částky 600 Kč za tři právní úkony po 200 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 a § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., z částky 1 500 za 1 úkon dle § 14 b odst. 3 a. t. a § 7 odst. 1 a. t. včetně jedné paušální náhrady dle § 14b odst. 5 písm. b) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 700 Kč ve výši 567 Kč. 11. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro jejich prodloužení.