7 C 1/2022-61 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se po žalované domáhá zaplacení shora uvedené částky z titulu přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu vznikla nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce a průtazích v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. [spisová značka] (dále jen„ posuzované řízení“), kdy se jednalo o odškodňovací řízení. Žalobce svůj nárok ve výši 180 000 Kč na přiměřené zadostiučinění již uplatnil u žalované žádostí dne [datum]. Žalovaná žalobci částečně vyhověla, když mu poskytla omluvu a přiměřené zadostiučinění ve výši 60 750 Kč. 2. Žalovaná ve vyjádření žalobou uplatněný nárok neuznala, neboť má za to již přiznané přiměřené zadostiučinění spočívající v omluvě a zaplacení částky 60 750 Kč je dostatečné a odpovídá všem okolnostem posuzovaného případu. 3. Jednotlivá skutková tvrzení má soud prokázána z: 4. Žalobce se po žalované domáhal přiměřeného zadostiučinění spočívajícího v omluvě a zaplacení částky 180 000 Kč za nemajetkovou újmu, která mu vznikla z důvodu nepřiměřené délky posuzovaného řízení, jež bylo zatíženo průtahy (prokázáno žádostí žalobce o přiměřené zadostiučinění ze dne [datum]). 5. Žalovaná žalobci poskytla omluvu za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení (prokázáno omluvou žalované žalobci ze dne [datum]). 6. Žalovaná žalobci přiznala přiměřené zadostiučinění ve výši 60 750 Kč za nepřiměřenou délku a průtahy v posuzovaném řízení. Žalovaná konstatovala, že posuzované řízení trvalo 7 let a 9 měsíců a žalobci na základě stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, Cpjn 206/2010, uveřejněné pod číslem 58/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen„ stanovisko“) náleží základní částka zadostiučinění ve výši 15 000 Kč za rok trvání řízení, resp. 1 250 Kč za měsíc trvání řízení, s výjimkou prvních dvou let, za které je třeba poskytnout částku poloviční. Základní částku je dále třeba snížit o 20 % z důvodu složitosti řízení a o 20 % z důvodu četnosti rozhodování soudů. Žalovaná proto žalobci přiznala 60 750 Kč, ve zbývajícím rozsahu (co do částky 119 250 Kč) žádosti žalobce nevyhověla (prokázáno stanoviskem žalované ze dne [datum]). 7. Co se týče průběhu posuzovaného řízení, zjistil soud, že žádostí ze dne [datum] se žalobce po žalované domáhal konstatování porušení jeho základních práv a svobod, zaslání písemné omluvy a zaplacení částky 200 000 Kč jakožto přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu vznikla z důvodu nepřiměřené délky a průtahů řízení vedeného u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5 sp. zn. [spisová značka] (žádost o přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu ze dne [datum]). Vzhledem k tomu, že žalovaná jeho žádosti nevyhověla, domáhal se přiměřeného zadostiučinění žalobou podanou dne [datum] u Obvodního soudu pro Prahu 5 (žaloba ze dne [datum]). Obvodní soud pro Prahu 5 jako soud prvního stupně žalobu v celém rozsahu zamítl (rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]), Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudek soudu prvního stupně k odvolání žalobce potvrdil (rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). Věc byla k dovolání žalobce dne [datum] předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání (předkládací zpráva ze dne [datum]). Nejvyšší soud rozsudek soudu prvního stupně a soudu odvolacího částečně zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil Obvodnímu soudu pro Prahu 5 k dalšímu řízení (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). Soud prvního stupně s odkazem na kasační rozsudek Nejvyššího soudu vyzval žalobce dne [datum] k doplnění rozhodných skutečností ve věci a ke specifikaci žalobního petitu (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). Obvodní soud pro Prahu 5 opětovně vyzval žalobce dne [datum] k doplnění rozhodných skutečností ve věci a ke specifikaci žalobního petitu (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). Soud prvního stupně následně žalobě částečně vyhověl a ve zbývajícím rozsahu ji zamítl (rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]), odvolací soud jeho rozhodnutí k odvolání žalobce potvrdil (rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). K dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], Nejvyšší soud dovolání odmítl (usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). 8. Usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], doručeným žalobci dne [datum], byla odmítnuta ústavní stížnost žalobce podaná proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne [číslo] [anonymizováno], č. j. [číslo jednací] (nesporné tvrzení účastníků). 9. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stav: Posuzované řízení bylo zahájeno podáním žádosti žalobce o přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu dne [datum] a skončeno dne [datum], kdy bylo žalobci doručeno shora uvedené usnesení Ústavního soudu. Žalobce byl žalovanou již odškodněn za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení, a to poskytnutím omluvy a zaplacením částky 60 750 Kč. 10. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Projednávanou věc je třeba posuzovat podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, dále jen„ OdpŠk“. 11. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. 12. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. 13. Podle § 31a odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. 14. Podle bodu VI. stanoviska se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč s tím, že za první dva roky řízení náleží částka poloviční. Základní částku je nutné dále modifikovat připočtením či odečtením vlivu skutečností vyplývajících z kritérií obsažených v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk. 15. V poměrech projednávané věci se uvedené právní závěry promítají následovně. 16. Posuzované řízení trvalo 7 let a 9 měsíců, což je délka nepřiměřeně dlouhá a žalobci tudíž náleží přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu vznikla porušením jeho práva na projednání věci v přiměřené lhůtě a jejíž existence se presumuje (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23.9.2010, sp. zn. 30 Cdo 958/2009). 17. Základní částku přiměřeného zadostiučinění soud určil ve výši 15 000 Kč za rok řízení, když posuzované řízení není řízením tzv. extrémně dlouhým (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1320/2011), tj. ve výši 101 250 Kč (2 x 7 500 Kč + 5 x 15 000 Kč + 9 x 1 250 Kč). 18. Soud základní částku zadostiučinění snížil o 40% z důvodu složitosti řízení, neboť posuzované řízení probíhalo na všech úrovních soudní soustavy a ve věci rovněž rozhodoval Ústavní soud. Soud rovněž shledal řízení složitým po stránce obsahové, neboť žalobce uplatnil velké množství žalobních nároků. Soud dále po zohlednění kritéria chování poškozeného základní částku zadostiučinění snížil o 10%, neboť soud prvního stupně v posuzovaném řízení s odkazem na kasační rozsudek Nejvyššího soudu žalobce opakovaně vyzýval k odstranění vad žaloby a žalobci lze tudíž přičíst k tíži, že vady žaloby neodstranil hned napoprvé. Po zohlednění kritéria postupu orgánu veřejné moci během řízení soud dospěl k závěru, že základní částku zadostiučinění je nutné zvýšit o 10% z důvodu, že řízení u Nejvyššího soudu vedené pod sp. zn. [spisová značka] neprobíhalo plynule, když věc byla Nejvyššímu soudu předložena dne [datum] a soud rozhodl až dne [datum]. Soud dále shledal, že z důvodu kritéria významu předmětu řízení pro poškozeného není dán důvod ke zvýšení či snížení základní částky, když posuzované řízení je řízením odškodňovacím, které nelze postavit na roveň řízení ve věcech trestních, opatrovnických, pracovně-právních, o