18 C 119/2023-35 — Obvodní soud pro Prahu 5

Manželka se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala rozvodu svého manželství s tím, že manželé jsou oba občany Ukrajiny, obvyklý pobyt mají však na území České republiky. Manželka byla nucena se z důvodu mnohaletého domácího násilí v [anonymizováno] [rok] odstěhovat spolu s nezletilým synem z rodinné domácnosti. První konflikty zahrnující intenzivnější fyzické násilí ze strany manžela začaly v [anonymizováno] [rok], manžel nadužívá alkohol. Manželka opakovaně volala na manžela v souvislosti s domácím násilím policii a navštívila intervenční centrum. Manželství účastníků je rozvráceno a nelze čekat jeho obnovu. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, neboť účastníci jsou státními příslušníky Ukrajiny mající bydliště na území České republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Podle čl. 30 odst. 4 smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech ze dne 28. 5. 2001 vyhlášené sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod č. 123/2002 Sb. m. s. je k rozvodu manželství dána pravomoc českého soudu jako justičnímu orgánu té smluvní strany, na jejímž území mají bydliště oba manželé. Podle čl. 30 odst. 1 téže smlouvy je rozhodným právem právo ukrajinské. Soud po provedeném dokazování dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Účastníci uzavřeli manželství dne [datum] v [anonymizováno], reg. odd. matrik ([anonymizováno]) Rachivského okresu Zakarpatské oblasti Ukrajiny, o čemž je v matričních knihách o uzavření sňatku proveden dne [datum] příslušný záznam pod [číslo]. Manželé jsou ukrajinskými státními příslušníky, mají již zletilou dceru [anonymizováno] a nezletilého syna [anonymizováno] O péči a výživě nezletilého syna účastníků bylo rozhodnuto pravomocným rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jímž byla schválena dohoda manželů o úpravě poměrů k nezletilému pro dobu před a po rozvodu. Dne [datum] v [anonymizováno] byla do bydliště účastníků zavolána hlídka Policie ČR, neboť v bytě mělo docházet k napadení manželky ze strany manžela. Manželka policistům popsala, že ji manžel slovně napadal a poté ji chytil pod krkem, následně manželka zavolala linku 158 a manžel byt opustil. Manželka byla v průběhu října a [anonymizováno] [rok] a v [anonymizováno] [rok] v osobním či telefonickém kontaktu s intervenčním centrem v souvislosti s řešením rodinné situace a domácího násilí. Manželství účastníků je rozvráceno a není zde žádná naděje na jeho obnovu. Po právní stránce hodnotil soud věc takto: Podle čl. 110 odst. 1 zákona o rodině (rodinného zákoníku) Ukrajiny z 10. 1. 2002 č. 21-22, ve znění pozdějších předpisů, může podat návrh na rozvod jeden z manželů. Podle čl. 111 odst. 1 téhož zákona soud použije k zachování manželství přiměřená opatření, pokud to není v rozporu s morálními zásadami společnosti. Podle čl. 112 odst. 1 citovaného zákona soud zjišťuje skutečné vztahy manželů, příčinu podání návrhu, bere přitom v úvahu, mají-li manželé nezletilé děti nebo invalidní dítě a jiné okolnosti manželského soužití. Podle odst. 2 čl. 112 může soud manželství rozvést, pokud zjistí, že obnovení manželského soužití nelze očekávat a zachování manželství by bylo v rozporu se zájmy některého z manželů, zájmy dětí a tyto okolnosti mají podstatný význam. Soud má za to, že vztahy manželů jsou natolik rozvráceny, že jejich další soužití není možné a nelze na účastnících spravedlivě požadovat, aby se pokusili o obnovu svého manželství, zejména po zjištění učiněném soudem, že je vztah manželů natolik nefunkční, že v domácnosti účastníků musela zasahovat Policie ČR a manželka se poté odstěhovala z důvodu domácího násilí. Obnovení manželského soužití za takové situace nelze očekávat, a proto soud manželství účastníků rozvedl. Přihlédl přitom k tomu, že zájmy nezletilého syna manželů jsou chráněny rozhodnutím zdejšího soudu v opatrovnickém řízení, v němž byly upraveny poměry nezletilého [příjmení] ve vztahu k rodičům do budoucna pro dobu po rozvodu jejich manželství. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 23 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.