25 C 149/2022-90 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobci se domáhali vyklizení bytové jednotky uvedené ve výroku I. rozsudku s tím, že jsou vlastníky nemovitosti, ve které se nachází. S žalovanou uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu týkající se předmětného bytu, žalovaná však řádně neplatila nájemné, proto jí žalobci dali dne 1. 12. 2020 výpověď bez výpovědní doby. Nájem bytu skončil 1. 1. 2021, od té doby žalovaná užívá byt bez právního důvodu. Žalovaná bytovou jednotku nevyklidila ani přes předžalobní upomínku. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, opatrovník žalované nedisponuje informacemi od žalované, proto ponechal rozhodnutí na úvaze soudu. 3. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili žalobci a které žalovaná nesporovala, a na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 4. Žalovaná byla nájemcem bytu [číslo] o velikosti o velikosti [anonymizováno] v [anonymizováno] podlaží ([anonymizováno] patře) domu [adresa] v k. ú. [část obce], a to na základě smlouvy uzavřené s žalobkyní b) a právní předchůdkyní žalobce a) jako pronajímateli. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou (smlouva ze dne 21. 2. 2018), žalobci (kteří uvedený dům vlastní ke dni rozhodnutí – výpis z katastru nemovitostí) dali žalované výpověď z nájmu tohoto bytu dopisem ze dne 1. 12. 2020, a to z důvodu nezaplacení nájemného a záloh na služby za září až listopad 2020. Tento dopis byl žalované doručen dne 1. 12. 2020 do vlastních rukou. Žalovaná byla vyzvána k vyklizení bytu dopisem ze dne 12. 4. 2022. 5. Ze skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr o tom, že žalobci jsou vlastníky bytové jednotky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaná byla nájemcem bytu až do 1. 12. 2020, kdy jí byla dána výpověď, nemovitost však ani přes výzvy nevyklidila (žalobu na neplatnost výpovědi k soudu nepodala). 6. Podle ust. § 1040 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 7. V řízení není sporu o tom, že žalobci jsou vlastníky bytové jednotky popsané ve výroku rozsudku a žalovaná k této jednotce již nemá žádná práva, užívá tak byt bez právního titulu, a protože jej dosud dobrovolně nevyklidila, a to ani po výzvě, soud žalobě na vyklizení ve smyslu ust. § 1040 občanského zákoníku vyhověl. 8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 9. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy plně úspěšným žalobcům přiznal náhradu jim vzniklých nákladů řízení, které sestávají z nákladů na zaplacení soudního poplatku ve výši 5 000 Kč a nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 1 500 Kč (ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení – převzetí a příprava zastoupení, písm. d) – podání žaloby a písm. g) – účast na jednání), když jejich výše je dána ust. § 7 ve spojení s ust. § 9 odst. 1 vyhlášky) a rovněž 3 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 3 vyhlášky). Podle ust. § 12 odst. 4 vyhlášky jde-li o společné úkony při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob, náleží advokátovi za každou takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 %. Právní zástupkyně zastupovala dva žalobce, za jeden úkon právní služby jí tak náleží odměna po snížení ve výši 1 200 Kč, ovšem za každého žalobce. Odměna za zastupování žalobců tak činí 7 200 Kč, dále se připočítává náhrada hotových výdajů 900 Kč (náhrada hotových výdajů se nerozšiřuje podle počtu zastupovaných osob). Celkové náklady žalobců ve výši 14 801 Kč zahrnující 21 % DPH z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.).