21 C 93/2024-39 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Manželé se společným návrhem podaným k soudu dne 19. 8. 2024 domáhali rozvodu manželství uzavřeného mezi účastníky dne 8. 3. 2014 s tím, manželství účastníků je trvale a hluboce rozvráceno, když manželé nesdílí společnou domácnost. Z manželství se narodil nezletilý syn, kdy poměry k nezletilému byly vypořádány dohodou rodičů, která byla schválena rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 2. 10. 2024, č. j. , spisová značka, . Manželství je pro ně pouze formálním svazkem. Mezi účastníky byla uzavřena Dohoda o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, o úpravě práv a povinností společného bydlení pro dobu do rozvodu manželství a pro dobu po rozvodu manželství ze dne 14. 8. 2024.2. Soud v prvé řadě zkoumal svou mezinárodní příslušnost, když je ve věci mezinárodní prvek. Oba manželé jsou státní příslušnosti Vietnamské socialistické republiky, oba měli v době sepsání a podání společného návrhu bydliště v České republice na adrese , adresa, . Současně se soud zabýval otázkou rozhodného práva. Podle čl. 20 odst. 1 smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních, vyhlášené pod č. 123/2002 Sb. m. s. (dále jen jako mezinárodní smlouva) se rozvod manželství řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou manželé v době podání návrhu na zahájení řízení. Podle čl. 20 odst. 3 mezinárodní smlouvy, k řízení o rozvodu podle odstavce 1 tohoto článku je příslušný justiční orgán té smluvní strany, jejímiž občany jsou oba manželé v době podání návrhu. Jestliže v době podání návrhu na rozvod mají oba manželé bydliště na území druhé smluvní strany, je příslušný také justiční orgán této smluvní strany. Soud proto v souladu s čl. 20 odst. 3 mezinárodní smlouvy dovodil svou mezinárodní příslušnost o návrhu na rozvod účastníků rozhodnout. Zároveň v souladu s čl. 20 odst. 1 mezinárodní smlouvy soud určil jako právo rozhodné vietnamské právo. Soud proto bude aplikovat vietnamský zákon o manželství a rodině No. 52/2014/QH13 ze dne 19. 6. 2014. Místní příslušnost pak byla dovozena dle ust. § 383 zák. č. 292/13 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen ,,z. ř. s.“), neboť poslední bydliště manželů se nacházelo na adrese , adresa, .3. Soud postupoval dle z. ř. s. a s odkazem na § 389 z. ř. s. neprodleně ze zákona nařídil jednání.4. Mezi účastníky nebylo sporu, že oba manželé jsou vietnamské národnosti s vietnamskou státní příslušností, pro manžela i manželku jde o první manželství, manželství bylo uzavřeno dne 8. 3. 2014 a z manželství se narodil nezletilý syn , jméno FO, . Žádný z manželů nemá zájem o obnovu manželského soužití a Dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, o úpravě práv a povinností společného bydlení pro dobu do rozvodu manželství a po rozvodu manželství ze dne 14. 8. 2024 sepsali svobodně a vážně.5. Soud učinil následující skutková zjištění: Oddacím listem ze dne 8. 3. 2014 vydaným Národním výborem městské části Hoang Dieu, město Thai Binh, provincie Thai Binh, Vietnamská socialistická republika bylo prokázáno, že mezi účastníky řízení bylo uzavřeno manželství dne 8. 3. 2014. Dohodou o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, o úpravě práv a povinností společného bydlení pro dobu do rozvodu manželství a po rozvodu manželství ze dne 14. 8. 2024 bylo prokázáno, že manželé uzavřeli dohodu o vypořádání společného jmění manželů a o úpravě bydlení po rozvodu manželství s tím, že žádný z nich nemá potřebu vyživovací povinnosti od druhého z manželů po rozvodu. Z rodného listu nezletilého bylo prokázáno, že se z manželství narodil nezletilý syn , jméno FO, , narozený 19. 1. 2017. Poměry k nezletilému byly vypořádány dohodou rodičů schválenou rozsudkem zdejšího soudu ze dne ze dne 2. 10. 2024, č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 30. 10. 2024.6. V souladu s § 52 vietnamského zákona o manželství a rodině soud účastníky vybídl ke smíru, avšak oba účastníci řízení na rozvodu trvali.7. Podle § 55 vietnamského zákona o manželství a rodině platí, že v případě, že manželé společně žádají o rozvod, pak jestliže se zjistí, že se obě dvě strany chtějí rozvést skutečně dobrovolně a již se dohodly na rozdělení majetku, na péči, výživě a výchově dětí, a to s ohledem na zajištění odůvodněných práv manželky , právnická osoba, , vyhlásí soud rozvedení manželství souhlasným prohlášením; pokud k dohodě nedojde nebo dohoda byla učiněna, avšak nejsou jí zajištěna odůvodněná práva manželky , právnická osoba, , rozhodne ve věci rozvodu soud.8. Soud po zvážení skutečného stavu manželství a okolností jeho trvání dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozvod manželství ve smyslu § 55 vietnamského zákona o manželství a rodině, protože setrvání manželů v manželství by bylo v rozporu s jejich zájmy. Zároveň se strany dohodly na vypořádání majetku a též vypořádaly poměry k nezletilému synovi. Po právním posouzením ve smyslu § 55 vietnamského zákona o manželství a rodině No. 52/2014/QH13 ze dne 19. 6. 2014, dospěl soud k závěru, že společnému návrhu na rozvod manželství je nutné vyhovět a manželství účastníků rozvedl.9. Soud výrokem II. tohoto rozhodnutí rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení s odkazem na § 23 z. ř. s.