26 C 404/2024-21 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Předmětem řízení byl návrh manželky na rozvod manželství účastníků došlý k soudu dne 20. 9. 2024. Manžel se k návrhu manželky na rozvod manželství připojil v podání doručeném soudu dne 14. 11. 2024. Z manželství se nenarodily žádné děti.2. Manžel se k návrhu manželky na rozvod manželství připojil.3. V řízení bylo prokázáno, že manželství bylo uzavřeno dne 21. 9. 2007 před Úřadem městské části , právnická osoba, (prokázáno oddacím listem ze dne 1. 10. 2008). Ze shodných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že manželé nemají žádné nezletilé společné děti.4. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.5. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.6. V tomto případě byl návrh na rozvod podán podle citovaného ustanovení § 755 odst. 1 o. z. důvodně. Manžel se k návrhu na rozvod manželství připojil. Účastníci žádné společné nezletilé děti nemají. A pokud jde o příčiny rozvratu manželství, tak manželé spolu 3 roky nežijí ve společné domácnosti, mají pouze společné bydliště, ale oba se tam vyskytují v různé časové úseky. Vedle toho mají i vlastní jiné bydlení. Před třemi roky manželé ukončili společné hospodaření i intimní život a zcela se po citové stránce odcizili. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovu, když hlavní příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v rozdílnosti povah a názorů účastníků na další směřování jejich manželství a jejich společného soužití, což vyústilo v trvalé odcizení po všech stránkách manželského soužití. Za daného stavu nelze očekávat obnovení jejich manželského soužití. Soud proto manželství účastníků rozvedl.7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 23 věta prvá zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „z. ř. s.“), podle kterého bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení, když pro aplikaci druhé věty téhož ustanovení nebyly shledány podmínky.