13 C 110/2025-42 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), uzavřela se žalovaným dne 30. 8. 2022 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději do 30. 8. 2025, což však porušil, pročež byl úvěr ke dni 30. 8. 2024 zesplatněn. Celková dlužná částka se pak skládá z nesplacené jistiny ve výši 31 261,80 Kč, ze smluvního úroku ve výši 5 179,06 Kč a smluvní pokuty ve výši 232,82 Kč. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovaným byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky prostřednictvím předžalobní upomínky, avšak žalovaný ničeho nezaplatil.2. K výzvě soudu, jak žalobkyně, resp. její právní předchůdce, zkoumala úvěruschopnost žalovaného a aby k tomuto doložila důkazy, žalobkyně uvedla, že posouzení úvěruschopnosti bylo provedeno na základě tvrzení žalovaného o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalobkyně uvedla, že nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace uvedených databází a tvrzených příjmech a výdajích žalovaného. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 58 471,90 Kč.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se nedostavil, z jednání se neomluvil, soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř., když jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, přičemž žalobkyně, která se z jednání omluvila, souhlasila, aby soud jednal a rozhodl bez její přítomnosti.4. Soud v řízení zjistil následující skutkový stav.5. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na základě uzavřené smlouvy částku ve výši 50 000 Kč, a to dne 30. 8. 2022 bezhotovostním převodem na bankovní účet č. , č. účtu, , kdy se žalovaný zavázal poskytnuté prostředky spolu s příslušenstvím splácet v pravidelných měsíčních splátkách, což porušil, pročež právní předchůdce žalobkyně úvěr ke dni 30. 8. 2024 zesplatnil a vyzval žalovaného k okamžité úhradě dluhu (smlouva o úvěru ze dne 30. 8. 2022, smlouva o úvěru ze dne 30. 9. 2023, verifikační platba ze dne 28. 8. 2022, potvrzení o platbě ze dne 30. 8. 2022, zesplatnění úvěru ze dne 30. 8. 2024, obchodní podmínky , právnická osoba, ). Pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovaným byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 10. 2024 včetně podacího lístku). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní upomínkou, avšak žalovaný ničeho nezaplatil (výzva k úhradě ze dne 19. 10. 2024 včetně podacího lístku).6. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 50 000 Kč, kterou měl žalovaný dle smlouvy vrátit spolu s příslušenstvím. Úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy nebyla ze strany právního předchůdce žalobkyně řádně prověřována tak, aby mohl být učinit závěr o úvěruschopnosti žalovaného.7. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve znění účinném od 1. 7. 2021 do 4. 1. 2023, a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) ve znění účinném od 29. 5. 2022 do 31. 12. 2023, neboť v daném případě se jedná o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 420 a § 1810 a násl. o. z.8. Dle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.9. Dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.10. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).13. Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.14. Aktivní legitimace žalobkyně vychází ze smlouvy o postoupení pohledávek dle § 1879 o. z.15. Povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet sjednávaný úvěr byla zakotvena do právního řádu na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, podle které věřitel před uzavřením smlouvy musí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.16. Jak konstatoval Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, uložením a řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková, neboť důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná (shodně viz nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18).17. Součástí odborné péče poskytovatelů úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od žadatele doložit (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39). Jak dovodil Nejvyšší soud v již výše citovaném rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostatečnými informacemi nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, neboť odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit. Pokud věřitel vyjde z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru nedostojí, neboť nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.18. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.19. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce, nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr, neboť žalobkyně zejména nijak neprokázala, že by její právní předchůdce řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného tak, jak mu ukládá § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud proto musel uzavřít, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce, nesplnila svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací ve smyslu zákona o spotřebitelské