13 C 119/2025-30 — Obvodní soud pro Prahu 5

Manžel se svým návrhem domáhal, aby soud rozvedl manželství, které s manželkou uzavřeli dne , datum, , přičemž z manželství se narodily dvě již zletilé děti. Svůj návrh odůvodnil tím, že manželství bylo zpočátku bezproblémové, avšak v průběhu manželé zjistili, že s ohledem na rozdílné povahové vlastnosti a rozpory v názorech nejsou jejich představy ohledně společné budoucnosti nadále slučitelné a mezi manžely došlo k citovému odcizení. Manželé spolu od listopadu 2012 nežijí. Manžel je přesvědčen, že manželství je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno, je vyloučeno obnovení manželského soužití a opětovné plnění společenské funkce a účelu institutu manželství.Manželka s návrhem manžela na rozvod manželství nesouhlasila a k návrhu se nepřipojila.Soud v řízení zjistil následující skutkový stav.Účastníci uzavřeli manželství dne , datum, před , adresa, (oddací list).Z výslechu manžela soud zjistil, že má vysokoškolské vzdělání v oboru experimentální fyzika, jedná se o jeho první manželství a je občanem České republiky. S manželkou nesdílí společnou domácnost od listopadu 2012. Manželé se dlouhá léta hádali, pročež se také v listopadu 2012 odstěhoval. Příčinu rozvratu manžel shledává v rozdílných povahových vlastnostech manželů.Z výslechu manželky soud zjistil, že má vysokoškolské vzdělání mj. v oboru filozofie, jedná se o její první manželství a je občankou České republiky. Manželé od listopadu 2012 nesdílí společnou domácnost. Manželka se domnívala, že se manžel od ní odstěhoval kvůli jiné ženě, avšak nevěděla, zda měl manžel mimomanželský poměr. Manželka byla velmi pracovně vytížená, pročež se manželé vzdálili, kdy se tak nepotkávali. Manželka se vždy o manžela starala, podílela se na veřejném životě manžela. Manželka uvedla, že je podstatně temperamentnější než manžel, nicméně má za to, že důvodem odchodu manžela byla jiná žena.Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl.Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.Podle § 755 odst. 2 o. z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, pokud by byl v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že jsou splněny všechny zákonem stanovené podmínky pro to, aby manželství účastníků bylo rozvedeno, jelikož je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, přičemž soud neshledal, že by v daném případě existovaly zákonné důvody, které by rozvodu manželství podle § 755 a 756 o. z. bránily. Soud nepochybuje o tom, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, kdy nelze očekávat jeho obnovení.Za příčinu rozvratu manželství pak soud pokládá rozdílné povahové vlastnosti manželů, kdy danou příčinu uvedl i manžel, přičemž dané vyplynulo i z výslechu manželky. Soud pak přihlédl i ke skutečnosti, že manželé spolu již téměř 13 let nežijí, a netvoří tak manželské společenství ve smyslu § 758 o. z., přičemž manžel toto společenství zjevně obnovit nechce. Dle přesvědčení soudu pak za takovéto situace nelze nikoho nutit k tomu, aby v manželství setrvával proti jeho vůli, když manželství již zcela evidentně po delší dobu neplní svůj účel. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a manželství rozvedl.O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku v souladu s § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť nedospěl k závěru, že by okolnosti případu odůvodňovaly, aby některému z účastníků byly náklady řízení nahrazeny.