26 C 298/2025-12 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 20. 8. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky 10 301,05 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 30. 5. 2000 uzavřela žalovaná se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „postupitel“) Smlouvu o sporožirovém účtu ze dne 30. 5. 2000, na základě které postupitel založil žalované sporožirový účet, kterému bylo přiděleno číslo , hodnota, (dále jen „účet“), na kterém postupitel umožnil žalované, dle Smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu uzavřené mezi postupitelem a žalovanou dne 6. 10. 2000, (dále jen „Smlouva“), čerpat částku do povoleného limitu ve výši 10 000 Kč, tj. postupitel umožnil žalované přečerpaní spočívající ve zpřístupnění peněžních prostředků postupitelem žalované nad rámec aktuálního zůstatku na účtu ve sjednané výši 10 000 Kč a za dohodnutých podmínek. Tvrzené skutečnosti vyplývají z ustanovení přiložené Smlouvy. Žalovaná se ve Smlouvě zavázala poskytnutý kontokorentní úvěr splácet ve splátkách podle režimu čl. 6 Smlouvy. Strany se v čl. 6 Smlouvy dohodly, že žalovaná je oprávněna splácet čerpané částky v termínech a částkách dle svého uvážení, musí být však splaceny v plné výši, včetně úroků a cen, nejpozději do smluveného data dle Smlouvy od prvního čerpání. Nejpozději k tomuto datu měla žalovaná zajistit na účtu dostatek prostředků ke splacení pohledávek banky. Čerpat mohla i opakovaně s tím, že úvěr musel být splacen do 1 roku od každého takového čerpání následujícího po splacení úvěru v plné výši. Jak vyplývá z výpisů z účtů i z Obratové historie, žalovaná čerpala úvěr bezhotovostně. Žalovaná se tedy nacházela v prodlení s úhradou svých smluvních závazků, a tak postupitel požádal o úhradu dlužné částky. Jako důkaz žalobkyně přikládá výzvu k zaplacení ze dne 12. 6. 2024, v níž byla žalovaná upozorněna, že doposud nedošlo k vyrovnání nepovoleného přečerpání na jeho účtu, kdy tak jeho dluh postupitel převedl na evidenční účet ke dni 2. 6. 2024. Pohledávka se tak stala splatnou dne 1. 6. 2024. S ohledem na převedení dluhu a zesplatnění je žalovaná, po částečných úhradách, povinna uhradit zesplatněnou částku za nepovolené přečerpání, tj. jistinu, ve výši 10 301,05 Kč, jak také společně s ostatním vyplývá z výpisů z účtu a z Obratové historie, jenž je výpisem z interní evidence postupitele o vývoji dluhu po jeho převedení na evidenční účet. Z dlužné jistiny po splatnosti plyne taktéž zákonný úrok z prodlení v zákonné výši ročně z dlužné částky do zaplacení. Dne 19. 9. 2024 uzavřel postupitel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek. Předmětem této smlouvy bylo mimo jiné i postoupení pohledávky plynoucí ze shora uvedené Smlouvy. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalované dopisem ze dne 18. 10. 2024. Jako důkaz žalobkyně přikládá kopii oznámení o postoupení pohledávek a potvrzení o odeslání. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou svého dluhu, a rovněž nikterak nereagovala na výzvy žalobkyně k úhradě dluhu, tak žalobkyni nezbývá než domáhat se úhrady své pohledávky soudní cestou. Dne 18. 10. 2024 byla žalované zaslána předžalobní výzva. Navzdory této výzvě však žalovaná neuhradila ničeho.2. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, jednal soud v souladu s ustanovením § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu.3. Z předložených listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění: dne 6. 10. 2000 uzavřela společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu (jenž byl zřízen na základě smlouvy o sporožirovém účtu ze dne 30. 5. 2000) na jejímž základě společnost , právnická osoba, umožnila žalované čerpat částku do povoleného limitu ve výši 10 000 Kč, tedy přečerpání spočívající ve zpřístupnění peněžních prostředků nad rámec aktuálního zůstatku na účtu ve sjednané výši 10 000 Kč a za dohodnutých podmínek a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky splácet v termínech a částkách dle svého uvážení, musí však být splaceny v plné výši, včetně úroků a cen, nejpozději do smluveného data dle smlouvy od prvního čerpání (prokázáno smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu ze dne 6. 10. 2000 a smlouvou o sporožirovém účtu ze dne 30. 5. 2000). Zatímco , právnická osoba, žalované sjednaný úvěr řádně poskytla a umožnila jí jeho čerpání, žalovaná poskytnuté peněžní prostředky řádně a včas nevrátila nehradila řádně a včas, a to ani základě opakovaných výzev k úhradě (prokázáno podklady pro soudní jednání, výpisy z účtů). Proto žalobkyně učinila pohledávku za žalovanou ve výši 10 473,51 Kč splatnou ke dni 1. 6. 2024 a zároveň jí převedla na evidenční účet pohledávek a žalovanou vyzvala k úhradě (prokázáno Poslední výzvou před podáním žaloby ze dne 12. 6. 2024). Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 9. 2024, uzavřenou mezi společností , právnická osoba, ., jako postupitelem, a žalobkyní jako postupníkem, o čemž byla žalovaná písemně informována (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 9. 2024 ve spojení s její přílohou č. 1 – seznamem postoupených pohledávek, Dohodou o úplatě, Potvrzením o zaplacení kupní ceny a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 18. 10. 2024 ve spojení s podacím lístkem). Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu ve výši žalované částky, avšak žalovaná jí dosud ničeho neuhradila (prokázáno Výzvou k uhrazení závazku – předžalobní upomínka ze dne 18. 10. 2024 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne).4. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: mezi společností , právnická osoba, , a žalovanou byla dne 30. 5. 2000 uzavřena smlouva o sporožirovém účtu dle ustanovení § 708 a násl. obch. zák., na jejímž základě společnost , právnická osoba, ., zřídila ve prospěch žalované sporožirový účet, na který se zavázala přijímat platby a vklady a uskutečňovat z něho výplaty a platby. Žalovaná se naopak zavázala, že pro případ vzniku nepovoleného debetního zůstatku na účtu neprodleně zajistí jeho vyrovnání a zároveň společnosti , právnická osoba, , poskytnuté finanční prostředky vrátí. Vzhledem k tomu, že žalované na jejím účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši 10 301,05 Kč, vznikla jí povinnost dlužnou částku v této výši uhradit, a to spolu s úroky z prodlení. Žalovaná tak však ani přes výzvy společnosti , právnická osoba, , neučinila. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností , právnická osoba, , a žalobkyní s tím, že postoupení pohledávky za žalovanou bylo žalované řádně oznámeno. Přestože žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužných částek, na svůj dluh ze smlouvy však ničeho neuhradila. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalované nejen zaplacení dlužné jistiny, nýbrž i zaplacení zákonného úroku z prodlení.5. Zákony č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, a č. 513/1991, obchodní zákoník, byly zrušeny zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2014. Dle ustanovení § 3028 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Dle odst. 3 označeného ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto s ohledem na uvedené postupoval dle dosavadních právních předpisů, tj. dle zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, a dle zák. č. 513/1991, obchodní zákoník.6. Dle ustanovení § 708 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“) se smlouvou o běžném účtu banka zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet vklady a platby a uskutečňovat z něho výplaty a platby. Podle ustanovení § 711 obch. zák. smlouva o běžném účtu může stanovit, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na účtu. Nejsou-li práva a povinnosti stran při poskytnutí těchto peněžních prostředků sjednány ve smlouvě o běžném účtu, řídí se úpravou smlouvy o úvěru (ustanovení § 497 a násl. obch. zák.). Podle ustanovení § 497 obch. zák. se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Dle ustanovení §