11 C 321/2020-57 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobci se elektronicky podanou žalobou dne 20. 8. 2020 domáhali po žalované zaplacení částky v souhrnné výši 800 EUR (každý ve výši 400 EUR) s příslušenstvím z titulu paušální náhrady škody za zpoždění letu ve smyslu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. 2. 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje Nařízení (EHS) č. 295/91 (dále jen„ Nařízení“). Dle žalobních tvrzení se žalobci dne 24. 11. 2019 účastnili letu žalované č. [anonymizováno] [číslo] z [obec] do [obec], vzdálenost letu 3236 km, který byl na příletu do [obec] zpožděn o 180 minut, tj. o 3 hodiny. Písemnou výzvou žalobci uplatnili u žalované nárok na náhradu škody, avšak bezvýsledně. Žalobci současně požádali o přiznání zákonného úroku z prodlení specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku. K žalovanou namítané absenci zpoždění předmětného letu v délce 3 hodin žalobci uvedli, že dle stanoviska Letiště [obec] letadlo přistálo na letišti v [obec] dne 24. 11. 2019 v čase 14:28, přičemž k zastavení letadla na stojánce došlo v 14:32 LT, tedy se zpožděním přesahující 3 hodiny. 2. Žalovaná neuznala žalobou uplatněný nárok a žalobu navrhla zamítnout s tím, že zpoždění předmětného letu dosáhlo pouze délky 2 hodiny a 59 minut, v důsledku čehož žalobcům nevznikl nárok na paušální kompenzaci. 3. Po skutkové stránce nebylo mezi účastníky sporu o tom, že žalobci byli cestujícími letu, provozovaného žalovanou, č. [anonymizováno] [číslo] z [obec] do [obec] dne 24. 11. 2019, kdy přílet do [obec] byl uvedeného dne naplánován na 11:30 hod. (10:30 UTC). Dále bylo nesporným, že žalobci včasně uplatnili u žalované nárok na paušální kompenzaci. 4. Rozhodující spornou skutečností zůstala mezi účastníky doba faktického příletu předmětného letu do [obec], kdy dle tvrzení žalobců letadlo dosedlo na přistávací plochu v čase 14:28 hod. a za 2 minuty tak nemohlo dojít k otevření dveří letadla; zatímco žalovaná naopak tvrdila, že k dosednutí letadla na přistávací plochu došlo v čase 13:25 UTC (14:25 hod.) a k prvnímu otevření dveří v čase 13:29 UTC (14:29 hod.), což označuje pojem AA block v žalovanou doloženém záznamu o provedení letu ze dne 24. 11. 2019 (tzv. Flight list). 5. K této rozhodující sporné skutečnosti bylo provedeným dokazováním prokázáno, a to záznamem letu ze dne 24. 11. 2019 (tzv. Flight list) a záznamem o době přistání letu ve spojení s výňatkem lexikonu EUROCONTROL k výkladu pojmu„ block hour“, že předmětný let přistál na letišti v [obec] v čase 13:25 UTC, přičemž k prvnímu otevření dveří letadla (pojem AA block) došlo v čase 13:29 UTC, tedy se zpožděním oproti plánovanému času příletu od 2 hodiny a 59 minut. Žalovanou doložený lexikon EUROCONTROL k výkladu pojmu„ block hour“ totiž prokazuje, že uvedený pojem znamená čas měřený od momentu, kdy se uzavřou dveře letadla před odletem letadla až do momentu, kdy po přistání letadla dojde k otevření dveří letadla po přistavení nástupního mostu k letadlu (viz č. l. 36 spisu). Tuto prokázanou skutečnost nemůže vyvrátit žalobci doložený výpis letu (tzv. Flight Notes) na fotu příletové tabule, zobrazující informaci o času přistání předmětného letadla na letišti v [obec] v 14:28 CET (tj. hod.), který se liší o 3 minuty od času 14:25 hod. (13:25 UTC) zaznamenaného pilotem v záznamu letu. Navíc i tento listinný důkaz žalobců prokazuje, že předmětný let nedosáhl zpoždění přesahující 3 hodin, neboť je v něm uvedeno celkové zpoždění předmětného letu nepřesahující 3 hodin. Uvedenou prokázanou skutečnost, že předmětný let nedosáhl zpoždění přesahujícího 3 hodin, pak nemůže vyvrátit ani sdělení [právnická osoba] ze dne 9. 2. 2021 a 23. 2. 2021 (viz citovaná sdělení [právnická osoba] na č. l. 30 a 42 spisu), neboť v nich uvedené údaje o přistání předmětného letu na letišti v [obec] v čase 14:28 hod. a času zastavení letadla na stojánce v 14:32 hod. (opět lišící se od záznamu o provedení letu zaznamenaného pilotem řádově o několik minut) nejsou doplněny rozhodující informací, a to z jakého konkrétního zdroje [právnická osoba] tyto časové údaje čerpalo, a tudíž, proč by měl soud přikládat těmto informacím větší váhu nežli údajům zaznamenaným samotným pilotem předmětného letu. [právnická osoba] není ani dozorovým orgánem ani Řízením letového provozu, které mohou disponovat v tomto směru přesnými časovými údaji, jedná se o provozovatele (správce) předmětného letiště, který zjevně uvedené informace čerpá z veřejných zdrojů (z internetových portálů apod.). Soud proto uzavírá, že má za prokázáno zpoždění předmětného letu nedosahující 3 hodin. 6. Z ostatních provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění a právní závěry v projednávané věci. 7. Na základě nesporných prohlášení účastníků a provedeného dokazování lze tedy o skutkovém stavu věci učinit závěr, podle kterého byli žalobci cestujícími letu č. [anonymizováno] [číslo] z [obec] do [obec] dne 24. 11. 2019, provozovaného žalovanou, s plánovaným příletem do [obec] v 11:30 hod. (10:30 UTC) a faktickým příletem do [obec] téhož dne v 14:29 hod. (13:29 UTC), kdy došlo k otevření dveří letadla. Předmětný let tak byl oproti plánovanému času příletu zpožděn o 2 hodiny a 59 minut. 8. Po právním zhodnocení skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Na oblast tohoto sporu dopadá z hlediska hmotného práva přímo aplikovatelné Nařízení, podle jehož článku 5 odst. 1 písm. c), článku 7 odst. 1 písm. b) ve spojení s rozsudkem Soudního dvora EU ve spojených věcech č. C -402/07 a C -432/07, Christopher Sturgeon a další v . Condor Flugdienst GmbH a Stephan Böck a Cornelia Lepuschnitz v . Air France SA, má rovněž i cestující zpožděného letu nárok na náhradu škody ve výši 400 EUR u všech letů ve Společenství delších než 1500 km a u všech ostatních letů o délce od 1500 km do 3500 km, jestliže dosáhne cílového místa určení 3 nebo více hodin po čase příletu původně plánovaném leteckým dopravcem. Při výkladu pojmu„ čas příletu“ za účelem zjištění rozsahu zpoždění soud vycházel z výkladu článků 2, 5 a 7 Nařízení, podaného SDEU ve věci C -452/13, tak, že pojem„ čas příletu“ používaný k určení rozsahu zpoždění, které postihlo cestující v letecké dopravě, označuje okamžik, kdy se otevřou alespoň jedny dveře letadla, přičemž se rozumí, že cestující jsou v tomto okamžiku oprávněni letadlo opustit. 9. V této věci bylo záznamem o letu a záznamem o době provedení letu prokázáno, že k otevření dveří letadla došlo v čase 14:29 hod. (13:29 UTC). Oba dokumenty obsahují řadu dalších časových údajů o předmětném letu, s nimiž není údaj o okamžiku otevření dveří v rozporu, soud tyto dokumenty považuje za věrohodné. Naproti tomu v listinách, předložených žalobci, není okamžik otevření dveří letadla zachycen. Na fotografii příletové tabule je uveden čas přistání letadla na ranveji ve 14:28 hod. (tj. 13:28 UTC), a pokud se podle této informace čas příletu letadla od času zaznamenaného pilotem liší o 3 minuty (resp. o 1 minutu poměřováno mezi údajem o času otevření dveří dle záznamu o letu a údajem o příletu dle příletové tabule), údaj na příletové tabuli soud hodnotí jako méně věrohodný, který nezpochybňuje věrohodnost záznamu pilota letadla. Na tomto hodnocení ničeho nemění ani soudem provedený důkaz zprávou [právnická osoba], které samo sdělilo, že údajem o čase zahájení výstupu cestujících z letadla nedisponuje. Jím uvedený časový údaj o přistavení letadla ke stojánku v čase 14:32 hod. (13:32 UTC) pak nelze považovat za údaj věrohodný, neboť není znám konkrétní zdroj, z něhož letiště tento údaj čerpalo. 10. Jestliže tedy doba mezi plánovaným příletem předmětného letu do [obec] v 11:30 hod. (10:30 UTC) a faktickým příletem (otevřením palubních dveří) na letišti v [obec] v 14:29 hod. (13:29 UTC) činila 2 hodiny a 59 minut, tedy zpoždění nedosáhlo 3 a více hodin, žalobcům nárok na paušální náhradu škody dle Nařízení nevznikl. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a žalobu zamítl. 11. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, když žalovaná měla ve věci plný úspěch. Soud jí proto přiznal požadovanou paušální náhradu hotových výdajů za pět úkonů á 300 Kč dle ust. § 1 a 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., v platném znění (3x písemné vyjádření ve věci samé ze dne 23. 11. 2020, 16. 2. 2021 a 5. 5. 2021, 2x účast u jednání dne [datum] a [datum]), tj. celkem ve výši 1 500 Kč.