11 C 46/2020-53 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobci se elektronicky podanou žalobou dne 3. 1. 2020 domáhali po žalované zaplacení částky v souhrnné výši 1 600 EUR (každý ze žalobců ve výši 400 EUR) s příslušenstvím z titulu paušální náhrady škody za zpoždění letu ve smyslu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. 1. 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje Nařízení (EHS) č. 295/91 (dále jen„ Nařízení“). Dle žalobních tvrzení se žalobci dne 7. 10. 2019 účastnili letu žalované č. [číslo] z [obec] do [obec] (dále jen„ předmětný let“), kdy odlet spoje byl stanoven na 01:30 hod. a přílet na 05:40 hod., avšak skutečný odlet se uskutečnil až v 04:35 hod. a přílet v 08:45 hod., což bylo o 3 hodiny a 5 minut později oproti plánovanému času příletu. Nárok na náhradu újmy žalobci uplatnili u žalované prostřednictvím písemné výzvy ze dne 8. 11. 2019, avšak bezvýsledně. Žalobci současně požádali o přiznání zákonného úroku z prodlení specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku. S procesní obranou žalované, založenou na tvrzení, že let na příletu nedosáhl zpoždění tří hodin, vyslovili žalobci nesouhlas. S odkazem na konkretizovanou judikaturu SDEU, podle které je pro posouzení vzniku nároku na kompenzaci dle Nařízení rozhodující, kdy jsou otevřeny dveře letadla a cestující tak mohou letadlo opustit, namítli, že z doloženého záznamu žalované (pozn. soudu - tzv. Journey log) nevyplývá, že by jí uváděný čas příletu představoval právě okamžik otevření dveří, neboť údaj„ block“, po jeho obecném překladu z anglického jazyka, neoznačuje ani pojem dveře ani jejich otevření, a tudíž nijak okamžik otevření dveří nenaznačuje. Žalobci dále uvedli, že za účelem získání informace stran délky zpoždění letu kontaktovali příslušné letiště v [název], které jim tuto informaci odmítlo poskytnout, a dále kontaktovali také [anonymizována dvě slova] zajišťující služby řízení letového provozu v [obec], přičemž tato instituce na dotaz dosud nereagovala. Žalobci proto navrhli, aby soud za účelem získání informace stran délky zpoždění letu provedl důkaz vyjádřením [anonymizováno], a z procesní opatrnosti rovněž navrhli, aby za stejným účelem učinil dotaz na [anonymizována dvě slova] také soud. 2. Žalovaná neuznala žalobou uplatněný nárok a žalobu navrhla zamítnout. Nesporovala, že předmětný let byl oproti plánovanému času příletu v 05:40 hod. zpožděn. Namítala však, že zpoždění letu nedosáhlo na příletu délky tří hodin, nýbrž 2 hodin a 59 minut, když v čase 08:39 hod, resp. v 06:39 koordinovaného světového času (dále jen„ UTC“), letadlo dosáhlo block pozice, tedy došlo k prvnímu otevření dveří letadla. S odkazem na rozhodnutí Městského soudu v Praze, sp. zn. [spisová značka], akcentovala, že tzv. Journey log, z něhož jednoznačně vyplývá, že k otevření dveří a tedy příletu letadla došlo před uplynutím 3 hodin od plánovaného času příletu, představuje oficiální zdroj informací, z něhož mají soudy čerpat. 3. Při jednání dne [datum] účastníci učinili po skutkové stránce nesporným, že žalobci se dne 7. 10. 2019 účastnili předmětného letu, provozovaného žalovanou (viz rovněž 2x palubní lístek), který byl na svém příletu zpožděn, a že délka trasy tohoto letu nepřesahuje 3 500 km. Dále bylo nesporným, že žalovaná obdržela včasnou výzvu k plnění a že v poskytnuté lhůtě splatnosti neplnila (viz rovněž předžalobní výzva žalobců ze dne 21. 10. 2019). Při pokračujícím jednání dne [datum] nebylo mezi účastníky sporu o tom, že překlad dokumentu [právnická osoba] (Organizace pro mezinárodní civilní letectví), vysvětlující na straně 18 pojem block, blockové hodiny, a překlad výpisu z webových stránek [právnická osoba], vysvětlující stejný pojem, jež byly žalovanou doloženy v anglickém jazyce, zní:„ blockové hodiny (block) začínají zavřením dveří letadla a končí otevřením dveří letadla“ a„ blockové hodiny (block) znamenají čas od momentu, kdy se u letadla zavřou dveře až do příletu, kdy u letadla opět dojde k otevření dveří“ (viz rovněž cit. dokumenty v anglickém znění). 4. Spornou mezi účastníky zůstala délka zpoždění předmětného letu, kdy žalobci tvrdili zpoždění v délce 3 hodin a 5 minut, zatímco žalovaná namítala zpoždění letu nepřesahující 3 hodiny. K této rozhodující sporné skutečnosti bylo provedeným dokazováním prokázáno, a to dokumentem Journey log č. [anonymizováno] ze dne 7. 10. 2019 ve spojení se shora cit. nesporným překladem dokumentů ICAO a Wiktionary, že předmětný let přistál na letišti v [název] v 06:35 UTC (08:35 hod.) a dveře letadla byly, pod údajem„ block“, otevřeny v 06:39 UTC (08:39 hod.), tedy let na příletu dosáhl zpoždění 2 hodiny a 59 minut oproti původně naplánovanému času příletu v 05:40 UTC. Tato prokázaná skutečnost nebyla vyvrácena ani následnými výpověďmi. 6. Svědek [jméno] [příjmení], který se jako cestující rovněž účastnil předmětného letu a který je bez vztahu k účastníkům řízení, tudíž jej lze jako jediného považovat za objektivního, totiž neměl poznatky ke konkrétnímu času otevření dveří letadla na příletu v [název]. Svědek pouze uvedl, že dle něj letadlo přistálo v 08:55 hod., neboť zrovna v tomto čase se podíval na své hodinky, což bylo současně v okamžiku, kdy se všichni v letadle zvedli a chystali se vystoupit. Samotný okamžik otevření dveří letadla však nebyl schopen specifikovat, jakož ani to, jaká délka doby mohla uplynout od okamžiku otevření dveří do okamžiku, kdy se cestující zvedli a chystali z letadla vystoupit. 7. Výpovědi žalobců a) a c), v jejichž rámci tito účastníci hodlali potvrzovat svá žalobní skutková tvrzení o zpoždění předmětného letu v délce přesahující tři hodiny, pak rovněž nebyly s to zvrátit písemně zachycené údaje o přistání letadla v oficiálním dokumentu Journey log. Žalobce ad a) ve své účastnické výpovědi uvedl, že letadlo přistálo v čase 08:45 hod., kdy se podíval na své hodinky, a že poté došlo k otevření dveří letadla asi až po dalších 10 až 15 minutách, kdy přijel autobus. Věrohodnost jeho sdělených údajů však výrazně snižuje fakt, že žalobce a) na dveře letadla vůbec neviděl, a neměl ani výhled z letadla, resp. v tomto směru si vůbec nepamatoval, zda v letadle seděl u okénka, popř. měl jiný způsobem zajištěn výhled z letadla na přistavený autobus. Není tedy zřejmé, odkud čerpal informaci o příjezdu autobusu či otevření dveří. Žalobkyně ad c) vypověděla, že když letadlo přistálo a vyply se motory, tak své matce psala SMS o příletu, což bylo v 08:44 hod., a cca po dalších 10 minutách došlo k vystoupení z letadla. Rovněž tato žalobkyně však neviděla ani neslyšela otevírat dveře letadla, a neměla ani výhled z okna letadla. Jí doložená sms korespondence ze dne 7. 10. 2019 pak prokázala pouze to, že žalobkyně v čase 08:44 hod. komunikovala se třetí osobou o přistání letadla; neprokázala a prokázat ani nemůže, že by letadlo přistálo právě v tento čas, neboť žalobkyně mohla uvedenou sms komunikaci realizovat v jakémkoliv čase. Věrohodnost výpovědí slyšených žalobců dále snižuje i fakt, že žalobci mají vlastní zájem na výsledku sporu a při podání účastnických výpovědí tak mohli být vedeni snahou vypovídat výlučně ve svůj prospěch. 8. Tvrzený doklad o vyjádření [anonymizována dvě slova] k délce zpoždění předmětného letu žalobci soudu nedoložili. Jejich důkazní návrh, aby také soud sám učinil tentýž dotaz na [anonymizováno], soud zamítl, neboť není povinností soudu vyžadovat důkazní prostředky od třetího subjektu s výjimkou situace, kdy jde o důkaz pro účastníka nedosažitelný. O takovou situaci se však v daném případě nejednalo, neboť navrhovaný důkazní prostředek, z něhož by bylo možné čerpat poznatky o této skutečnosti, si účastníci mohli opatřit sami. Nenastal tedy stav informačního deficitu žalobců, jenž by byl soud povinen překonat formou žalobci navrženého vyžádání zprávy od řízení letového provozu na letišti v [název]. Jiné důkazy k vyvrácení žalovanou prokázaného zpoždění předmětného letu v délce nepřesahující tři hodiny pak žalobci neoznačili. 9. Na základě nesporných prohlášení účastníků a provedeného dokazování lze tedy o skutkovém stavu věci učinit závěr, podle kterého byli žalobci cestující letu č. [číslo] z [obec] do [obec] dne 7. 10. 2019 (délka trasy letu od 1 500 km do 3 500 km), provozovaného žalovanou, s plánovaným odletem z [obec] v 01:30 hod. a příletem do [obec] v 05:40 hod. (03:40 UTC), který se však fakticky uskutečnil s odletem z [obec] v 04:35 hod. a příletem do [obec] v 08:39 hod (06:39 UTC), kdy došlo k otevření dveří letadla. Předmětný let tak byl oproti plánovanému času příletu zpožděn o 2 hodiny a 59 minut. 10. Po právním zhodnocení skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Na oblast tohoto sporu dopadá z hlediska hmotného práva přímo aplikovatelné Nařízení, podle jehož článku 5 odst. 1 písm. c), článku 7 odst. 1 písm. b), ve spojení s rozsudkem Soudního dvora EU ve spojených věcech č. C -402/07 a C -432/07 Christoper Sturgeon a další v . Condor