14 C 281/2021-33 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobci se podanou žalobou dne 6. 7. 2021 domáhali po žalované zaplacení částky v souhrnné výši 800 EUR (každý ve výši 400 EUR) s příslušenstvím z titulu paušální náhrady škody za zpoždění letu ve smyslu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. 2. 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje Nařízení (EHS) č. 295/91 (dále jen„ Nařízení“). Dle žalobních tvrzení se žalobci dne 23. 10. 2019 účastnili letu žalované č. [anonymizováno] [číslo] z Hurghady do Brna (dále jen„ předmětný let“), operovaného žalovanou, kdy odlet spoje byl stanoven na 14:55 hod. a přílet do Brna na 19:10 hod., nicméně skutečný odlet se realizoval až v 20:30 hod. a přílet do cílové destinace (Brno) až dne 24. 10. 2019 v 00:30 hod., tedy se zpožděním o více než 3 hodiny později oproti plánovanému času příletu. Písemnou výzvou žalobci uplatnili u žalované nárok na náhradu škody, avšak bezvýsledně. 2. Žalovaná neuznala žalobou uplatněný nárok a žalobu navrhla zamítnout s odůvodněním, že ke zpoždění předmětného letu došlo v důsledku mimořádné okolnosti spočívající v nepříznivých povětrnostních podmínkách (mlha, nízká dohlednost na dráze a nízká oblačnost) na předcházející rotaci, když na předmětný let bylo nasazeno letadlo [anonymizováno], které dne 23. 10. 2019 absolvovalo let [anonymizováno] [číslo] z Brna do Hurghady, let [anonymizováno] [číslo] z Hurghady do Ostravy, let [anonymizováno] [číslo] z Ostravy do Hurghady a nakonec předmětný let žalobců [příjmení] [číslo] z Hurghady do Brna. Na letu [anonymizováno] [číslo] z Hurghady do Ostravy došlo k uvedené mimořádné okolnosti ve formě nepříznivých povětrnostních podmínek na letišti v Ostravě, které zde panovaly již od doby plánovaného příletu na letiště v Ostravě až do doby minimálně 12:30 UTC. Posádka letu musela provést divert na záložní letiště do Brna, kde čekala na zlepšení povětrnostních podmínek na letišti v Ostravě. Kapitánem letu bylo rozhodnuto, že proběhne další pokus o přistání v Ostravě, avšak podmínky pro přistání nebyly vhodné a posádka znovu musela přistát na záložním letišti v Brně. Jelikož by posádka dalším letem překročila svoji maximální normu ve službě, byla vystřídána záložní posádkou. Po zlepšení podmínek na letišti v Ostravě se nové posádce již podařilo krátce po 13:00 přistát na letišti v Ostravě a dokončit tak let [anonymizováno] [číslo]. Po těchto okolnostech došlo během 50 minut k připravení letadla na let [anonymizováno] [číslo] z Ostravy do Hurghady, které následně rovněž absolvovalo i let žalobců [příjmení] [číslo] z Hurghady do Brna, který navazoval na výše uvedené lety. Žalovaná vyslovila přesvědčení, že tyto mimořádné okolnosti ji vyviňují ve smyslu článku 5 odst. 3 Nařízení, neboť žádná přiměřená opatření k eliminaci zpoždění předmětného letu přijmout nemohla. 3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobci se dne 23. 10. 2019 jako cestující účastnili letu č. [anonymizováno] [číslo], operovaného žalovanou, z Hurghady do Prahy, délka trasy letu 2848 km, kdy odlet z Hurghady byl stanoven na 14:55 a přílet do Brna na 19:10, nicméně skutečný odlet se realizoval až v 20:30 a přílet do Brna až dne 24. 10. 2019 v 00:30, tedy zpoždění přesáhlo 5 hodin oproti plánovanému času příletu. Dále bylo nesporným, že žalobci včasně uplatnili u žalované nárok na paušální náhradu škody. 4. Provedeným dokazováním bylo po skutkové stránce prokázáno, a to záznamem o letu, tzv. Journey Log, ze dne 23. 10. 2019 č. J 207451, a výpisem ze systému AIMS, že letadlo žalované [příjmení] - TSV bylo dne 22. 10. a 23. 10. 2019 použito v rámci systému rotace včetně předmětného letu žalobců (rotace Brno - Hurghada - Ostrava - Hurghada - Brno), přičemž ke zpoždění letounu došlo na předchozím letu [anonymizováno] [číslo] z Hurghady do Ostravy, který místo naplánovaného příletu na letišti v Ostravě, z důvodu nepříznivých povětrnostních podmínek na letišti v Ostravě (snížená dohlednost, nízká oblačnost, mlha), divertoval na záložní letiště v Brně, kde přistál v 07:19 UTC a odkud v čase 09:10 UTC odletěl, aby se znovu pokusil o přistání na letišti v Ostravě, které se však ze stejného důvodu nezdařilo, proto proběhlo druhé odklonění letu na letiště v Brně, kde letoun přistál v čase 10:15 UTC a po výměně posádky letadla a konečném zlepšení povětrnostních podmínek na letišti v [obec] se následně realizoval přílet do [obec] krátce po 13:00 UTC (viz rovněž hlášení ze služby OCC ze dne 23. 10. 2019 a zprávy METAR a TAF pro letiště [obec] ze dne 23. 10. 2019 prokazující, že mlha a snížená dohlednost na dráze se vyskytovaly v čase od 7:00 UTC do 12:30 UTC). Výše cit. listinnými důkazy bylo tedy prokázáno, že nepříznivé počasí na letišti v [obec], neumožňující přistání letadla, jímž byl následně operován i předmětný let žalobců, panovalo po dobu 5 hodin a 30 minut, tj. po celou dobu délky zpoždění předmětného letu. 5. Na základě nesporných prohlášení účastníků a provedeného dokazování lze tedy o skutkovém stavu věci učinit závěr, podle kterého, byli žalobci cestujícími letu č. [anonymizováno] [číslo] z Hurghady do Prahy dne 23. 10. 2019, provozovaného žalovanou, délka trasy letu 2848 km, s plánovaným odletem z Hurghady ve 14:55 a příletem do Brna na 19:10, který se však fakticky uskutečnil až s odletem realizovaným ve 20:30 a příletem do Brna dne 24. 10. 2019 v 00:30, tedy se zpožděním 5 hodin a 20 minut oproti plánovanému času příletu, a to v důsledku zpoždění letadla použitého v rámci systému rotace na předchozím letu [anonymizováno] [číslo] (z Hurghady do Ostravy), kdy důvody tohoto zpoždění spočívaly v nepříznivé povětrnostní situaci na letišti v Ostravě (přetrvávající v době od 7:00 do 12:30 UTC dne 23. 10. 2019), znemožňující dřívější přistání. Žalobci před podáním žaloby vyzvali žalovanou k úhradě paušalizované náhrady škody. 6. Po právním zhodnocení skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Na oblast tohoto sporu dopadá z hlediska hmotného práva přímo aplikovatelné Nařízení, podle jehož čl. 7 odst. 1 písm. b) obdrží cestující náhradu ve výši 400 EUR u všech letů ve Společenství delších než 1 500 km a u všech ostatních letů o délce od 1 500km do 3 500 km. V daném případě se jednalo o let ve Společenství, jehož nesporná délka činila 2848 km, a tedy náhrada za zpoždění letu by činila pro každého ze žalobců 400 EUR. Podle článku 5 odst. 3 Nařízení však žalovaná jako provozující letecký dopravce není povinna platit tuto náhradu, jestliže prokáže, že zpoždění je způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zabránit, i kdyby byla všechna přiměřená opatření přijata. Podle článku 14 preambule Nařízení by měly být povinnosti provozujících leteckých dopravců omezeny nebo vyloučeny v případech, kdy byla událost způsobena mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zamezit, i kdyby byla přijata všechna přiměřená opatření. Tyto mimořádné okolnosti se mohou vyskytnout zejména v případech politické nestability, povětrnostních podmínek neslučitelných s uskutečněním dotčeného letu, bezpečnostních rizik, neočekávaných nedostatků letové bezpečnosti a stávek, které postihuji provoz provozujícího leteckého dopravce. V této věci bylo nesporné zpoždění rotujícího letadla na předchozím letu [anonymizováno] [číslo] a tím i zpoždění předmětného letu v celé jeho délce 5 hodin a 20 minut vyvoláno nepříznivými povětrnostními podmínkami neslučitelnými s přistáním letadla na letišti v Ostravě, které tak představují mimořádnou okolnost, jíž nebylo možno ze strany žalované jako leteckého dopravce nijak zabránit. Předmětnému zpoždění, zapříčiněnému uvedenou mimořádnou okolností, pak žalovaná nemohla zabránit ani při přijetí veškerých přiměřených opatření ve smyslu článku 5 odst. 3. Nařízení, neboť nebylo v jejích možnostech jakkoli eliminovat či dále minimalizovat vzniklé zpoždění. Naplnění liberačního důvodu ve smyslu čl. 5 odst. 3 Nařízení tak zprostilo žalovanou povinnosti zaplatit žalobcům paušální náhradu škody za zpoždění předmětného letu. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobu zamítl. 7. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, když žalovaná byla ve věci procesně úspěšná. Soud jí proto přiznal paušální náhradu hotových výdajů ve výši 600 Kč dle ust. § 1 a 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., v platném znění, a to za požadované dva úkony á 300 Kč (vyjádření k žalobě a účast na jednání soudu dne 18. 10. 2021).