14 C 42/2020-41 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Každý ze žalobců se společnou žalobou došlou soudu dne 15. 4. 2020 domáhal na žalované zaplacení částky 400 Euro s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalobci v noci z 23. 8. na 24. 8. 2019 zúčastnili letu č. [anonymizováno] z Antalie do Prahy, který byl operován žalovanou, let měl odletět 23. 8. 2020 v 23:30 hod., odletěl však až dne 24. 8. 2019 v 3:20 hod., čímž došlo ke zpoždění letu v délce 1 961 km o více než tři hodiny a žalobci (každý z nich) z tohoto důvodu požadovali odškodnění ve výši 400 Euro podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004. Přes předžalobní upomínku žalovaná nárok žalobců neuspokojila. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí s tím, že učinila spornou dobu zpoždění letu, když tvrdila, že zpoždění předmětného letu dosáhlo pouze délky 2 hodiny 54 minut. 3. Soud zjistil tyto skutečnosti: 4. Mezi účastníky nebylo sporným, že se žalobci v noci z 23. 8. na 24. 8. 2019 zúčastnili letu č. [anonymizováno] z Antalie do Prahy, který byl operován žalovanou. (viz též kopie palubních lístků). 5. Plánovaný přílet předmětného letu byl stanoven na 24. 8. 2019 v 00:30 UTC, ke skutečnému příletu došlo dne 24. 8. 2019 v čase 03:24 UTC (první otevření dveří letadla dle údaje AA block v záznamu o provedení letu (prokázáno záznamem o provedení letu č. T VS2629, AYT-PRG, 2019 -08-23, N820TJ). 6. Po provedeném dokazování soud získal dostatek podkladů k rozhodnutí, a proto z důvodu nadbytečnosti neprovedl důkaz vyžádáním zprávy letiště [obec]. 7. Žalobci se domáhali náhrady podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004, článek 7 s tím, že každému z nich vznikl nárok na odškodnění 400 EUR, neboť přílet letu [anonymizováno] byl při přistání v Praze opožděn o více než tři hodiny oproti plánovanému času přistání v 00:30 hod. času UTC. V řízení bylo záznamem z předmětného letu prokázáno, že k prvnímu otevření dveří letadla došlo v čase 03:24 hod času UTC. Z rozsudku Soudního dvora ze dne 4. září 2014 ve věci C -452/13 (Germanwings GmbH v . Ronny Henning) vyplývá, že při aplikaci čl. 7 Nařízení č. 261/2004 je třeba vycházet z toho, že pojem„ čas příletu“ používaný k určení rozsahu zpoždění letu, odpovídá okamžiku, kdy se otevřou alespoň jedny dveře letadla a cestující jsou oprávněni letadlo opustit. Zpoždění letadla na příletu tedy nedosáhlo tří hodin (zpoždění činilo toliko 2 hodiny a 54 minut) a žalobcům nárok na odškodnění nevznikl. Uvedený záznam letu soud považuje za věrohodný s tím, že rozhodujícím okamžikem pro posouzení příletu letadla je s přihlédnutím k výše uvedenému odkazu na judikaturu okamžik otevření dveří letounu, přičemž na tomto hodnocení by ničeho nezměnil ani žalobci požadovaný a soudem neprovedený důkazní návrh zprávou od řízení letového provozu v Praze. Žaloba byla proto jako nedůvodná zamítnuta. Protože nárok žalobcům nevznikl, nezabýval se soud otázkou jeho nepřiznání z důvodu opožděného uplatnění (viz vyjádření žalované k žalobě). 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná byla ve věci zcela úspěšná. Náklady žalované jsou tvořeny paušální náhradou podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 900 Kč za tři společné úkony žalované po 300 Kč (vyjádření k žalobě, příprava na jednání soudu dne 2. 7. 2021, účast na jednání soudu dne 2. 7. 2021).