18 C 319/2021-16 — Obvodní soud pro Prahu 6

Žalobkyně se žalobou na žalované domáhala uložení povinnosti vydat měřící zařízení (dále jen„ plynoměr“), který je umístěn v místě spotřeby (EIC) [číslo], na adrese odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec] – [část obce] Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, rozhodl soud ve věci na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a na základě těchto dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Ze smlouvy o připojení k distribuční soustavě kategorie maloodběratel – domácnost ve spojení s jejími přílohami č. smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky dne 18. 12. 2018 vzal soud za prokázané, že žalobkyně připojila odběrné plynové zařízení pro žalovaného na adrese odběrného místa [ulice a číslo], [obec] - [část obce]. Protokolem o montáži měřidla zákazníka [číslo] má soud za prokázané, že pracovník žalobkyně dne namontoval shora uvedené měřící zařízení v nemovité věci ve vlastnictví žalovaného. Protokoly o provedení práce ze dne 29. 7. 2020 a 16. 9. 2020 má soud za prokázané, že pracovník žalobkyně se opakovaně pokoušel o demontáž měřidla, což se mu pro nepřítomnost žalovaného nezdařilo. Předžalobní výzvou k součinnosti ze dne 22. 1. 2021 má soud za prokázané, že žalovaný byl zástupcem žalobkyně vyzván k poskytnutí součinnosti ve formě zpřístupnění měřidla. Soud dospěl k následujícím právním závěrům o věci samé: Podle § 56 odst. 1 písm. c), e), f) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ EZ“), jsou účastníky trhu s plynem provozovatelé distribučních soustav, obchodníci s plynem a zákazníci. Podle § 74 odst. 1 písm. a) EZ je neoprávněným odběrem plynu odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu. Podle § 74 odst. 3 písm. d) EZ je neoprávněným odběrem plynu distribuce plynu bez umožnění přístupu k měřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného plynového zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. Podle § 59 odst. 1 písm. j) bod 6 EZ má provozovatel distribuční soustavy právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu nebo při neoprávněné přepravě plynu. Podle § 71 odst. 1, 6 EZ odběr plynu je měřen měřicím zařízením. Výrobci plynu, zákazníci a provozovatelé zásobníků plynu jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. Podle § 71 odst. 8 EZ provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na náklad výrobce plynu, zákazníka nebo provozovatele zásobníku plynu zajišťuje instalaci vlastního měřicího zařízení, na svůj náklad jej udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), může být ten, kdo věc neprávem zadržuje, vlastníkem žalován, aby ji vydal. Vztah mezi účastníky řízení podléhá shora citovaným ustanovením EZ a ustanovením občanského zákoníku. Žalobkyně osadila podle § 71 odst. 8 EZ v nemovité věci, která je ve vlastnictví žalovaného a v níž se nachází místo spotřeby [číslo] [anonymizováno], plynoměr jako měřicí zařízení dle § 71 odst. 1, 6 EZ. Žalovaný požádal o ukončení Smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu ve shora uvedeném odběrném místě. Žalobkyně se poté podle § 59 odst. 1 písm. j) bod 6 EZ pokusila demontovat plynoměr, což se jí pro absenci součinnosti ze strany žalovaného nezdařilo, čímž došlo k porušení povinnosti podle § 71 odst. 6 EZ. Žalobkyně prokázala, že je vlastníkem plynoměru, jak vyplývá z ustanovení § 71 odst. 1 ve spojení s § 71 odst. 8 EZ, a proto se domáhá důvodně ochrany svého vlastnického práva, a to vydáním měřícího zařízení (plynoměru) podle § 1040 odst. 1 o. z. Soud s ohledem na uvedené rozhodl o povinnosti žalované vydat žalobkyni měřící zařízení (plynoměr). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 804, 50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 750 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 2 x 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a účast na jednání včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.