19 C 369/2020-49 — Obvodní soud pro Prahu 6

Žalobkyně se elektronicky podanou žalobou dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 400 EUR s příslušenstvím s tím, že jí vzniklo vůči žalované právo na paušální náhradu škody ve výši 400 EUR za zpoždění v délce přesahující tří hodin letu žalované [číslo] [číslo] z [obec] do [obec] dne [datum] (dále jen„ předmětný let“), a to ve smyslu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. 2. 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu (dále jen„ Nařízení“). Dle žalobních tvrzení byl stanoven odlet spoje z [obec] na 18:05 hod. a přílet spoje do [obec] na 21:30 hod., avšak faktický odlet se uskutečnil až ve 21:35 hod. a přílet do [obec] až v 01:00 hod. dne [datum]. Předžalobní výzvou k plnění žalobkyně uplatnila u žalované nárok na paušální odškodnění, avšak bezvýsledně. Žalobkyně současně požádala o přiznání zákonného úroku z prodlení specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku. V písemné replice žalobkyně odmítla procesní obranu žalované. Namítala, že trasa letu nevedla přes území Francie postižené mimořádnou okolností spočívající ve stávce řídících letového provozu ve Francii, ani přes území jakkoli blízké či sousedící s ním. Dále namítala, že letecký dopravce je zproštěn povinnosti poskytnout náhradu cestujícím na základě článku 7 Nařízení, jestliže může prokázat, že je zrušení nebo zpoždění letu na příletu o tři hodiny nebo více způsobeno tzv.„ mimořádnými okolnostmi“, kterým by nebylo možné zabránit, i kdyby byla přijata všechna přiměřená opatření, nebo v případě, že takováto okolnost nastala, že přijal opatření přiměřená situaci za použití veškerých personálních zdrojů nebo věcných a finančních prostředků, kterými disponuje, s cílem zabránit zrušení nebo významnému zpoždění dotčeného letu. Je na žalované, aby prokázala, že přestože použila veškeré personální zdroje nebo věcné a finanční prostředky, kterými disponovala, zjevně nemohla, aniž podstoupila neúnosné oběti s ohledem na kapacity svého podniku v rozhodné době, zabránit tomu, aby mimořádná okolnost, jíž byla vystavena, tj. stávka řídících letového provozu ve Francii, vedla ke zrušení nebo zpoždění předmětného letu na příletu o tři hodiny nebo více. Žalovaná neuznala žalobou uplatněný nárok a žalobu navrhla zamítnout. Tvrdila, že zpoždění předmětného letu bylo způsobeno mimořádnou okolností, za níž žalovaná neodpovídá, a to stávkou řídících letového provozu ve Francii, která nepříznivě ovlivnila nejen lety, jejichž trasa přímo křižuje letový prostor Francie, ale i další lety včetně předmětného letu, a to v důsledku odklánění letadel do jiných letových prostorů v okolí. Tato skutečnost měla následně za následek doslova lavinovou reakci, přičemž omezení právě ve Francii mohlo nepříznivě ovlivnit přidělování slotů a obecně letový provoz v kterémkoli letovém prostoru v Evropě. Proto vzniklo zpoždění, jemuž nebylo ze strany žalované možné zabránit, ačkoli byla přijata veškerá přiměřená opatření. V případě letu žalobců byl letadlu přidělen slot, který na odletu znamenal zpoždění tři hodiny a deset minut, přičemž vzhledem k přidělené trase letu činil na odletu dokonce tři hodiny a třicet pět minut. Zpoždění v této délce nebylo dne [datum] nic neobvyklého, např. žalovaná zaznamenala nejméně 17 letů, na kterých vzniklo v důsledku předmětné stávky výrazné zpoždění. Jednalo se zejména o lety do Francie a Španělska. Stávka ostatně negativně postihla i jiné dopravce operující své lety nad Evropou, jejichž lety byly výrazně zpožděny či dokonce zrušeny. Jelikož tedy bylo zpoždění předmětného letu způsobeno mimořádnou okolností ve smyslu bodu 14 a 15 Nařízení, žalobkyni nárok na náhradu škody nevznikl. Po skutkové stránce účastníci učinili nesporným při jednání dne [datum], že žalobkyně se dne [datum] účastnila letu č. [číslo] [číslo] z [obec] do [obec], provozovaného žalovanou, kdy plánovaný odlet z [obec] byl stanoven na 18:05 hod. a přílet do [obec] na 21:30 hod., avšak fakticky se odlet z [obec] uskutečnil až ve 21:35 hod. a přílet do [obec] až v 01:05 hod. dne [datum], tedy let byl realizován se zpožděním přesahujícím tři hodiny, a to při délce trasy letu 2 635 km (viz rovněž Informace o odletu a palubní lístek). Dále bylo nesporným, že zpoždění letu bylo zapříčiněno omezením francouzského řízení letového provozu v důsledku stávky letištního personálu (stávky pilotů) přesahující tři hodiny (viz rovněž Záznam o letu„ AIMS“), a že po povolení k odletu byl předmětný let fakticky realizován nikoli obvyklou, ale náhradní trasou (viz rovněž mapa letového plánu a mapa trasy letu [číslo] [číslo]). Dále bylo nesporným, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k paušálnímu odškodnění ve výši 400 EUR, a že žalovaná plnění neposkytla (viz rovněž předžalobní výzva k plnění ze dne [datum]). Na základě nesporných tvrzení účastníků o všech rozhodných skutečnostech lze tedy o skutkovém stavu věci učinit závěr, podle kterého byla žalobkyně cestující letu č. [číslo] [číslo], provozovaného žalovanou, z [obec] do [obec] dne [datum] s plánovaným odletem z [obec] v 18:05 hod. a příletem do [obec] ve 21:30 hod., který se však fakticky uskutečnil s odletem z [obec] ve 21:35 hod. a příletem do [obec] v 01:05 hod. dne [datum], tj. se zpožděním tři hodiny a třicet pět minut, přičemž převažující část celkového zpoždění předmětného letu v délce přesahující tři hodiny byla vyvolána rozhodnutím řízení letového provozu Francie z důvodu stávky letového personálu, jež mělo za následek opoždění letu na odletu a změnu trasy letu, jehož délka činí 2 635 km. Po právním zhodnocení skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Na oblast tohoto sporu dopadá z hlediska hmotného práva přímo aplikovatelné Nařízení, podle jehož článku 5 odst. 3 ve spojení s článkem 7 odst. 1 písm. b) má cestující nárok náhradu škody ve výši 400 EUR u všech letů ve Společenství delší než 1500 km a u všech ostatních letů o délce od 1500 km do 3500 km. V daném případě se jednalo o let Společenství delší než 1 500 km, a tedy náhrada za jeho zpoždění by činila pro každého ze žalobců 400 EUR. Podle článku 5 odst. 3 Nařízení však žalovaná jako provozující letecký dopravce není povinna platit tuto náhradu, jestliže prokáže, že zpoždění je způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zabránit, i kdyby byla všechna přiměřená opatření přijata. Podle článku 14 preambule Nařízení by měly být povinnosti provozujících leteckých dopravců omezeny nebo vyloučeny v případech, kdy byla událost způsobena mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zamezit, i kdyby byla přijata všechna přiměřená opatření. Tyto mimořádné okolnosti se mohou vyskytnout zejména v případech politické nestability, povětrnostních podmínek neslučitelných s uskutečněním dotčeného letu, bezpečnostních rizik, neočekávaných nedostatků letové bezpečnosti a stávek, které postihuji provoz provozujícího leteckého dopravce. Podle článku 15 preambule Nařízení, za vznik mimořádných okolností by se měl považovat případ, kdy dopad rozhodnutí řízení letového provozu, které se vztahuje k jednotlivému letadlu v určitý den, vyvolá velké zpoždění, zpoždění do dalšího dne nebo zrušení jednoho nebo více letů uvedeného letadla, i když byla dotčeným leteckým dopravcem přijata všechna přiměřená opatření, aby zabránil zpoždění nebo zrušení. V daném případě bylo nesporné zpoždění letadla (předmětného letu [číslo] [číslo]) o tři hodiny a třicet pět minut vyvoláno v rozsahu délky přesahující tři hodiny rozhodnutím řízení letového provozu ve Francii (tzv. regulací) z důvodu stávky letového personálu, tedy v délce, která dle bodů 14 a 15 Nařízení ve spojení s rozsudkem SDEU C -402/07 a C -432/07 představuje velké zpoždění letu a tudíž i mimořádnou okolnost, jíž nebylo možno ze strany žalované jako leteckého dopravce nijak zabránit. Předmětnému zpoždění, zapříčiněnému uvedenou mimořádnou okolností, žalovaná nemohla zabránit ani při přijetí veškerých přiměřených opatření ve smyslu článku 5 odst. 3. Nařízení, neboť nebylo v jejích možnostech dopady rozhodnutí řízení letového provozu jakkoli eliminovat ani minimalizovat, například přistavením náhradního stroje či přesměrováním cestujících předmětného letu na jiný let směřující do stejné cílové destinace, a to s ohledem na situaci v dotčeném vzdušném prostoru, když zpoždění a následné přidělování odletových slotů se týkalo velkého množství dalších letadel. Uvedené by tak nijak nemohlo mít za následek minimalizaci zpoždění. V daném případě mimořádná okolnost spočívala v restrikci řízení letového provozu, jehož délku vedoucí ke zpoždění letu, žalovaná nemohla žádným způsobem ovlivnit, a to ani při vynaložení veškerých personálních nebo hmotných zdrojů a finančních prostředků, jimiž disponuje, neboť do udělení slotu na odletu neměla faktickou možnost let realizovat, a to ani jinou náhradní trasou, jež by mohla vést k eliminaci zpoždění, když vzdušná trasa předmětného letu přímo sousedila s f