27 C 341/2021-33 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Předmětem řízení byl nárok žalobce na zaplacení shora uvedené částky, jíž se domáhal s odůvodněním, že původní věřitel předmětné pohledávky společnost s žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru pod [číslo] jejímž předmětem bylo poskytnutí částky 15000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy se dle tvrzení žalobce, stal soubor obchodních podmínek původního věřitele, sazebník poplatků. Žalovaný se zavázal v předmětné smlouvy poskytnuté peněžní prostředky, spolu s úroky a poplatky vrátit. Vůli žalovaného uzavřít uvedenou smlouvou žalobce dovozoval ze skutečnosti, že žalovaný provedl platbu ve výši 1 Kč na účet žalobce. Částku 15 000 Kč žalovaný čerpal bezhotovostně. Vzhledem k tomu, že peněžní prostředky poskytnuté původním věřitelem žalovaný nevrátil, vznikla mu povinnost k platbě smluvní pokuty ve výši 6 915 Kč, dále smluvního úroku 2 843 Kč a paušální náhrady nákladů upomínání ve výši 100 Kč. Žalobce se stal věřitelem předmětné pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené s původním věřitelem. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Tvrzené uzavření smlouvy z formuláře označeného„ Smlouva o úvěru“, soud za prokázané nemá, neboť na uvedeném dokumentu absentuje podpis žalovaného a to jak vlastnoruční tak příp. elektronický ve smyslu tehdy platného ustanovení § 2 písm. b), zák. č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu. Lze tak uzavřít, že uvedená listina není podepsána žádnou ze stran. Nelze tak dovodit, že by obsahovala projevy vůle jak původního věřitele, tak žalovaného. 4. Z výpisů z účtu vedeného na původního věřitele, č. [bankovní účet] má soud za prokázané, že z účtu vedeného na jméno žalovaného přišla žalobci platba ve výši 1 Kč a žalovanému naopak bylo původním věřitelem zasláno celkem 15 000 Kč. 5. Z oznámení o postoupení pohledávky má soud za prokázané, že se žalobce stal věřitelem předmětné pohledávky. Z předžalobní výzvy má soud za prokázané, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné pohledávky. 6. Soud posoudil po té každý důkaz zvlášť, všechny ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že žaloba je z větší části důvodná. 7. Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno platné uzavření smlouvy o úvěru, soud posoudil nárok žalobce dle zásad o bezdůvodném obohacení, kdy žalobce má nárok na to, aby mu bylo žalovaným vráceno, to co mu bylo na základě neplatného právního úkonu poskytnuto, tj. částku 15 000 Kč. Ve zbylé části je nárok žalobce nedůvodný a v soud jej v tomto rozsahu zamítnul. 8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., za situace, kdy úspěch žalobce byl pouze částečně větší než úspěch žalovaného.