27 C 60/2021-40 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Každá z žalobkyň se domáhala zaplacení částky 250 € spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení po žalované s odůvodněním, že se obě dne [datum] účastnili letu provozovaného žalovanou pod č. [anonymizováno] [číslo] z [obec] do [obec], který byl zpožděn o 4: 41 hod. 2. Žalovaný navrhnul zamítnutí žaloby s odůvodněním, že zpoždění předmětného letu bylo zapříčiněno rozhodnutí řízení letového provozu, které způsobilo zpoždění v délce 2 hodiny a 21 minut, když pro uskutečnění letu byl přidělen slot, s tímto časovým zpožděním pro nepříznivé povětrnostní podmínky. 3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil a má za prokázaný následující skutkový stav: 4. Mezi stranami bylo nesporné, že obě žalobkyně měli potvrzenou rezervaci na předmětný let a tohoto letu se účastnili. Mezi stranami bylo dále nesporné, že let byl zpožděn o 4 hodiny a 45 minut. Z listiny předložené žalovaným„ [anonymizována čtyři slova]“ má soud za prokázané, že předmětný let byl ovlivněn regulací ze strany řízení letového provozu, které způsobilo zpoždění v délce 2 hodiny a 21 minut, z důvodu nepříznivých povětrnostních podmínek. 5. Soud z této listiny vycházel, neboť v případě záznamů leteckých společností obsahující údaje o letech, jde o záznamy, které letečtí dopravci vytváří povinně a v elektronické podobě tyto záznamy uchovávají a archivují u organizace Eurocontrol (Evropská organizace pro bezpečnost leteckého provozu), jež byla vytvořena na základě Mezinárodní dohody, k níž Česká republika přistoupila ke dni 1. 1. 1996, jak vyplývá z nařízení Sdělení Ministerstva zahraničních věcí pod č. 159/1996 Sb. Jednotná forma záznamů vyplývá z Nařízení (ES) 550/2004 (publikováno ve Úředním věstníku Evropské unie dne 31. 3. 2004 a to čl. 6 a je povinnost leteckých dopravců řídit se pokyny řízením letového provozu tak plyne z Mezinárodní úmluvy pro spolupráci, publikované v ČR pod č. 130/2004 Sb. m. s., z čl. 14. Z povahy věci samé a s ohledem na obsáhlost evropské právní regulace leteckého provozu, je zřejmé, že forma a obsah záznamů, jež zobrazují komunikaci mezi jednotlivými řízeními letového provozu a posádkou letadel (a leteckými dopravci), je přísně unifikovaná a jsou zavedeny povinné standardy této komunikace, vč. jejího uchovávání a zaznamenávání, tak aby byly unifikované v rámci celosvětového leteckého provozu. Z uvedeného důvodu nelze na předkládané listiny nahlížet jako na listiny soukromoprávní povahy, neboť jejich forma a obsah jsou stanovovány na základě mezinárodních předpisů, tj. předpisů vyšší právní síly, než disponují vnitrostátní předpisy. 6. Z uvedeného důvodu má soud za to, že uvedená skutečnost je skutečností mimořádnou ve smyslu bodu 15, 14 preambule Nařízení, neboť ke zpoždění letadla došlo v důsledku rozhodnutí řízení letového provozu, jež tak reagovalo na aktuální stav povětrnostních podmínek. Dobu zpoždění zaviněné uvedenou regulací, je nutné odečíst o celkové doby zpoždění, dle aktuální rozhodovací praxe (viz rozhodnutí Městského soudu v Praze, sp. zn. 70 Co 92/2020), čímž celková doby zpoždění nedosahuje prahovou hodnotu 3 hodin. Z uvedeného důvodu tak soud žalobu zamítnul. 7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., jejich výše činí 900 Kč.