6 C 101/2020 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobci podali dne [datum] u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu proti žalované o zaplacení částky 2 500 EUR s příslušenstvím s odůvodněním, že se dne [datum] účastnili letu č. [číslo letu] z [obec] do [obec]. Operujícím leteckým dopravcem byla žalovaná. Odlet z [obec] byl stanoven na [údaj o čase] hod., přílet spoje do [obec] na [údaj o čase] hod., nicméně skutečný odlet spoje se uskutečnil až v [údaj o čase] hod. Z tohoto důvodu žalobci dorazili do cílové destinace v [obec] až v [údaj o čase] hod., což bylo o více než 3 hodiny později oproti plánovanému času příletu. Toto je nutno považovat za nesplnění povinnosti žalované coby leteckého dopravce. Žalobci dále odkázali na Nařízení Evropského parlamentu rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. 2. 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91. Podle čl. 7 odst. 1 Nařízení ve spojení se související judikaturou Soudního dvora EU přísluší cestujícím náhrada škody ve výši 250 EUR za předpokladu, že zpoždění letu přesáhne 3 hodiny. Vzhledem k tomu, že popsaný skutkový stav lze podřadit právě pod tato ustanovení, má každý ze žalobců vůči žalované právo na náhradu škody ve výši 250 EUR, celkově tedy 2 500 EUR. Žalobci se domáhali náhrady škody předžalobní výzvou prostřednictvím jejich právního zástupce, avšak žalovaná jim ničeho neuhradila. 3. Soud rozhodl podle návrhu elektronickým platebním rozkazem ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], proti němuž podala žalovaná včasný odpor, ve kterém namítala, že zpoždění letu bylo způsobeno mimořádnou okolností, které nemohl dopravce předejít. Letadlo, kterým měli žalobci odlétat z [obec], předchozí den v nočních hodinách při přistání na letiště [obec] utrpělo birdstrike, následkem čehož došlo k uzemnění letadla. Žalovaná proto musela pro cestující zajistit nové letadlo. Dle ustálené judikatury je třeba považovat střet s ptákem za mimořádnou okolnost, kterou žalovaná nemohla jakkoliv ovlivnit. 4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 5. Mezi účastníky řízení je nesporné, že se žalobci účastnili předmětného letu, a že tento let byl na svém příletu opožděn o více než 3 hodiny. Dále je mezi účastníky nesporné, že žalovaná obdržela od žalobců předžalobní výzvu k plnění. Soud má dále za prokázané, že předmětný let mělo operovat letadlo pod [registrační značka] které však při předchozím letu dne [datum] utrpělo při přistání v [obec] střet s ptákem, po kterém muselo být uzemněno. Předmětný let tak zajistilo náhradní letadlo pod [registrační značka] kdy o nahrazení bylo rozhodnuto dne [datum] v 3:26 hod., tedy v době, kdy ještě nebylo určeno, zda původní letadlo bude moci operovat let žalobců. Ihned po provedení pravidelné údržby tak bylo letadlo [registrační značka] [anonymizována dvě slova] posláno na přelet z [obec] do [obec] a následně na operování letu žalobců. Soud má za prokázáno, že žalovaná zajistila náhradní letadlo již předtím, než bylo rozhodnuto o nezpůsobilosti původního letadla operovat předmětný let, a nové letadlo bylo přesunuto z [obec] do [obec], odkud mělo původní letadlo odlétat, ihned, jakmile to bylo možné. 6. Po právní stránce posuzoval soud věc podle přímo aplikovatelného Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu a kterým se zrušuje nařízení EHS 295/91 (dále jen„ Nařízení“) ve spojení s rozsudkem Soudního dvora EU Sturgeon (C -402/07 Sturgeon v . Condor) ze dne 19.11.2009. 7. Podle rozhodnutí ESD sp. zn. C -315/15, ze dne 4. 5. 2017, nejsou střet letounu s ptákem ani případné poškození letounu, které je důsledkem tohoto střetu, vnitřně spjaty se systémem fungování letounu, a tudíž nejsou z důvodu své povahy či původu vlastní běžnému výkonu činnosti dotyčného leteckého dopravce a vymykají se jeho účinné kontrole. Zmíněný střet proto musí být kvalifikován jako„ mimořádná okolnost“ ve smyslu čl. 5 odst. 3 nařízení č. 261/2004. 8. Podle ustanovení čl. 14 a 15 Nařízení, stejně jako podle Montrealské úmluvy by měly být povinnosti provozujících leteckých dopravců omezeny nebo vyloučeny v případech, kdy byla událost způsobena mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zamezit i kdyby byla přijata všechna přiměřená opatření. Tyto mimořádné okolnosti se mohou vyskytnout zejména v případech politické nestability, povětrnostních podmínek neslučitelných s uskutečněním dotčeného letu, bezpečnostních rizik, neočekávaných nedostatků letové bezpečnosti a stávek, které postihují provoz provozujícího leteckého dopravce. Za vznik mimořádných okolností by se měl považovat případ, kdy dopad rozhodnutí řízení letového provozu, které se vztahuje k jednotlivému letadlu v určitý den, vyvolá velké zpoždění, zpoždění do dalšího dne nebo zrušení jednoho nebo více letů uvedeného letadla, i když byla dotčeným leteckým dopravcem přijata všechna přiměřená opatření, aby zabránil zpoždění nebo zrušení. 9. Podle ustanovení bodu čl. 5 bodu 3 shora uvedeného Nařízení, provozující letecký dopravce není povinen platit náhradu v souladu s článkem 7, jestliže může prokázat, že zrušení je způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zabránit, i kdyby byla všechna přiměřená opatření přijata. 10. Vzhledem k tomu, že ke zpoždění došlo v důsledku mimořádné okolnosti, která se vymyká běžnému výkonu činnosti leteckého dopravce a jeho možné účinné kontrole, dospěl soud k závěru, že nárok je nedůvodný a žalobu zamítnul. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za každý ze čtyř úkonů (podání odporu, účast na jednání před soudem ve dnech [datum] a 10.2.2021 a doplnění důkazů ze dne 4.2.2021) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.