6 C 217/2018 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobou, doručenou soudu dne 8.8.2018, se žalobci domáhají určení, že žalovaná není dědičkou po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalobce], zemřelém dne [datum] („ zůstavitel“). V žalobě tvrdili, že dědičkou zůstavitele byla ustanovena žalovaná, a to na základě závěti ze dne 24.2.2015. Žalobkyně a) je manželkou zůstavitele, žalobkyně b) je vnučkou zůstavitele a žalobce c) vnukem zůstavitele, oba v postavení nepominutelných dědiců. Žalobci v průběhu dědického řízení vznesli námitku dědické nezpůsobilosti žalované z důvodu podezření ze spáchání trestného činu. Podané trestní oznámení bylo sice příslušným policejním orgánem odloženo z důvodu, že v jednání žalované nebyl shledán úmysl, nicméně žalobci trvají na tom, že jednání žalované mělo povahu úmyslného trestného činu. Žalobci byli usnesením zdejšího soudu ze dne 11.6.2018, č.j. 26 D 1300/2015-150, odkázáni, aby podali žalobu na určení, že žalovaná není dědičkou po zůstaviteli, a to ve lhůtě dvou měsíců od právní moci usnesení. Žalobci v průběhu dědického řízení zjistili, že na bankovním účtu, který byl součástí SJM zůstavitele a žalobkyně a) došlo k neoprávněným pohybům finančních prostředků v hodnotě více než 1 000 000 Kč, a to v době, kdy byl zůstavitel již zcela nepohyblivý a následně i hospitalizovaný v [anonymizováno] a LDN v [část obce], kde [datum] zemřel. K těmto pohybům na účtu docházelo v období července až září 2015, tedy i po smrti zůstavitele. Tyto transakce prováděli [jméno] [příjmení] a žalovaná. Žalovaná vybrala z bankomatu 20 x 10 000 Kč během jednoho měsíce, dále platební kartou zůstavitele hradila benzín na čerpacích stanicích a nákupy v OD Tesco. Tyto peníze nikdy nevyúčtovala. Žalovaná tak neoprávněně užívala cizí platební prostředek. Po smrti zůstavitele pak žalovaná vybrala z jeho účtu částku 240 000 Kč. Žalobci mají za to, že užívání cizí platební karty a výběr finančních prostředků bez souhlasu vlastníka má povahu úmyslného trestného činu. Jednání žalované přitom směřovalo proti zůstaviteli i žalobkyni a), neboť zatížilo finanční prostředky ve společném jmění manželů. 2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Ve věci se vyjádřila tak, že zůstavitel a žalobkyně a) vedli fakticky finance odděleně. Žalobkyně b) převedla z účtu v SJM zůstavitele a žalobkyně a) celkem 2 000 000 Kč ve prospěch účtu neznámé osoby, ačkoli s touto transakcí zůstavitel nesouhlasil. Poté, co zůstavitel tyto převody zjistil, vyzval žalobkyni b) prostřednictvím právního zástupce k vrácení této částky. Žalovaná nesporuje, že vybírala peněžní prostředky z účtu zůstavitele, přičemž z těchto peněz měla hradit náklady na zůstavitelův byt. Veškeré vybrané peníze žalovaná použila k úhradě nákladů spojených s užíváním zůstavitelova bytu a s náklady na uložení ostatků zůstavitele, nikoli ke svému obohacení. Zbylé peníze vrátila na účet zůstavitele, jakmile si uvědomila rizikovost svého jednání. 3. Žalobci ve své replice uvedli, že k rozdělení společného jmění zůstavitele a žalobkyně a) nikdy nedošlo. Pokud jde o vrácení části vybraných peněz ze strany žalované, došlo k němu až v návaznosti na vyšetřování orgány činnými v trestním řízení. 4. Soud zjistil tyto skutečnosti: Z usnesení zdejšího soudu ze dne 11.6.2018, č.j. 26 D 1300/2015-150, soud zjistil, že soud odkázal manželku zůstavitele (žalobkyni a), vnučku zůstavitele (žalobkyni b) a vnuka zůstavitele (žalobce c), aby do 2 měsíců od nabytí právní moci tohoto usnesení podali žalobu na určení, že sestra zůstavitele (žalovaná) není dědičkou po zůstaviteli. Usnesení nabylo právní moci dne 10.7.2018. 5. Z účastnického výslechu žalované soud zjistil, že v lednu 2015 volal žalované cizí muž a do telefonu pomlouval zůstavitele, že se nestará o rodinu, kouří a pije. Po tomto telefonátu žalovaná začala zůstavitele navštěvovat každý týden. Nakupovala mu potraviny a nutriční nápoje, které ho držely při životě. Od března 2015 nebyly zůstavitelem placeny poplatky do fondu domu, proto je začala platit žalovaná. Šlo o 5000 Kč měsíčně. Do srpna 2015 je platila hotově z vybraných peněz, po smrti zůstavitele pak tyto platby hradila žalovaná ze svého účtu, a to až do prosince 2015. Žalovaná rovněž platila zůstavitelův pohřeb a mramorovou urnu. Zůstavitel udělil 2.7.2015 žalované plnou moc na výběry z účtu, aby měla na potřebné náklady. S veškerými výběry zůstavitel souhlasil. Žalovaná měla k dispozici kartu k účtu vydanou na základě plné moci. Částku 240 000 Kč vrátila žalovaná zpět na účet zůstavitele v srpnu 2016 proto, že byt byl již placen a žalovaná tak peníze dále nepotřebovala. Žalovaná uskutečnila platby do fondu společenství vlastníků v celkové výši 20 000 Kč, od ledna do července 2015 prováděla žalovaná pro zůstavitele pravidelné nákupy každý týden, v celkové výši 77 500 Kč, dále za cesty k zůstaviteli vynaložila částku 21 450 Kč, náklady na pohřeb činily 13 556 Kč, náklady na mramorovou schránku pro urnu činily 13 000 Kč, náklady na mobil a hygienické potřeby do nemocnice 3000 Kč a uložení urny 2000 Kč Celkem tedy žalovaná vynaložila částku 150 000 Kč. Žalovaná věděla o závěti sepsané v její prospěch zůstavitelem. 6. Z doplňujícího výslechu žalované pak soud zjistil, že výběry z účtů po 10 000 Kč v srpnu 2015 žalovaná prováděla v době, kdy byl již zůstavitel hospitalizován. Sám ji požádal o to, aby vždy byly peníze na zaplacení poplatků za byt. Navíc se mluvilo o domově důchodců, kam by zůstavitel případně mohl přejít po ukončení hospitalizace, žalovaná mu zařizovala [obec] u [obec]. Toho se však zůstavitel již nedožil. Z vybraných peněž žalovaná zejména hradila náklady na byt, cesty za zůstavitelem a věci osobní potřeby pro zůstavitele. Rovněž z těchto peněz financovala jeho pohřeb. 7. [právnická osoba] ze dne 4.3.2019 soud zjistil, že dispoziční právo k účtu č. [bankovní účet] (majitelem je zůstavitel) má mimo majitele od založení do současnosti žalobkyně a). 8. [právnická osoba] ze dne 13.3.2019 soud zjistil, že k výše uvedenému účtu zůstavitele nebyla vydána žádná platební karta na jméno žalované. 9. [právnická osoba] ze dne 8.7.2019 soud zjistil, že od 11.8.2015 do 2.9.2015 bylo z výše uvedeného účtu zůstavitele vybráno celkem 440 000 Kč. Z výpisu [právnická osoba] ze dne 1.8.2019 pak soud zjistil, že výběr hotovosti v částce 240 000 Kč byl uskutečněn na pokladně [právnická osoba] dne [číslo] [právnická osoba] ze dne 17.9.2019 soud zjistil, že tento výběr byl proveden žalovanou na základě plné moci vystavené zůstavitelem jako majitelem účtu žalované jako zmocněnci dne 2.7.2015. 10. Z účastnického výslechu žalobkyně b) soud zjistil, že zůstavitel se v posledním období života velmi změnil, zřejmě vlivem hospitalizace žalobkyně a). Začal výrazně více pít alkohol a kouřit. Zůstavitel sdělil žalobkyni b), že jej žalovaná navštěvuje. Žalobkyně b) věděla o závěti, kterou zůstavitel pořídil ve prospěch žalované. Byly dny, kdy zůstavitel nechtěl žalobkyni b) vůbec pustit do bytu. Pokud jde o částku 2 000 000 Kč, převedla si tuto žalobkyně b) na svůj účet na pokyn žalobkyně a). 11. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], dcery žalované, soud zjistil, že svědkyně byla přítomna nákupům, které činila žalovaná pro zůstavitele, dle jeho přání. Zůstavitel se obrátil o pomoc na žalovanou v době, kdy vznikly problémy mezi zůstavitelem, jeho manželkou a vnoučaty. Dále soud z tohoto výslechu zjistil, že žalovaná zaplatila za urnu 13 000 Kč. Svědkyně byla přítomna rozhovorům mezi zůstavitelem a žalovanou, ze kterých bylo zřejmé, že zůstavitel měl žalované zaplatit veškeré věci, které od ní žádal. 12. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], syna žalované, soud zjistil, že žalovaná začala jezdit za zůstavitelem do [obec] po telefonátu, z jehož obsahu vyplynulo, že byl zůstavitel obviněn kvůli neposkytnutí pomoci žalobkyni a). Svědek navštívil zůstavitele několikrát v roce 2015. Hygienické podmínky v bytě byly špatné, byt byl plný zbytečností nakoupených z e-shopu, jídlo si zůstavitel nechal vozit taxíkem. Zůstavitel směřoval k tomu, že se upije. Svědku je známo, že zůstavitel měl oblíbeného taxikáře jménem [jméno], ten o něj pečoval, resp. zásoboval ho. Zůstavitel utrácel značné množství peněz za hlouposti. Pokud by je však nekoupila žalovaná, koupil by je taxikář. Svědek vždy dostal od zůstavitele peníze např. na benzín nebo za ostříhání. 13. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek znal zůstavitele šest měsíců před smrtí zůstavitele. Svědek je taxikářem a zůstavitel mu byl přidělen jako běžná zakázka s dovětkem, že je špatně pohyblivý a potřebuje pomoci. Zpočátku vozil zůstavitele obden, později jednou týdně. Svědek pomáhal zůstaviteli do schodů, doprovázel ho na úřady, do banky, kde zůstavitel vyřizoval trvalé platby a vybíral peníze. Svědek vezl zůstavitele i na jednání, kde sepisoval závěť. Žalovanou potkal u zůstavitele asi třikrát, jezdila mu uklízet do bytu. Svědek pomáhal žalované vyřizovat zůstavitelův pohřeb. Svědek měl přístup k účtu zůstavitele, ale vybíral z něj jen jednou nebo dvakrát, a to za