6 C 384/2021 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobce podal dne 6.9.2021 u zdejšího soudu návrh na zrušení vyživovací povinnosti proti žalovanému s odůvodněním, že se dozvěděl, že žalovaný se již nepřipravuje na své budoucí povolání a po té, co úspěšně absolvoval vysokou školu, je zaměstnán a je tedy schopen se živit sám. Navrhl zrušení vyživovací povinnosti vůči žalovanému ke dni 14.9.2021. 2. Žalovaný podáním, doručeným soudu dne 26.10.2021, vyslovil se zrušením vyživovací povinnosti žalobce vůči němu souhlas. 3. Soud vyzval účastníky ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Účastníci vyslovili konkludentní souhlas. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v souladu s ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.), podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud zjistil z rozsudku zdejšího soudu, č.j. 51P 111/2013-178 ze dne 27.5.2014, který nabyl právní moci dne 16.7.2014, že tímto rozsudkem bylo naposledy stanoveno výživné na žalovaného, a to ve výši 5 000 Kč měsíčně s účinností od 1.1.2013. Tímto rozsudkem byl změněn rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 17.9.2007, č.j. 20P 121/2000-73 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15.4.2008, č.j. 13Co 544/2007-115, a to v části běžného výživného pro tehdy nezletilého žalovaného. 5. Mezi účastníky není sporu, že žalovaný je již schopen sám se živit. 6. Podle ust. § 910 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákon v platném znění, předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. 7. Podle ust. § 911 občanského zákona, výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 8. Vzhledem k tomu, že žalovaný ukončil vysokoškolské vzdělání a je již schopen sám se živit, zanikla žalobci ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení jeho vyživovací povinnost. Soud proto žalobě, se kterou žalovaný vyslovil souhlas, vyhověl a rozhodl, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. 9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a contrario, protože úspěšnému žalobci žádné náklady řízení spojené s podáním žaloby nevznikly.