6 C 430/2021 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně podala dne 23.8.2021 u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu proti žalované o zaplacení částky 2 686 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela se žalovanou pojistnou smlouvu – pojištění majetku podnikatelů [číslo] s počátkem pojištění dne 28.3.2019. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytovala žalované služby spočívající v pojišťovací činnosti uvedené ve smlouvě a žalovaná byla povinna řádně platit žalobkyni sjednané pojistné ročně ve výši 2 686 Kč. Tuto povinnost však žalovaná porušila. Pojistná smlouva zanikla ke dni 17.7.2020 pro neplacení pojistného. Žalovaná částka představuje dlužné pojistné za období od 28.3.2020 do 17.7.2020. Žalovaná nereagovala ani na předžalobní výzvu k plnění. 2. Soud rozhodl podle návrhu elektronickým platebním rozkazem, č.j. EPR 202487/2021-5 ze dne 13.9.2021, který se však žalované nepodařilo doručit do vlastních rukou. Soud jej proto usnesením ze dne 13.10.2021 zrušil a ve věci nařídil jednání na 20.12.2021. K tomuto jednání řádně a včas předvolal účastnice. Zástupce žalobkyně se k jednání omluvil, žalovaná se nedostavila bez omluvy, ač měla vykázáno doručení žaloby a předvolání k jednání dnem 22.11.2021. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.) v nepřítomnosti účastnic. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Ve smyslu ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. lze o skutkovém stavu věci učinit závěr, že účastnice uzavřely pojistnou smlouvu – pojištění majetku podnikatelů [číslo] s počátkem pojištění 28.3.2019. Tato smlouva zanikla ke dni 17.7.2020 pro neplacení pojistného. Žalovaná dlužné pojistné za dobu od 28.3.2020 do 17.7.2020 žalobkyni nezaplatila ani po předžalobní výzvě k plnění. 5. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud žalobě vyhověl, neboť nárok žalobkyně je odůvodněn ust. § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákon v platném znění ve spojení s ust. § 1970 občanského zákona a ve spojení s § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. 6. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., protože žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Náklady řízení představují žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobkyně. Ty soud přiznal vzhledem k výši žalované částky a formulářovému charakteru žaloby podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) ve znění pozdějších předpisů, a to odměnu za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) ve výši 200 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 bod 1 citované vyhlášky. V souladu s ust. § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky soud přiznal i hotové výdaje advokáta spojené se 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) ve výši 100 Kč za 1 úkon. V souladu s ust. § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. povýšil soud odměnu za úkony právní služby a hotové výdaje advokáta o 21% DPH v částce 189 Kč, protože zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Celkové náklady řízení tak činí přiznaných 1 489 Kč. 7. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalované zaplatit žalobkyni náklady řízení na účet jejího právního zástupce.