7 C 138/2021-49 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobou došlou soudu ze dne 8. 3. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jehož obsah je patrný z výroku uvedeného shora s tím, že se jedná o nárok na náhradu vyplaceného pojistného plnění dle ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 125/1993 Sb., dle kterého, pokud pojišťovna nahradila za zaměstnavatele škodu, přechází na něj právo zaměstnavatele na náhradu vůči tomu, kdo poškozenému za takovou škodu odpovídá. Uplatněný nárok odůvodnila s tím, že dne [datum] zavinil řidič [jméno] [příjmení] vozidlem [značka automobilu], [registrační značka], dopravní nehodu, vozidlo bylo u žalované pojištěno z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla pojistnou smlouvou [číslo]. Jmenovaný nepřizpůsobil rychlost vozidla okolnostem, a to za ztížené viditelnosti se ve vyšší rychlosti nestačil vyhnout traktoru [značka automobilu], který řídil [jméno] [příjmení], a narazil pravou přední částí svého vozidla do zadní části traktoru, přičemž byl odmrštěn do protisměru, kde se střetl s protijedoucím vozidlem [značka automobilu], [registrační značka], které řídil [jméno] [příjmení]. Při dopravní nehodě byl zraněn lehce [jméno] [příjmení] a spolujedoucí ve vozidle [anonymizována dvě slova], konkrétně [jméno] [příjmení], zaměstnanec [právnická osoba] [anonymizováno], ač byl při jízdě řádně připoután bezpečnostním pásem. K jeho zranění došlo v době plnění pracovních úkolů a z titulu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání podle vyhlášky č. 125/1993 Sb. vyplatil žalobce v rámci pojistné události [číslo] pojistné plnění ve výši 2 296 Kč jako náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti [anonymizováno]. [příjmení] od [datum] do [datum], dále vyplatila z titulu bolestného za [anonymizováno] bodů pojistné plnění ve výši 5 000 Kč a dále pojistné plnění ve výši 400 Kč jako náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčbou, celkem tedy vyplatila pojistné plnění ve výši 7 696 Kč. Žalobkyně tak vyplatila pojistné plnění za zaměstnavatele a vzniklý nárok na vyplacení pojistného plnění vůči tomu, kdo za takovou škodu odpovídá, tedy škůdci, [anonymizováno]. [příjmení], který byl pojištěný u žalované na základě pojistné smlouvy za škodu způsobenou provozem vozidla. Tím je dána pasivní legitimace žalované. 2. Žalobkyně požadovala zaplacení uvedené částky od [právnická osoba], se kterou měl [anonymizováno]. [příjmení] uzavřenou pojistnou smlouvu, ta však byla z obchodního rejstříku vymazána dne [datum], soud rozhodl o pokračování v řízení na straně žalované se společností [právnická osoba] jako jejím procesním nástupcem, neboť tato v důsledku fúze sloučením vstoupila do práv a povinností původně žalované, a to usnesením z [datum], které nabylo právní moci dne [datum]. 3. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem dne [datum] ve znění žalobního návrhu, proti kterému podala žalovaná ([právnická osoba]) včas odpor s tím, že nárok uplatněný žalobkyní není dán. Na tomto stanovisku setrvala procesní nástupkyně [právnická osoba] [příjmení] žalovaná v rámci procesní obrany namítala, že v projednávané věci není pasivně legitimována, neboť uplatněný nárok není likvidní z pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Není osobou odpovědnou za způsobenou újmou, i když byla ke dni škodní události pojistitelem z titulu odpovědnosti z provozu vozidla, nemůže být odpovědna za újmu způsobenou poškozenému, neboť je toliko pojistitelem odpovědnosti z provozu vozidla škůdce, tedy pojištěného, která nevstupuje do postavení škůdce, a to ani tehdy, pokud z uzavřeného pojištění vyplatí pojistné plnění. Vůči ní tedy nelze uplatnit nárok na náhradu způsobené újmy. Podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 125/93 Sb. na žalobkyni nepřechází nárok na náhradu toho, co plnila. Poškozený [jméno] [příjmení] uplatnil svůj nárok na náhradu újmy u svého zaměstnavatele [právnická osoba] [anonymizováno], který objektivně odpovídá za újmu, která poškozenému zaměstnanci vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s tím. Ve vztahu k poškozenému zaměstnanci je tedy osobou odpovědnou za škodu jeho zaměstnavatel, ze kterého pak na pojišťovnu přechází právo na náhradu vůči přímému škůdci. Jelikož zákoník práce, ani jiný pracovněprávní předpis neobsahují zvláštní právní úpravu postihu zaměstnavatele vůči přímému škůdci, může zaměstnavateli vůči přímému škůdci vzniknout toliko obecný postih (regres). Na žalobkyni přechází postih vůči přímému škůdci, nikoli právo na náhradu škody, a zásadně nikoli právo na náhradu pojistného plnění. Poškozený tak může uplatnit vůči pojistiteli odpovědnosti z provozu vozidla přímý nárok na pojistné plnění. Zároveň platí, že z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla lze uspokojit výhradně nároky taxativně vyjmenované v ust. § 6 ZPOV, postih pojišťovny, u které je zaměstnavatel ze zákona pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu, mezi nimi uvedený není. 4. Na základě provedeného dokazování vzal soud skutkově za prokázané: Dne [datum] zavinil řidič vozidla [značka automobilu] [příjmení] [jméno] [příjmení] dopravní nehodu, při které utrpěl pracovní úraz [jméno] [příjmení], zaměstnanec [právnická osoba] [anonymizováno], která byla pojištěna u žalobkyně. V době vzniku dopravní nehody bylo vozidlo [anonymizováno]. [příjmení] pojištěno u právní předchůdkyně žalované. Žalobkyně z titulu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu vzniklou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání vyplatila pojistné plnění v rámci pojistné události [číslo] celkovou částku 7.696 Kč, jednotlivé položky specifikovány v žalobním podání (viz. shora). Žalobkyně vyzvala před podáním žaloby dle § 142a/ o.s.ř. dopisem z [datum] žalovanou k úhradě vyplaceného pojistného plnění / resp. její právní předchůdkyni/,avšak bezvýsledně. Uvedené skutečnosti vyplynuly z předložených listin tj. hlášení o pojistné události, podklady k vyplacení pojistného plnění, doklad o vyplacení pojistného plnění, výzva k úhradě před podáním žaloby, ostatně tato skutková zjištění nebyla mezi účastníky sporná. V řízení byla sporná otázka, zda námitka nedostatku pasivní legitimace vznesená žalovanou je důvodná, neboť uplatněný nárok není likvidní podle § 6 ZPOV z pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, v čemž spočívala procesní obrana žalované. 5. Podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání pokud pojišťovna nahradila za zaměstnavatele škodu, přechází na ni právo zaměstnavatele na náhradu vůči tomu, kdo poškozenému za takovou škodu odpovídá. 6. Podle § 2 písm. f) ZPOV se pojištěným rozumí ten, kdo uzavřel s pojistitelem smlouvu o pojištění odpovědnosti. 7. Podle § 6 odst. 1 ZPOV se pojištění odpovědnosti vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. 8. Podle § 6 odst. 2 písm. a) a c) ZPOV nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, a ušlý zisk. 9. Podle § 9 odst. 1 ZPOV má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24. Při uplatnění nároku je povinen předložit společný záznam o dopravní nehodě, jedná-li se o dopravní nehodu nepodléhající oznámení Policii České republiky podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích 10. Ustanovení § 6 odst. 2 ZPOV obsahuje taxativně vypočtené nároky, když pojistné plnění poskytované z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla není neomezené a nehradí se z něj veškeré újmy, které poškozenému v důsledku škodní události vznikly /viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2018, sp. zn. 25 Cdo 3501/2018). 11. Pojištění je podle ZPOV ze zákona povinným pojištěním odpovědnosti za škodu, která byla způsobena při provozu silničních motorových vozidel. Obecnou zásadou a smyslem tohoto typu pojištění je právo osoby odpovědné za škodu, aby pojistitel za ni poskytl poškozenému pojistné plnění odpovídající rozsahu jeho povinnosti hradit škodu /viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 4210/2013 Pokud tedy došlo k dopravní nehodě, kterou zavinil řidič vozidla, které bylo pojištěné u žalované, má právo, aby za něj žalovaná plnila pojistné plnění odpovídající rozsahu povinnosti hradit škodu poškozenému [příjmení] který při předmětné dopravní nehodě utrpěl pracovní úraz. Poškozený je aktivně legitimován vůči pojišťovně/pojistiteli k přímému uplatnění nároku na plnění, a to na základě § 6 a 9 ZPOV, pro ty nároky, které nejsou vypláceny z garančního fondu (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 5. 2005, sp. zn. 32 Odo 1338/2004). Toto právo poškozeného je totiž originárním právem založeným zvláštním právním předpisem (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 3.