7 C 236/2021-48 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhaly zaplacení ve výroku rozsudku uvedené částky z titulu náhrady škody za zpožděný let [anonymizováno] [číslo] z [obec] do [anonymizováno] dne [datum], který byl zpožděn o více než 3 hodiny. Žalobkyně svůj nárok na náhradu škody v celkové výši 800 EUR nejprve postoupily [právnická osoba] [anonymizováno], která ho vůči žalované uplatnila dne [datum], a to zasláním výzvy k úhradě kompenzace v intencích Nařízení Evropského parlamentu a Rady /ES/ č.261/2004. Vzhledem k tomu, že žalovaná na výzvu nijak nereagovala, došlo v návaznosti na aktuální rozhodovací praxi českých soudů, že je postoupení pohledávky z cestujícího na uvedenou společnost neplatné, ke zpětnému postoupení nároku na žalobkyně, tj. cestující. Žalobkyně prostřednictvím právního zástupce před podáním žaloby vyzvaly žalovanou dopisem z [datum] k finančnímu plnění, ale bezvýsledně, žalovaná dlužnou částku neuhradila, proto jim nezbylo, než uplatnit svůj nárok u soudu. 2. Soud vydal dne [datum] elektronický platební rozkaz, proti kterému žalovaná podala včas odpor. 3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že nárok byl uplatněn až po uplynutí 6ti-měsíční promlčecí lhůty a žalovaná námitku promlčení vznáší. Dále poukázala na neplatnost smlouvy o postoupení pohledávky, v jejímž důsledku tvrzená výzva k plnění [právnická osoba] by byla podána subjektem, který nedisponoval aktivní legitimací. Žalobkyně rozporovaly procesní obranu žalované.Zdůraznily, že v textu žádosti o kompenzaci ze strany [anonymizována dvě slova] bylo jednoznačně specifikováno, o jaký let a o jaké cestující se jedná, žalovaná tak měla k dispozici veškeré informace o uplatněném nároku. Dále mají za to ve vztahu k námitce promlčení, že tato se neřídí ust. § 2553 odst.3 o.z., s nímž je spojena 6 ti měsíční promlčecí lhůta, ale je třeba aplikovat obecnou 3 letou promlčecí dobu, která splněna byla, neboť nelze Nařízení, jakožto předpis vyšší právní síly, podřadit pod pojem přepravní řád dle cit.zákonného ustanovení. 4. Z výzvy k plnění za zpoždění ze dne [datum] zaslané téhož dne prostřednictvím právní zástupkyně žalobkyň žalované / viz. výzva k plnění a doklad o jejím odeslání/ soud zjistil, že žalobkyně vyzvaly žalovanou k náhradě za zpožděný let v celkové výši 800 EUR. Žalovaná doručení výzvy nesporovala. 5. Z obsahu listiny datované [datum] v anglickém jazyce,vyplývá, že se jedná o žádost o kompenzaci ve výši 800 EUR, s označením [právnická osoba], cestující – žalobkyně jsou označeny jménem, příjmením, uvedeno číslo letu, číslo rezervace,délka trasy a že let byl z [obec] [anonymizována dvě slova] do [anonymizována dvě slova]. Žalovaná tvrdila, že tuto výzvu neobdržela a v řízení nebylo nijak prokázáno, že výzva byla odeslána a také žalované doručena. 6. Podle č.26 odst.2 Nařízení č.1215/2012 o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech je dána přímá aplikovatelnost Nařízení č. 261/2004 teré otázku promlčení neupravuje / rozhodnutí ESD C -139/11, proto pro posouzení otázky promlčení je rozhodné české právo dle čl.12 písm.d/ ve spojení s čl. 5 Nařízení č.593/2008 7. Podle § 2553 odst. 3 občanského zákoníku práva podle odstavce 1, 2 musí cestující uplatnit u dopravce bez zbytečného odkladu. Nebylo-li takové právo uplatněno nejpozději do 6 měsíců, soud jej nepřizná, namítá-li dopravce, že právo nebylo uplatněno včas. 8. Podle článku 1 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 (dále jen Nařízení), toto Nařízení stanoví za podmínek v něm uvedených minimální práva cestujících, jestliže za a) je jim odepřen nástup na palubu proti jejich vůli, za b) je jejich let zrušen, za c) je jejich let zpožděn. 9. Podle článku 7 odst. 1 Nařízení, odkazuje-li se na tento článek, obdrží cestující náhradu ve výši za a) 250 € u všech letů o délce nejvýše 1500km, za b) 400 € u všech letů ve společenství delších než 1500km a u všech ostatních letů o délce od 1500km do 3500km, za c) 600 € u všech letů nespadajících pod písmeno a) nebo b). Při určování vzdálenosti se vychází z posledního místa určení, kam cestující v důsledku odepření nástupu na palubu nebo zpoždění přiletí později než v plánovaném čase. 10. V posuzované věci má soud za to, že žalobkyním nárok na kompenzaci za zpožděný let sice vznikl, ale nebylo prokázáno, že byl uplatněn dříve než předžalobní výzvou k plnění z [datum], tedy po uplynutí 6 ti měsíční lhůty od data zpožděného letu [datum], žalovaná vznesla námitku promlčení, kterou soud shledal důvodnou s odkazem na výše citované ustanovení § 2553 odst.3 obč.zákoníku. 11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a soud přiznal žalované právo na náhradu nákladů řízení spočívající ve dvou úkonech právní služby po 300 Kč (za podaný odpor a účast při jednání) dle § 151 odst.3 o.s.ř.