10 C 287/2021-67 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobci se žalobou doručenou soudu dne 8.7.2021 domáhali zaplacení každý kompenzace ve výši 400 € a žalobu zdůvodnili tím, že dne 3.9.2018 cestovali letem provozovaným žalovanou společností č. letu [anonymizováno] [číslo] z Kosu do Prahy, když letadlo mělo přiletět do cílové destinace v 00:50 hodin, avšak skutečně přiletělo až v 03:52 hodin, tedy s více než 3 hodinovým zpožděním při letecké vzdálenosti [číslo] km a žalovaná kompenzaci neuhradila, ač k tomu byla vyzvána 17.10.2018. 2. Žalovaná navrhla, aby žaloba byla zamítnuta, neboť letadlo přiletělo do cílové destinace se zpožděním menším než 3 hodiny. 3. Po provedeném dokazování vydal soud dne 22.3.2022, č. j. 10 C 287/2021-38 rozsudek, kterým žalobu v plném rozsahu zamítl a přiznal žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku podali žalobci odvolání, o kterém rozhodoval Městský soud v Praze usnesením ze dne 13.1.2022, č. j. 25 Co 372/2021-55 tak, že rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Soudu I. stupně bylo vytknuto, že se nevypořádal se skutkovým tvrzením žalobců, když v žalobě uvedli, že let se uskutečnil dne 3.9.2018 z Prahy do Kosu a následně opravili skutková tvrzení týkající se odletu z Kosu do Prahy, v jiných skutečnostech tvrzení nezměnili. Dále se soud nevypořádal s tvrzením žalobců, že do cílové destinace přiletělo letadlo se zpožděním větším než 3 hodiny. 4. Soud proto doplnil dokazování a odstranil nesrovnalosti ve tvrzení žalobců a dospěl k následujícímu skutkovému stavu: 5. Z letenek bylo zjištěno, že oba cestující cestovali letem provozovaným žalovanou společností č. letu QS 1129 dne 3.9.2018 z Kosu do Prahy. 6. Z Informační cedule na letišti bylo zjištěno, že let [anonymizováno] [číslo] byl na stojánce v 03:56 hodin. 7. Z letenek bylo zjištěno, že letadlo mělo přiletět do cílové destinace ve 22:55 UTC, tedy 00:55 hodin. 8. Z informace pro cestující bylo zjištěno, že dovolenou organizovala [právnická osoba] tour, cestovní kancelář a v propozicích k zájezdu bylo uvedeno, že letadlo z Kosu do Prahy přiletí 4.9.2018 v 00:50 hodin. 9. Z fliht listu bylo zjištěno, že původně plánovaný čas příletu byl v 00:50 hodin, k přistání letadla došlo v 03:42 hodin a k prvnímu otevření dveří došlo v čase 03:49 hodin místního času. 10. Z flightradaru 24 bylo zjištěno, že letadlo mělo přiletět v 00:55 hodin, přiletělo v 03:54 hodin se zpožděním 3 hodiny 4 minuty. 11. Z předžalobní upomínky bylo zjištěno, že žalobce ji zaslal žalované 17.10.2018. 12. Shora uvedené listinné důkazy soud posoudil podle jejich obsahu. 13. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 14. V řízení bylo prokázáno, že žalobci cestovali dne 3.9.2018 letem provozovaným žalovanou společností, č. letu [anonymizováno] [číslo], z Kosu do Prahy, když letadlo mělo přiletět do cílové destinace ve 22:50 hodin, avšak skutečně přiletělo až v 03:42 hodin, a k prvnímu otevření dveří došlo v čase 03:49 hodin místního času. Předmětem sporu mezi účastníky byla délka zpoždění letu. Z letenek bylo zjištěno, že letadlo mělo přiletět do cílové destinace v 00:55 hodin, avšak z dalších listinných důkazů bylo prokázáno, že mělo přiletět v 00:50 hodin, soud tedy vycházel ze zjištění, že do cílové destinace mělo letadlo přiletět dne 4.9.2018 v 00:50 hodin. Při zjišťování délky zpoždění soud vycházel z flight listu, neboť tento záznam o letu je kontrolován ze strany Úřadu pro civilní letectví a Evropské agentury pro bezpečnost v dopravě a soud má tento doklady jako oficiální. Za této situace tedy nedošlo ke zpoždění letu v délce 3 a více hodin. Žalobci předložili letištní ceduli, ze které vyplývá, že letadlo na stojánce přistálo v 03:56 hodin a dále listinu nazvanou flightradar 24, ze které vyplývá, že letadlo přiletělo v 03:54 hodin. Obě tyto listiny soud nepovažuje za věrohodné a má za to, že jednak se oba údaje časově rozcházejí, dále informace na letištní tabuli nejsou směrodatné, stejně tak soud nemohl vycházet z flightradaru 24, neboť z této listiny není zřejmé kdo a na základě jakých informací údaje vypsal. Ani letištní cedule, ani flightradar 24 nemůže mít navíc informace o tom, kdy se otevřely dveře pro výstup prvých cestujících z letadla, což je pro danou věc zcela zásadní. Soud dále nedoplňoval dokazování návrhem žalobců na dotaz k letišti Praha, neboť letiště Praha nemůže mít zásadní informaci právě o tom, kdy se otevřely dveře pro výstup prvých cestujících. Takovými informacemi letiště [obec] nedisponuje. 15. Na oblast tohoto sporu dopadá z hlediska hmotného práva přímo aplikovatelné Nařízení, podle jehož článku 5 odst. 1 písm. c), článku 7 odst. 1 písm. b) ve spojení s rozsudkem Soudního dvora EU ve spojených věcech č. C -402/07 a C -432/07, Christopher Sturgeon a další v . Condor Flugdienst GmbH a Stephan Böck a Cornelia Lepuschnitz v . Air France SA, má rovněž i cestující zpožděného letu nárok na náhradu škody ve výši 400 € u všech letů ve Společenství delších než 1500 km a u všech ostatních letů o délce od 1500 km do 3500 km, jestliže dosáhne cílového místa určení 3 nebo více hodin po čase příletu původně plánovaném leteckým dopravcem. Při výkladu pojmu„ čas příletu“ za účelem zjištění rozsahu zpoždění soud vycházel z výkladu článků 2, 5 a 7 Nařízení, podaného SDEU ve věci C -452/13, tak, že pojem„ čas příletu“ používaný k určení rozsahu zpoždění, které postihlo cestující v letecké dopravě, označuje okamžik, kdy se otevřou alespoň jedny dveře letadla, přičemž se rozumí, že cestující jsou v tomto okamžiku oprávněni letadlo opustit. 16. V řízení bylo prokázáno, že žalobci cestovali dne 3.9.2018 letem provozovaným žalovanou společností, č. letu [anonymizováno] [číslo], z Kosu do Prahy, když letadlo mělo přiletět do cílové destinace ve 00:50 hodin, avšak skutečně přiletělo až v 03:49 hodin, kdy se otevřely dveře pro výstup prvých cestujících z letadla. Zpoždění letu tedy činilo 2 hodiny 59 minut a nedosáhlo zpoždění, které má na mysli v ustanovení článku 5 odst. 1 písm. c), článku 7 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004. Jestliže tedy doba mezi plánovaným příletem předmětného letu a faktickým příletem, tedy otevřením palubních dveří, činila 2 hodiny 59 minut, tedy zpoždění nedosahovalo 3 a více hodin, žalobcům nárok na paušální náhradu podle Nařízení nevznikl a soud ve výroku I. tohoto rozsudku žalobu zamítl. 17. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně úspěšné žalované soud přiznal právo na náhradu 2 režijních paušálů (vyjádření žalovaného, 2 účasti na jednání soudu), vše v celkové výši 900 Kč, tedy každý ze žalobců je povinen uhradit žalované na nákladech řízení částku 450 Kč.