20 C 127/2022-33 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky ve výši 7 740 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o částku, která odpovídá zákonnému příspěvku nepojištěných vozidel. V daném případě se jedná o osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále jen vozidlo) je evidováno v registru silničních vozidel jako provozovaný a jako jeho vlastník je zapsán žalovaný. Žalovaný, coby vlastník a provozovatel, neměl od 25. 2. 2021 do 15. 5. 2021 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Vozidlo tak bylo nepojištěno 80 dní, základní denní sazba příspěvku u tohoto druhu vozu činí 93 Kč (93 x 80, částku ve výši 7 440 Kč). Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky a částky spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný do dnešního dne ničeho neuhradil, ač mu tato povinnost plyne ze zákona. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k soudnímu jednání, konanému dne 20. 7. 2022, se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas obeslán. K soudnímu jednání se nedostavila též žalobkyně, avšak ta byla řádně omluvena. Soud jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného. 3. Z předložených listinných důkazů, které soud hodnotí jako plně věrohodné, učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] nemělo v období od 25. 2. 2021 do 15. 5. 2021, tj. celkem 80 dní nároku, uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení). Žalobkyně tak žalovanému jako vlastníkovi, příp. provozovateli vozu vyúčtovala výši zákonného příspěvku za 80 dní nepojištěného období v celkové částce 7 740 Kč, kdy základní denní sazba příspěvku u tohoto druhu vozu činí 93 Kč, tj. 93 Kč x 80 dní. Náklady na uplatnění činí 300 Kč. Žalovaný, jehož poměr k vozu byl zjištěn žalobkyní (prokázáno výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno], upomínkami k úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno], předžalobní upomínkou), ač byl vyzván k zaplacení dlužné částky, žalobkyni ji do dnešního dne neuhradil, třebaže mu tato povinnost plyne ze zákona. Žalovaný svoji povinnost od doručení písemné výzvy k úhradě nesplnil (to vše prokázáno výzvou úhradě, upomínkami k úhradě, předžalobní upomínkou, sledováním zásilek). Tvrzení žalobkyně podložená v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí nebyla protistranou zpochybněna. 4. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce následovně: Dle § 24c odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., v platném znění, je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit Kanceláři příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Za úhradu příspěvku podle věty první odpovídá společně a nerozdílně s vlastníkem vozidla jeho provozovatel, není-li současně jeho vlastníkem. Povinnost podle věty první a druhé vzniká tomu vlastníkovi a provozovateli vozidla, který byl nebo měl být zapsán v registru silničních vozidel v době, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Dle § 24c odst. 2 cit.zák. výše příspěvku se určí součtem hodnoty vypočtené vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, a nákladů na jeho uplatnění, v případě jeho nezaplacení včetně nákladů na jeho vymáhání. Výše denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví příloha k tomuto zákonu. Dle § 24c odst. 4 cit. zák. příspěvek je splatný ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení písemné výzvy Kanceláře k jeho úhradě na adresu osoby podle odstavce 1. Účinky doručení má i nevyzvednutí písemné výzvy k úhradě příspěvku do 15 dnů ode dne jejího uložení v provozovně provozovatele poštovních služeb nebo odepření převzetí této výzvy, s výjimkou případu, kdy osoba podle odstavce 1, z důvodů nezávislých na její vůli, nemohla výzvu Kanceláře převzít. Povinnost uhradit příspěvek nevzniká, pokud je ve lhůtě podle věty první Kanceláři prokázáno, že vozidlo nebylo provozováno v rozporu s tímto zákonem. 5. Podle ustanovení § 1970 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Soud má za prokázané, že žalovaný byl a je povinen uhradit žalobkyni částku ve výši 7 740 Kč, přičemž tato povinnost mu plyne ze zákona (§ 24c zákona č. 168/1999 Sb.), žalobkyně má rovněž nárok na zaplacení příslušenství v podobě zákonných úroků z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku) a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Lhůtu k plnění soud určil jako standardní v délce tří dnů od právní moci rozsudku (ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.). 7. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění (§ 157 odst. 4 o.s.ř.). 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1, podle kterého má právo na náhradu nákladů řízení ten účastník, který měl ve věci plný úspěch. V daném případě byla ve věci úspěšná žalobkyně, proto má právo na náhradu nákladů řízení sestávající z odměny za 3 úkony právní služby (jeden úkon právní služby po 200 Kč), ze 3x režijních paušálů po 100 Kč, podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti číslo 177/1996 Sb., s připočtením 21 % DPH a ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč Náklady řízení tak celkem činí 1 489 Kč.