27 C 177/2022-55 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobci se domáhali, každý zaplacení částky 250 EUR s příslušenstvím po žalovaném s odůvodněním, že se dne [datum] účastnili letu u společnosti žalovaného na let č. [anonymizováno] [číslo] z [destinace] do Brna a do cílové destinace dorazili v důsledku zpoždění, s více než s 3 hodinovým zpožděním. V souladu s Nařízením Rady (ES) č. 261/2004, jímž se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě při odepření nástupu do letadla, zrušení nebo významného zpoždění letů a v souladu s judikaturou Evropského soudního dvora (rozhodnutí STURGEON C – 402/07; NELSON, TUI C -581/10) každému z žalobců dle čl. 7 vznikl nárok na úhradu žalované částky ve výši 250 EUR. 2. Žalovaný navrhnul zamítnutí žaloby s odůvodněním, že zpoždění letu činilo 3 hodiny a 34 minut, avšak od uvedené doby zpoždění, je nutné odečíst zpoždění v délce 2 hodiny a 28 minut, z důvodu přidělení slotu pro provedení letu. 3. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že letadlo, které operovalo let žalobců s registrací [anonymizováno] operovalo let [anonymizováno] [číslo], jenž bylo zpožděn o jednu hodinu a 23 minut z důvodu přetíženosti vzdušného prostoru, dále ve shodný den operovalo let z Brna do [destinace], jenž byl zpožděn z důvodu kapacity vzdušného prostoru v délce 1 hodiny. Z dokumentů [anonymizována dvě slova] info ze dne [datum] týkající se letadla, registrace [anonymizováno] soud zjistil, že let [anonymizováno] [číslo] z Prahy do [destinace], měl původně přistát v [destinace] ve [anonymizováno] UTC, avšak došlo ke zpoždění v rozsahu 1 hodiny 23 minut a tento letoun přistál ve [anonymizováno] UTC, zpoždění v rozsahu 52 minut bylo označeno kódem 081 (omezení ATC na trati nebo na kapacitě) a 30 minut kódem [anonymizováno] (letištní zařízení, parkovací státní, přetížené rampy apod.). Let [anonymizováno] [číslo] z [destinace] do Prahy, s původním časem startu ve [anonymizováno] UTC, ve skutečnosti odstartoval v [anonymizováno] UTC a přistál v [obec] se zpožděním 2 hodiny 5 minut v 17:39 UTC, zpoždění v rozsahu 1 hodina 23 minut bylo označeno kódem [anonymizováno] (omezení ATC na trati nebo na kapacitě). Let [anonymizováno] [číslo] z Brna na [destinace] ([destinace]), s původním časem vzletu v [anonymizováno] UTC, odstartoval v [anonymizováno] UTC a přistál na [destinace] se zpožděním 3 hodiny 50 minut v [anonymizováno] UTC, zpoždění v rozsahu 1 hodiny bylo označeno kódem [anonymizováno] (omezení ATC na trati nebo na kapacitě). Let [anonymizováno] [číslo] z [destinace] ([anonymizováno]) do Brna, který měl původně startovat v [anonymizováno] UTC, odstartoval ve [anonymizováno] UTC a přistál v Brně se zpožděním 3 hodiny 34 minut následující den v [anonymizováno] UTC, zpoždění v rozsahu 5 minut bylo označeno kódem [anonymizováno] (omezení na letišti odletu, letiště/provozní dráha uzavřena z důvodu překážky apod.) 4. Z dokumentu IATA delay codes (z portálu Wikipedia) soud zjistil, že kódy zpoždění začínající na 8 (řízení letového provozu) se používají pro omezení řízení letového provozu (ATC) (81-84) a zpoždění způsobení letišti nebo vládními orgány. 5. Podle čl. 5 bodu 1 písm. c) Nařízení, v případě zrušení letu mají dotčení cestující v souladu s článkem 7 právo na náhradu škody od provozujícího leteckého dopravce, jestliže nejsou o zrušení informováni alespoň dva týdny před plánovaným časem odletu, nebo nejsou o zrušení informováni ve lhůtě od dvou týdnů do sedmi dnů před plánovaným časem odletu a není jim nabídnuto přesměrování, které by jim umožnilo odletět nejpozději dvě hodiny před plánovaným časem odletu a dosáhnout jejich cílového místa určení nejpozději čtyři hodiny po plánovaném čase příletu, nebo nejsou informování o zrušení ve lhůtě kratší sedmi dnů před plánovaným časem odletu a není jim nabídnuto přesměrování jejich letu, které by jim umožnilo odletět nejpozději jednu hodinu před plánovaným časem odletu a dosáhnout cílového místa určení nejpozději dvě hodiny po plánovaném čase příletu. 6. Podle rozhodnutí ESD, vydaného pod spisovou značkou C -402/07 a C -581/10, články 5, 6 a 7 nařízení č. 261/2004 musí být vykládány v tom smyslu, že pro účely uplatnění nároku na náhradu škody lze na cestující zpožděných letů nahlížet stejně jako na cestující zrušených letů, a že se tedy mohou dovolávat nároku na náhradu škody podle článku 7 uvedeného nařízení, jestliže z důvodu zpoždění letu utrpí ztrátu času tří nebo více hodin, tedy jestliže dosáhnou cílového místa určení tři nebo více hodin po čase příletu původně plánovaném leteckým dopravcem. 7. Podle výkladových stanovisek Komise ES (Sdělení Komise – Pokyny pro výklad nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů, a nařízení Rady (ES) č. 2027/97 o odpovědnosti leteckého dopravce v případě nehod ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 889/2002), publikovaných pod č. C/2016 [číslo], bodu 3. 3. 2.„ Významné zpoždění“ Soudní dvůr rozhodl, že nejméně tříhodinové zpoždění při příletu zakládá stejná práva s ohledem na náhradu škody jako zrušení (podrobnosti viz oddíl [číslo] týkající se náhrady škody). Dle bodu 3.3.3 Měření zpoždění při příletu a pojem„ čas příletu“, Soudní dvůr dospěl k závěru, že pojem„ čas příletu“ používaný k určení rozsahu zpoždění, které postihlo cestující v letecké dopravě, označuje okamžik, kdy se otevřou alespoň jedny dveře letadla, přičemž se rozumí, že cestující jsou v tomto okamžiku oprávněni letadlo opustit. Komise se domnívá, že by provozující letecký dopravce měl evidovat čas příletu například na základě podepsaného prohlášení letové posádky nebo přepravního jednatele. Informace o čase příletu by měly být na žádost poskytnuty vnitrostátnímu subjektu odpovědnému za prosazování a cestujícím bezplatně, pokud se provozující letecký dopravce chce spoléhat na čas příletu jako na důkaz dodržení nařízení. 8. Dle čl. 14 preambule Nařízení rady (ES) 261/2004 stejně jako podle Montrealské úmluvy by měly být povinnosti provozujících leteckých dopravců omezeny nebo vyloučeny v případech, kdy byla událost způsobena mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zamezit i kdyby byla přijata všechna přiměřená opatření. Tyto mimořádné okolnosti se mohou vyskytnout zejména v případech politické nestability, povětrnostních podmínek neslučitelných s uskutečněním dotčeného letu, bezpečnostních rizik, neočekávaných nedostatků letové bezpečnosti a stávek, které postihují provoz provozujícího leteckého dopravce. 9. Dle čl. 15 preambule Nařízení rady (ES) 261/2004 za vznik mimořádných okolností by se měl považovat případ, kdy dopad rozhodnutí řízení letového provozu, které se vztahuje k jednotlivému letadlu v určitý den, vyvolá velké zpoždění (delší než dvě hodiny – rozsudek SDEU C -402/07 a C432/07), zpoždění do dalšího dne nebo zrušení jednoho nebo více letů uvedeného letadla, i když byla dotčeným leteckým dopravcem přijata všechna přiměřená opatření, aby zabránil zpoždění nebo zrušení. 10. V řízení tedy bylo jednoznačně prokázáno, že zpoždění letu žalobců v rozsahu 3 hodiny 51 minut bylo způsobeno rozhodnutím řízení letového provozu, které se vztahovalo k letadlu im. zn. C-FLSW dne [datum], pro špatné povětrnostní podmínky v Německu Rakousku a Švýcarsku. Z uvedených důvodů soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul. 11. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a sestávají se z náhrady výdajů za úkony v řízení, nezastoupeného účastníka řízení, dle vyhl. č. 254/2015 Sb., (3 x 300 Kč). Celková výše činí 900 Kč.