28 C 47/2020-72 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se návrhem ze dne [datum] domáhali po žalované zaplacení každá 400 € s odůvodněním, že dne se [datum] účastnili letu č. [anonymizováno] [číslo] z [obec] do Hurghady (dále i jen„ předmětný let“). Operujícím leteckým dopravcem byla žalovaná. Odlet spoje z [obec] byl stanoven na [údaj o čase] hodin, přílet spoje do Hurghady byl stanoven na [údaj o čase] hodin. Nicméně skutečný odlet spoje se uskutečnil až v [údaj o čase] hodin. Z tohoto důvodu žalobci dorazili do cílové destinace (Hurghada) až v [údaj o čase] hodin, což bylo o více než 3 hodiny později oproti plánovanému času příletu. Výše uvedené je nutno považovat za nesplnění povinnosti žalované coby leteckého dopravce. 2. Ve věci byl vydán dne [datum] elektronický platební rozkaz, proti němuž podala žalovaná včasný odpor. Žalovaná nároky uplatněné žalobkyněmi neuznala, nesporovala, že se žalobkyně zúčastnily letu [anonymizováno] [číslo] z [obec] do Hurghady, dne [datum]. Dle žalované byl let ovlivněn mimořádnou okolností, kdy v čase odletu došlo k úmrtí jedné cestující přímo na palubě letadla. S ohledem na tuto událost, následné střídání posádky a uzavření letiště v Hurghadě v níže uvedeném čase, došlo k posunu času odletu tak, aby letoun přistál v Hurghadě až po znovuotevření letiště. Žalovaná má tedy za to, že zpoždění způsobené úmrtím cestující na letu je nutno považovat za mimořádnou okolnost, kterou nemohla žalovaná jakkoliv ovlivnit. 3. Z nesporných tvrzení a z provedeného dokazování vzal soud za prokázané níže uvedené skutečnosti: 4. Předmětný let měl z [obec] odlétat v čase [údaj o čase] a do Hurghady přiletět v čase [údaj o čase] místního času, což je [anonymizováno] UTC, a ve skutečnosti z [obec] odlétal v čase [údaj o čase] hodin, což je [anonymizováno] UTC a do Hurghady přiletěl v čase [údaj o čase] místního času, což je [anonymizováno] UTC, zpoždění tedy činilo 6 hodin a 30 minut (nesporná tvrzení). 5. Žalovaná obdržela od letiště v Hurghadě potvrzení o tom, že letiště bylo dne [datum] uzavřeno, a to z důvodu opravy přistávací a vzletové dráhy 16L a 34R. Tato uzávěra probíhala od [anonymizováno] UTC do [anonymizováno] UTC. Původní přílet žalované do Hurghady byl plánován v čase [anonymizováno] UTC, tedy [anonymizováno] minut před uzávěrou letiště (NOTAM letiště Hurghada ze dne [datum]). 6. Ze záznamu letu [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že zpoždění v souvislosti s úmrtím cestující trvalo v celkové délce 120 minut. Je označeno kódovým označením 16H dle terminologie IATA. Další část zpoždění byla vytvořena střídáním náhradní posádky, ke kterému došlo v souvislosti s úmrtím cestující, neboť původní posádka nebyla schopna po této události v letu pokračovat. Tato část zpoždění činila celkem 35 minut, kdy je toto označeno kódem 64B. Během čekání na znovuotevření letiště v Hurghadě došlo k odstranění závady na letounu. Celková délka zpoždění na odstranění závady činila 60 minut a je označena kódem 41A. Zpoždění v délce 180 minut je pak označeno kódem 88A, což je označení pro restrikce na cílovém letišti. Celková délka zpoždění činí 395 minut (výpis ze systému EFA, záznam o provedení letu ze dne [datum] a vysvětlivky IATA delay code). 7. Provedené důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazující skutkový stav z nich vyplývající. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co uvedli účastníci řízení. Pokud žalobci tvrdili, že po vyřešení situace s úmrtí cestující na palubě se letadlo znovu rozpohybovalo, aby byl let opětovně přerušen oznámením kapitána o technické závadě na letounu a že až poté posádka vystoupila a došlo k její výměně, a toto tvrzení chtěli prokazovat svými účastnickými výpověďmi, dospěl soud k závěru, že výslech žalobců by byl v daném případě nadbytečný, když relevantní okolnosti, včetně časových souvislostí bez pochybností vyplývají z důkazů předložených žalovanou a výpověď žalobců coby cestujících tyto nemůže nijak zpochybnit. 8. Po zhodnocení dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že zpoždění letu žalované, jehož se žalobci účastnili coby cestující, bylo v délce 120 minut způsobeno úmrtí cestující na palubě letounu a s tím souvisejících nutných úkonů a v délce 35 minut nutností výměny původní posádky, která v důsledku incidentu s úmrtím cestující odmítla let dokončit. Za situace, kdy v čase [anonymizováno] hod až [anonymizováno] hod UTC bylo letiště v cílové Hurghadě uzavřeno z důvodu plánované uzávěry, nemohl být let bezprostředně po odpadnutí předchozích překážek (úmrtí cestující a výměna posádky) v čase [anonymizováno] hod UTC operován, neboť při trvání letu 4 hodiny 3 minuty by nedosáhl cílové letiště v Hurghadě před jeho uzavřením v čase [anonymizováno] UTC. Další zpoždění v délce 180 minut bylo zapříčiněno plánovanou noční uzávěrou letiště v Hurghadě. 9. Po právní stránce posuzoval soud věc podle přímo aplikovatelného nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu a kterým se zrušuje nařízení EHS 295/91 (dále jen„ Nařízení“) ve spojení s rozsudkem Soudního dvora EU Sturgeon (C -402/07 Sturgeon v . Condor) ze dne 19.11.2009. 10. Podle článku 5 odst. 1 písm. c) Nařízení, v případě zrušení letu mají cestující nárok na náhradu škody dle čl. 7 od provozujícího leteckého dopravce, vyjma případů uvedených pod bodem i) až iii). 11. Podle článku 7 odst. 1 Nařízení, odkazuje-li se na tento článek, obdrží cestující náhradu ve výši: a) 250 EUR u všech letů o délce nejvýše 1500 kilometrů; b) 400 EUR u všech letů ve Společenství delších než 1500 kilometrů a u všech ostatních letů o délce od 1500 kilometrů do 3500 kilometrů; c) 600 EUR u všech letů nespadajících pod písmeno a) nebo b). 12. Podle rozsudku Soudního dvora EU Sturgeon (C -402/07 Sturgeon v . Condor) ze dne 19. 11. 2009, se cestující zpožděných letů mohou dovolávat nároku na náhradu škody stanoveného v článku 7 nařízení č. 261/2004, jestliže z důvodu takového letu utrpí časovou ztrátu tří nebo více hodin, tedy jestliže dosáhnou svého cílového místa určení o tři nebo více hodin později, než je čas příletu plánovaný leteckým dopravcem. 13. Dle čl. 14 preambule Nařízení, při určování vzdálenosti se vychází z posledního místa určení, kam cestující v důsledku odepření nástupu na palubu nebo zpoždění přiletí později než v plánovaném čase. 14. Stejně jako podle Montrealské úmluvy by měly být povinnosti provozujících leteckých dopravců omezeny nebo vyloučeny v případech, kdy byla událost způsobena mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zamezit i kdyby byla přijata všechna přiměřená opatření. Tyto mimořádné okolnosti se mohou vyskytnout zejména v případech politické nestability, povětrnostních podmínek neslučitelných s uskutečněním dotčeného letu, bezpečnostních rizik, neočekávaných nedostatků letové bezpečnosti a stávek, které postihují provoz provozujícího leteckého dopravce. 15. Jak vyplývá z 12. bodu odůvodnění a z čl. 5 Nařízení zákonodárce Společenství zamýšlel zmírnit obtíže a nepohodlí způsobené cestujícím zrušením jejich letů. Toho by mělo být dosaženo povinností dopravců informovat cestující o zrušení letu před plánovaným časem odletu a navíc jim nabídnout přiměřené přesměrování odpovídající určitým kritériím. Za předpokladu, že letečtí dopravci nemohou uvedená opatření přijmout, mělo by dojít k odškodnění cestujících, s výjimkou případu, kdy ke zrušení letu dojde za mimořádných okolností, kterým nebylo možné zabránit, i kdyby byla přijata všechna přiměřená opatření. Jak vyplývá ze 14. bodu odůvodnění Nařízení, takové okolnosti se mohou vyskytnout zejména v případech politické nestability, povětrnostních podmínek neslučitelných s uskutečněním dotčeného letu, bezpečnostních rizik, neočekávaných nedostatků letové bezpečnosti a stávek, které postihují provoz leteckého dopravce. 16. Soudní dvůr EU ve své judikatuře opakované poukázal na to, že jako„ mimořádné okolnosti“ kvalifikovat takové události, které nejsou z důvodu své povahy či původu vlastní běžnému výkonu činnosti dotyčného leteckého dopravce a vymykají se jeho účinné kontrole, přičemž obě podmínky musí být splněny současně. 17. Soud dospěl po právním posouzení zjištěného skutkového stavu stejně jako ve věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. 19 C 436/2020 a potvrzené rozsudkem Městského soudu č. j. 15 Co 107/2021 – 73 ze dne 27. 4. 2021 k závěru, že úmrtí cestující na palubě letadla je mimořádnou okolností, která není vlastní běžnému výkonu činnosti leteckého dopravce a zároveň se ze své povahy vymyká jakékoli účinné kontrole. V návaznosti na úmrtí cestující došlo k dalšímu zpoždění letu, když další čas si vyžádala výměna posádky, která využila oprávnění po incidentu (úmrtí cestující) v letu nepokračovat. Poté co byla nová posádka připravena k případnému odletu, bylo nutno vyčkat znovuotevření cílového letiště v Hurghadě po noční uzávěře. Jelikož zpoždění v délce celkem 335 minut (120