4 C 71/2022-40 — Obvodní soud pro Prahu 6

Žalobkyně se žalobou ze dne 27.5.2021 domáhá na žalovaném zaplacení částky 19 348 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že dne 23.7.2019 uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] Smlouvu o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 14 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit částku 16 684 Kč spolu s příslušenstvím do 22.10.2019 Smlouva byla uzavřena elektronicky a žalovaný svou vůli projevil verifikační platbou ve výši 1 Kč. Ta sloužila k ověření totožnosti žalovaného, k ochraně jeho osobních údajů a byla jí dokončena žádost o půjčku. Společnost [anonymizováno] tímto zahájila schvalovací proces, nahlédla do registrů – insolvenčního rejstříku, bankovního registru klientských informací, nebankovního registru klientských informací. Následně byla žádost o půjčku žalovanému schválena a byla mu poskytnuta jistina ve výši 14 000 Kč na shodný účet, ze kterého zaslal verifikační platbu. Žalovaný však úvěr spolu s příslušenstvím neuhradil řádně a včas, čímž [právnická osoba] vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky a právo na paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dne 4.12.2020. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení částku 22 280 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání se žalobkyně omluvila, žalovaný se nedostavil bez omluvy a soud proto jednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků. Soud zjistil tyto skutečnosti: Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že tato smlouva není žalovaným podepsána. Z výpisu z účtu u [název] [anonymizováno] [číslo] ze dne 2.8.2019 soud zjistil, že jmenovaného dne byla na bankovní účet č. [bankovní účet] poskytnuta půjčka ve výši 5000 Kč od [webová adresa]. Z výpisu z účtu u [název] [anonymizováno] [číslo] ze dne 23.7.2019 soud zjistil, že jmenovaného dne byla na bankovní účet č. [bankovní účet] poskytnuta půjčka ve výši 9000 Kč od [webová adresa]. Z výpisu z účtu u [název] [anonymizováno] [číslo] ze dne 1.8.2016 soud zjistil, že žalovaný z účtu č. [bankovní účet] zaslal platbu 1 Kč. Z dopisu ze dne 4.12.2020 soud zjistil, že tímto dopisem oznámila společnost [právnická osoba] žalovanému postoupení pohledávky ve výši 22 280 Kč včetně úvěru z titulu smlouvy o úvěru. Odeslání dopisu bylo prokázáno podacím archem ze dne 7.12.2020. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti, neboť žalobkyně neprokázala svá tvrzení, z nichž měl vyplývat uplatněný nárok na zaplacení žalované částky z titulu smlouvy o úvěru. Žalobkyně neprokázala, že by mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřena jakákoli smlouva, neboť smlouva o úvěru založená do spisu neobsahuje ani vlastnoruční ani elektronický podpis žalovaného podle § 5 z. č. 295/2016 Sb. o službách vytvářející důvěru v elektronické transakce. Nelze tak dojít k závěru, že by žalovaná v tomto směru učinila projev vůle o obsahu, jenž by odpovídal žalobcem tvrzené a předkládané smlouvě. Žalobkyně však prokázala, že žalovanému poskytla částku 14 000 Kč (dvěma platbami ve výši 9000 Kč a 5000 Kč) na jeho účet a v tomto rozsahu tak je žaloba důvodná z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. Ve zbytku však soudu nezbylo, než žalobu zamítnout, neboť žalobkyně ani její právní zástupce se k jednání nedostavili, nemohlo se jim dostat poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. a ohledně existence nároku z titulu dlužného úvěru tak žalobkyně neunesla břemeno důkazní. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení, neboť procesní neúspěch účastníků byl v tomto řízení v obdobném rozsahu.