6 C 159/2022 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně podala dne 19.2.2022 u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu proti žalovanému o zaplacení částky 7 310 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen [příjmení]). Touto žalobou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení tohoto příspěvku. Svůj nárok na zaplacení příspěvku odvozuje žalobkyně z ust. § 4 odst. 1 Zákona. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je podle § 4 odst. 6 Zákona doručení písemné výzvy žalobkyní žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu dne 14.6. 2021 a doručila mu ji dne 29.6. 2021. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobkyně ze zákonem předepsaného procesu upraveného v § 15 odst. 1-3 Zákona. Žalobkyně zjistila, že nákladní automobil jiný než podle písm. r), s nejvyšší povolenou hmotností do 3500 kg, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalobkyně obdržela od Ministerstva dopravy dálkovým způsobem informaci, že žalovaný je zapsán v registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel tohoto vozidla. Žalovaný coby vlastník/provozovatel neměl v době od 24.1.2021 do dne 18.4.2021 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 Zákona. Vozidlo tak nebylo pojištěno 85 dnů a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak podle § 4 odst. 1 Zákona vznikl nárok na příspěvek. Podle § 4 odst. 3 Zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dnů, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň podle § 4 odst. 4 Zákona platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 Zákona zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, jehož splatnost nastala dne 28.8.2021. Žalovaný však na výzvy nereagoval, byla mu proto dne 24.11.2021 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění. Ani na tu však žalovaný nereagoval. Žalovaná částka sestává ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dnů, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno podle § 2 odst. 1 písm. O) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., konkrétně 86 Kč, která je vynásobena počtem dnů, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 85 dnů, celkem tedy 7 310Kč a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatnění práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 Zákona ve výši 300 Kč podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. 2. Soud rozhodl podle návrhu elektronickým platebním rozkazem, č.j. EPR 39278/2022-5 ze dne 23. 2. 2022, který se však žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou. Soud jej proto usnesením ze dne 8. 4. 2022 zrušil a ve věci nařídil jednání na 22. 6. 2022, ke kterému řádně a včas předvolal účastníky. Zástupkyně žalobkyně se k jednání omluvila, žalovaný se nedostavil bez omluvy, ač měl vykázáno doručení žaloby a předvolání k jednání dnem 20. 5. 2022. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.) v nepřítomnosti účastníků. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Ve smyslu ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. lze o skutkovém stavu věci učinit závěr, že žalovaný jako vlastník/provozovatel nákladního automobilu, [registrační značka], [VIN kód] neměl k tomuto vozidlu v době od 24.1.2021 do 18.4.2021 sjednáno pojištění odpovědnosti podle zákona č. 168/1999 Sb. Nereagoval ani na výzvu žalobkyně k zaplacení příspěvku a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva. 5. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud důvodné žalobě vyhověl, neboť nárok žalobkyně je odůvodněn ust. § 4 zákona č. 168/1999 Sb. v platném znění ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve spojení s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění a ve spojení s § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. 6. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., protože žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Náklady řízení představují žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobkyně. Ty soud přiznal vzhledem k výši žalované částky a formulářovému charakteru žaloby podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) ve znění pozdějších předpisů, a to odměnu za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) ve výši 200 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 bod 1 citované vyhlášky. V souladu s ust. § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky soud přiznal i hotové výdaje advokáta spojené se 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) ve výši 100 Kč za 1 úkon. V souladu s ust. § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. zvýšil soud odměnu za úkony právní služby a hotové výdaje advokáta o 21% DPH v částce 189 Kč, protože zástupkyně žalobkyně je plátkyní této daně. Celkové náklady řízení tak činí přiznaných 1 489 Kč. 7. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému zaplatit žalobkyni náklady řízení na účet její právní zástupkyně.