6 C 349/2017-111 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobce se svým návrhem domáhal určení existence věcného břemene bytu v půdní vestavbě v domě, který je ve vlastnictví žalovaných. Žalobu odůvodnil tím, že v roce 1969 bylo rozhodnuto o provedení výstavby dvou bytů formou půdní vestavby v domech [adresa] a [adresa] v k. ú. [část obce] na základě smlouvy ze dne [datum], uzavřené mezi správcem předmětných domů [anonymizováno] v [obec a číslo] a stavebníkem předmětných bytů [anonymizována čtyři slova] [obec]“. Rozhodnutím [anonymizováno] v [obec a číslo] ze dne [datum] bylo povoleno užívání obou bytů. Dne [datum] byly oba byty převedeny ze [anonymizováno 5 slov] [obec] na [ulice] [anonymizována čtyři slova]. Ke dni [datum] byly oba byty převedeny na žalobce na základě hospodářské smlouvy o převodu družstevního vlastnictví s dohodou o převodu členů, uzavřenou dne [datum] mezi [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] (dříve [příjmení] [anonymizována čtyři slova]) jako předávajícím a žalobcem jako přejímajícím. Zákonným opatřením předsednictva Federálního shromáždění č. 297/ 1992 Sb. ze dne [datum] byl s účinností ke dni [datum] doplněn zákon č. 42/1902 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, mimo jiné o § 28d, podle kterého, pokud byly v družstevní bytové výstavbě pořízeny byty, na které byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle předpisů o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní bytové výstavbě formou nástaveb a vestaveb do stávajících budov, aniž se budova stala předmětem podílového spoluvlastnictví družstva a původního vlastníka budovy, zřizuje se dnem účinnosti tohoto zákonného opatření ve prospěch družstva, případně jeho právního nástupce, na budově věcné břemeno podle § 151n a násl. občanského zákoníku, které dále omezuje vlastníka budovy tak, že pro nájemní vztahy k bytům získaným nástavbou či vestavbou platí ustanovení občanského zákoníku o nájmu družstevního bytu, družstvo nebo jeho právní nástupci mají k těmto bytům práva a povinnosti pronajímatele, není-li mezi nimi a vlastníkem budovy dohodnuto jinak, pro stanovení nájemného z těchto bytů platí předpisy o způsobu výpočtu nájemného v bytech stavebních bytových družstev. Nájemné z těchto bytů platí nájemce družstvu nebo jeho právnímu nástupci, úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu platí nájemce vlastníkovi budovy, popř. jiné osobě. Podle druhého odstavce zhodnocení domu pořízením bytu podle předpisů o poskytnutí finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní bytové výstavbě formou nástavby a vestavby je pro účely tohoto zákonného opatření považováno za náhradu za omezení vlastnického práva zřízením věcného břemene. Výstavba obou bytů byla financována účelovým investičním úvěrem poskytnutým [anonymizována tři slova]. Na základě § 28d odst. 1 z. č. 42/1992 Sb. tak byla ex lege zřízena věcná břemena bytu na domech [adresa] a [adresa] v k. ú. [část obce] ve prospěch žalobce jakožto právního nástupce družstva, kterým byly byty původně v družstevní bytové výstavbě pořízeny. U domu [adresa] bylo věcné břemeno bytu ve prospěch žalobce zapsáno do katastru nemovitostí v roce 1995, u domu [adresa] bylo věcné břemeno zapsáno, ale později bylo omylem vymazáno. Přitom oba byty byly postaveny na stejné stavební povolení a společným kolaudačním rozhodnutím bylo povoleno jejich užívání. Následně byly oba byty vždy společně převáděny mezi bytovými družstvy. Žalobce předmětný byt spravuje a pronajímá svým členům nepřetržitě od roku 1988 dodnes, a to v dobré víře, že žalobci svědčí výše uvedené a zákonem zřízené věcné břemeno, byť toto nebylo zapsáno do katastru nemovitostí. Žalovanými byla tato skutečnost poprvé zpochybněna až v roce 2015, do té doby žalovaní výkon práva žalobce z věcného břemene respektovali a plně umožňovali. Žalobce je tedy přesvědčen, že i kdyby mu snad výše popsané věcné břemeno původně nesvědčilo, vzniklo toto následně důsledkem jeho vydržení. Dopisem ze dne [datum] byli žalovaní jakožto spoluvlastníci domu [adresa] vyzváni k poskytnutí součinnosti pro zápis věcného břemene ve prospěch žalobce, žalovaní však existenci věcného břemene neuznávají. Na požadovaném určení existence věcného břemene má tak žalobce naléhavý právní zájem. 2. Žalovaní s žalobou nesouhlasili a vznesli předně námitku nedostatku aktivní legitimace žalobce, kterou odůvodnili tím, že dne [datum] bylo [anonymizováno] vydáno územní rozhodnutí ve prospěch [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z [obec a číslo], tedy ve prospěch občana, nikoli bytového družstva. Dne [datum] bylo Odborem výstavby [anonymizováno] vydáno rozhodnutí o přípustnosti stavby, které bylo adresováno [anonymizováno] – [anonymizováno] [obec]. Z veřejného rejstříku plyne, že [ulice] [anonymizována tři slova] bylo dne [datum] vymazáno v důsledku jeho sloučení s [anonymizováno] [ulice] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], se sídlem [adresa]. [ulice] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] bylo dne [datum] přejmenováno na [ulice] [anonymizována tři slova] a [anonymizováno] – [obec]. V současné době se jedná stále existující subjekt [ulice] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] – [obec], v [anonymizováno] (od roku 1981), [IČO]. Pokud by ona půdní vestavba v domě žalovaných byla postavena [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova], tak žalobce není ve smyslu ustanovení § 28d z. č. 42/1992 Sb. jeho právním nástupcem. Na této skutečnosti nic nemění předložená hospodářská smlouva. Účelem zákona bylo nástupnictví jako celek, nikoli převod jednotlivých bytů. [ulice] smlouva navíc operovala s tím, že převádějící družstvo bylo vlastníkem bytových jednotek, vybudovaný byt však byl součástí domu, nemohl tak být předmětem samostatného převodu. Jednalo se o plnění nemožné, žalobce tak není ve sporu aktivně legitimován. Ve vybudovaném bytě žijí dlouhodobě manželé [příjmení] [jméno] a Ing. [jméno] [příjmení]. Manželé [příjmení] nikdy žalovaným nesdělili jméno bytového družstva, žalobce či jiného subjektu. Žalovaní právní postavení manželů [příjmení] brali tak, že vestavbu vybudovali, tudíž v ní dožijí s tím, že hodnotu vestavby si fakticky odbydlí, k čemuž již dávno došlo, neboť manželé [příjmení] užívají zdarma byt o rozloze cca 120 m² a po celou dobu hradili žalovaným toliko paušální částku za služby spojené s užíváním bytu. Platby za služby byly hrazeny z účtu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], nikdy z účtu žalobce či jiného subjektu. Jakékoli problémy s bytem byly řešeny výlučně s manželi [příjmení], nikdy se žalobcem či jiným subjektem. Žalobce žalované nikdy nekontaktoval, a to ani od roku 1992, kdy došlo k novelizaci zákona č. 41/92 Sb., o úpravě majetkových poměrů, a k přijetí § 28d citovaného zákona, tedy žalobce celých minimálně 23 let své právo odpovídající věcnému břemeni nevykonával. Žalovaní o existenci žalobce až do okamžiku, kdy jejich právní zástupkyně začala hledat právní titul bydlení manželů [příjmení], neměli vůbec ponětí. Tvrzení žalobce, že byt spravuje, se nezakládá na pravdě. Žalobce se nepodílel na nákladech spojených se zachováním věci, její opravou, o výkon práva spojený s užíváním bytu se nikdy nezajímal, naopak to byli vždy žalovaní, kteří museli řešit důsledky mnohdy velmi problematického soužití s manželi [příjmení]. Žalovaní tak vznáší námitku promlčení práva odpovídajícího věcnému břemeni. Žalobce svoji aktivní legitimaci odvozuje od hospodářské smlouvy ze dne [datum] o převodu družstevního vlastnictví, uzavřenou mezi právním nástupcem původního [anonymizována tři slova], a to [anonymizována dvě slova] a [anonymizována tři slova] a žalobcem [příjmení] [obec a číslo]. Žalovaní mají za to, že předmětem smlouvy nebyl a nemohl být převod družstevního vlastnictví, když vystavěné jednotky jakožto součást domu ve vlastnictví Čsl. státu nemohlo bytové družstvo vlastnit, nýbrž předmětem smlouvy byl převod práva hospodaření ke státnímu majetku, přičemž podle tehdy platných právních předpisů právo hospodaření se státním, neboli národním majetkem, mohlo v době uzavření hospodářské smlouvy ([datum]) svědčit pouze státní organizaci, zde [anonymizováno] pro [část Prahy] (§ 64 a násl. hospodářského zákoníku). Proto bylo pojmově vyloučeno toto právo převést, jak ze státní na nestátní organizaci (družstvo), tak mezi dvěma nestátními organizacemi (dvěma družstvy), viz rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 29 Odo 271/2001. Nemohlo-li nabýt původní [anonymizována dvě slova] vlastnictví k vystavěným bytům (vestavbám), jelikož tyto byly součástí domu ve vlastnictví státu, jehož správu vykonávalo [anonymizováno] pro [část Prahy] právní nástupce původního bytového družstva hospodářskou smlouvou ze dne [datum] ([datum]) převést vlastnictví k bytům na žalobce, ani na ně nemohl převést právo hospodaření ke státnímu majetku, a to ani v případě, že by tuto smlouvu uzavřelo přímo či se souhlasem [anonymizováno] pro [část Prahy] (takový souhlas však dán nebyl). Vzhledem k tomu považují žalovaní tuto hospodářskou smlouvu za neplatnou pro rozpor se zákonem. 3. V řízení byly prokázány násl