6 C 411/2022 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně podala dne 19.7.2022 u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu proti žalovanému o zaplacení částky 2 024,86 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto svou povinnost žalovaný splnil dne 1.11.2019. Tím mu vznikla povinnost platit v souladu se zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, televizní poplatek ve stanovené výši – 135 Kč měsíčně. Žalovaný nedostál své zákonné povinnosti, když nezaplatil televizní poplatky za období leden 2021 až březen 2022 včetně a dluží tak žalobkyni žalovanou částku, přičemž za měsíc leden částku 134,86 Kč a za zbývající měsíce po 135 Kč měsíčně. Podle ust. § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. První platba televizního poplatku je splatná nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Podle ust. § 10 zákona č. 348/2005 Sb., nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy [anonymizováno] jakožto provozovatele vysílání ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je [anonymizováno] oprávněna domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky, žalovaný však svoji povinnost ani v dodatečné lhůtě nesplnil, přestože se s výzvou seznámil, či se objektivně s výzvou seznámit mohl. Náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 63 Kč vyplývají z Rámcové dohody o poskytování služeb ze dne 22.4.2022, uzavřené mezi [anonymizována dvě slova] a společnosti [právnická osoba] Žalobkyně je dále oprávněna na základě předpisů práva občanského požadovat úrok z prodlení ve výši odpovídající právním předpisům platným a účinným v rozhodném období. 2. Soud rozhodl podle návrhu elektronickým platebním rozkazem, č.j. EPR 194688/2022-5 ze dne 25.7.2022, který se však žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou. Soud jej proto usnesením ze dne 26.10.2022 zrušil a ve věci nařídil jednání na 23.12.2022. K tomuto jednání řádně předvolal účastníky. Zástupce žalobkyně se k jednání omluvil, žalovaný se nedostavil bez omluvy, ač měl vykázáno doručení žaloby a předvolání k jednání dnem 12.12.2022. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.), v nepřítomnosti účastníků. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Ve smyslu ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. lze o skutkovém stavu věci učinit závěr, že žalovaný jako poplatník televizního poplatku podle zák. č. 348/2005 Sb. v platném znění nezaplatil televizní poplatky za období měsíců ledna 2021 až března 2022, tedy celkovou částku 2 024,86 Kč, a nereagoval ani na předžalobní výzvy k plnění. 5. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud důvodné žalobě vyhověl, neboť nárok žalobkyně je odůvodněn ust. § 3 odst. 2, § 6, § 7 odst. 2 a § 8 odst. 6 a 8 zák. č. 348/2005 Sb., ve spojení s ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákon v platném znění a ve spojení s § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 6. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., protože žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Náklady řízení představují žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhradu hotových výdajů za dva úkony á 100 Kč (předžalobní výzva, žaloba) podle § 1 a § 2 vyhl. č. 154/2015 Sb. v platném znění. Celkové náklady řízení tak činí přiznaných 600 Kč. V této souvislosti soud odkazuje na nálezy Ústavního soudu ze dne 2.1.2019, sp. zn. IV. ÚS 1447/18 a ze dne 24.7.2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12, na jejichž základě je přiznání náhrady nákladů řízení za zastoupení České televize advokátem v rozporu s čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Soud proto nepřiznal žalobkyni náklady za zastoupení advokátem podle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) ve znění pozdějších předpisů. 7. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému zaplatit žalobkyni náklady řízení na účet jejího právního zástupce.