6 C 461/2021 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně podala dne 30.8.2021 u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu proti žalovanému o zaplacení částky 7 182 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že je právnickou osobou zapsanou do obchodního rejstříku, zřízenou na základě § 18 zák. č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v platném znění (dále jen Zákon) jako profesní organizace pojistitelů. Ust. § 1 odst. 2 Zákona stanoví povinnost mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel po celou dobu, kdy je vozidlo v tomto registru zapsáno, vyjma zákonem stanovených výjimek. Provozovat vozidlo na pozemní komunikaci může pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu provozem tohoto vozidla je pojištěna. V případě, že dojde k porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 Zákona, vzniká žalobkyni nárok na příspěvek podle § 4 odst. 1 Zákona. Příspěvek jsou povinni uhradit společně a nerozdílně vlastník a provozovatel vozidla, a to za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 Zákona. Na základě porovnání údajů o vzniku, změně a zániku pojištění od jednotlivých pojistitelů a údajů zapsaných v registru silničních vozidel postupem podle § 15 Zákona žalobkyně zjistila, že k registrovanému vozidlu, [registrační značka], [VIN kód], osobní automobil nad [číslo] cm3, číslo technického průkazu [anonymizováno] (dále jen vozidlo) nebylo v období od 14.12.2019 do 25.2.2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti, a vlastníkem, resp. provozovatelem vozidla v tomto období byl žalovaný. Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 a 7 Zákona vyzvala žalovaného dne 28.5.2020 k úhradě příspěvku ve výši 6 882 Kč. Výše příspěvku byla vypočtena jako součin počtů dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona – těch bylo celkem 74 – a výše denní sazby podle druhu vozidla v souladu s vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., která Zákon provádí. V tomto případě denní sazba pro vozidlo podle vyhlášky činí částku 93 Kč. Žalobkyni dále v souladu s § 4 odst. 4 Zákona vzniká nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Úhradu tohoto příspěvku žalobkyně rovněž ve výzvě požadovala. Žalovaný měl v souladu s výzvou uhradit žalobkyni částku 7 182 Kč nejpozději do 30 dnů od doručení výzvy. Splatnost výzvy nastala dne 4.10.2020, avšak žalovaný ničeho neuhradil, nereagoval ani na předžalobní výzvu k plnění. 2. Soud rozhodl podle návrhu elektronickým platebním rozkazem, č.j. EPR 205946/2021-6 ze dne 8.9.2021, který se však žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou. Soud jej proto usnesením ze dne 10.11.2021 zrušil a ve věci nařídil jednání na 5.1.2022. K tomuto jednání řádně předvolal účastníky. Zástupce žalobkyně se k jednání omluvil, žalovaný se nedostavil bez omluvy, ač měl vykázáno doručení žaloby a předvolání k jednání dnem 13.12.2021. Soud proto ve věci jednal a rozhodl a v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.), v nepřítomnosti účastníků. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Ve smyslu ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. lze o skutkovém stavu věci učinit závěr, že žalovaný jako vlastník, resp. provozovatel osobního automobilu nad [anonymizováno] cm3, [registrační značka], [VIN kód] neměl v období od 14.12.2019 do 25.2.2020 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, podle zák. č. 168/1999 Sb. v platném znění. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení příspěvku za nepojištěné období ve výši 6 882 Kč a právo na příspěvek na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč, celkem na částku 7 182 Kč. Žalovaný tuto částku žalobkyni nezaplatil ani po předžalobní výzvě k plnění. 5. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud důvodné žalobě vyhověl, neboť nárok žalobkyně je odůvodněn ust. § 4 zák. č. 168/1999 Sb., v platném znění ve spojení s § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. a ve spojení s ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákon v platném znění a ve spojení § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 6. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., protože žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Náklady řízení představují žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobkyně. Ty soud přiznal vzhledem k výši žalované částky a formulářovému charakteru žaloby podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) ve znění pozdějších předpisů, a to odměnu za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) ve výši 200 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 bod 1 citované vyhlášky. V souladu s ust. § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky soud přiznal i hotové výdaje advokáta spojené se 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) ve výši 100 Kč za 1 úkon. V souladu s ust. § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. povýšil soud odměnu za úkony právní služby a hotové výdaje advokáta o 21% DPH v částce 189 Kč, protože zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Celkové náklady řízení tak činí přiznaných 1 489 Kč. 7. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému zaplatit žalobkyni náklady řízení na účet jejího právního zástupce.