6 C 78/2022 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně podala dne 23.9.2021 u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu proti žalovanému o zaplacení částky 1 708 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že je právnickou osobou zapisovanou do obchodního rejstříku, zřízenou na základě § 18 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v platném znění (dále jen [příjmení]), jako profesní organizace pojistitelů. Ust. § 1 odst. 2 Zákona, stanoví povinnost mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel po celou dobu, kdy je vozidlo v tomto registru zapsáno, vyjma zákonem stanovených výjimek. Provozovat pak vozidlo na pozemní komunikaci může pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna. V případě, že dojde k porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 Zákona, vzniká žalobkyni nárok na příspěvek podle § 4 odst. 1 Zákona, a tento příspěvek jsou povinni uhradit společně a nerozdílně vlastník a provozovatel vozidla, a to za každý den porušení povinností podle § 1 odst. 2 Zákona. Na základě porovnání údajů o vzniku, změně a zániku pojištění od jednotlivých pojistitelů a údajů zapsaných v registru silničních vozidel postupem podle § 5 Zákona žalobkyně zjistila, že k registrovanému vozidlu [registrační značka] [příjmení]: [anonymizováno], motocykl nad 50 cm3 do 350 cm3, číslo technického průkazu [anonymizováno], nebylo v období od 16.12.2019 do 8.6.2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti, a vlastníkem, resp. provozovatelem vozidla v tomto období byl žalovaný. Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 a 7 Zákona vyzvala dne 23.9.2020 žalovaného k úhradě příspěvku ve výši 1 408 Kč. Jeho výše byla vypočtena jako součin počtu dnů, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona – těchto dnů bylo celkem 176 – a výše denní sazby podle druhu vozidla v souladu s vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., která zákon provádí. V tomto případě denní sazba pro vozidlo podle vyhlášky činí 8 Kč. Žalobkyni dále v souladu s ust. § 4 odst. 4 Zákona vzniká nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, jehož úhradu žalobkyně ve výzvě též požadovala. V souladu se zaslanou výzvou měl žalovaný dlužnou částku ve výši 1 408 Kč uhradit nejpozději do 30 dnů od doručení výzvy. Splatnost výzvy nastala dne 7.12.2020, avšak žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil. Žalobkyně žalovaného po té ještě několikrát upomenula a zaslala mu i předžalobní výzvu, na kterou však žalovaný rovněž nereagoval. 2. Soud rozhodl podle návrhu elektronickým platebním rozkazem č.j. EPR 224266/2021-5 ze dne 30.9.2021, který se však žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou. Soud jej proto usnesením ze dne 7.2.2022 zrušil a ve věci nařídil jednání na 25.4.2022, ke kterému řádně a včas předvolal účastníky. Žalobkyně se k jednání omluvila, žalovaný se nedostavil bez omluvy, ač měl vykázáno doručení žaloby a předvolání k jednání dnem 1.4.2022. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.) v nepřítomnosti účastníků. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Ve smyslu ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. lze o skutkovém stavu věci učinit závěr, že žalovaný jako vlastník/provozovatel motocyklu [registrační značka] [příjmení]: [anonymizováno] neměl v období od 16.12.20019 do 8.6.2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti podle zák. č. 168/1999 Sb. v platném znění. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení příspěvku za nepojištěné období, tj. 176 dnů á 8 Kč, tedy ve výši 1 408 Kč, a dále na náklady spojené s mimosoudním uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč, celkem tedy na částku 1 708 Kč. Žalovaný dlužné částky žalobkyni nezaplatil ani po předžalobní výzvě k plnění. 5. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud důvodné žalobě vyhověl, neboť nárok žalobkyně je odůvodněn ust. § 4 zák. č. 168/1999 Sb., v platném znění, ve spojení s ust. 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákon v platném znění a ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 6. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., protože žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Náklady řízení představují žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobkyně. Ty soud přiznal vzhledem k výši žalované částky a formulářovému charakteru žaloby podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) ve znění pozdějších předpisů, a to odměnu za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) ve výši 200 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 bod 1 citované vyhlášky. V souladu s ust. § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky soud přiznal i hotové výdaje advokáta spojené se 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) ve výši 100 Kč za 1 úkon. V souladu s ust. § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. zvýšil soud odměnu za úkony právní služby a hotové výdaje advokáta o 21% DPH v částce 189 Kč, protože zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Celkové náklady řízení tak činí přiznaných 1 489 Kč. 7. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému zaplatit žalobkyni náklady řízení na účet jejího právního zástupce.