6 C 93/2022 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně podala dne 9. 1. 2022 u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu proti žalovanému o zaplacení částky 4 080 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších přepisů (dále jen [příjmení]). Žalobou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení tohoto příspěvku. Svůj nárok odvozuje z ust. § 4 odst. 1 Zákona. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je podle § 4 odst. 6 Zákona doručení písemné výzvy žalobkyně žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu dne 17. 10. 2019 a doručila mu ji dne 1. 11. 2019. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobkyně ze zákonem předepsaného procesu upraveného v § 15 odst. 1 až 3 Zákona. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [bankovní účet], č. technického průkazu vozidla: [anonymizováno], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalobkyně obdržela od Ministerstva dopravy dálkovým způsobem informaci, že žalovaný je zapsán v registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel předmětného vozidla. Podle § 4 odst. 2 Zákona se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Žalobkyně na základě Zákona vychází z informací poskytnutých Ministerstvem dopravy z registru silničních vozidel a je oprávněna požadovat je za správná. Žalovaný, coby vlastník/provozovatel, neměl v době od 14. 5. 2019 do 29. 8. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoli je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 Zákona. Vozidlo tak nebylo pojištěno 108 dnů a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak podle § 4 odst. 1 Zákona vznikl nárok na příspěvek. Podle ust. § 4 odst. 3 Zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dnů, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň podle § 4 odst. 4 Zákona platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 Zákona zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, jehož splatnost nastala dne 1. 12. 2019, a dále odeslala žalovanému v rámci mimosoudní správy pohledávky upomínky i prostřednictvím [právnická osoba] a.s., která pro žalobkyni vymáhá pohledávky po lhůtě splatnosti. Žalovaný však nereagoval, proto mu byla dne 27. 10. 2021 zaslána i předžalobní upomínka s výzvou k plnění, avšak bezvýsledně. Žalovaná částka 4 080 Kč se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dnů, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, podle § 2 odst. 1 písm. F) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., konkrétně 35 Kč, která je vynásobena počtem dnů, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 108 dnů, celkem tedy 3 780 Kč, a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě § 4 odst. 4 Zákona ve výši 300 Kč podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. 2. Soud rozhodl podle návrhu elektronickým platebním rozkazem, č. j. EPR 5643/2022-5 ze dne 12. 1. 2022, který se však žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou. Soud jej proto usnesením ze dne 23. 2. 2022 zrušil a ve věci nařídil jednání na 26. 4. 2022, ke kterému řádně a včas předvolal účastníky. Žalobkyně se k jednání omluvila, žalovaný se nedostavil bez omluvy, ač měl vykázáno doručení žaloby a předvolání k jednání dnem 11. 4. 2022. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.), v nepřítomnosti účastníků. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Ve smyslu ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. lze o skutkovém stavu věci učinit závěr, že žalovaný jako vlastník/provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [bankovní účet] neměl v době od 14. 5. 2019 do 29. 8. 2019 k tomuto vozidlu jednáno pojištění odpovědnosti podle zákona č. 168/1999 Sb., v platném znění, a žalobkyni proto vzniklo podle citovaného zákona právo na příspěvek za 108 nepojištěných dnů x 35 Kč a právo na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný tyto částky žalobkyni nezaplatil ani po předžalobní výzvě k plnění. 5. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud žalobě vyhověl, neboť nárok žalobkyně je odůvodněn ust. § 4 zákona č. 168/1999 Sb., v platném znění, ve spojení s ust. § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. a ve spojení s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákon, v platném znění, a ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 6. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., protože žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Náklady řízení představují žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobkyně. Ty soud přiznal vzhledem k výši žalované částky a formulářovému charakteru žaloby podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) ve znění pozdějších předpisů, a to odměnu za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) ve výši 200 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 bod 1 citované vyhlášky. V souladu s ust. § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky soud přiznal i hotové výdaje advokáta spojené se 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) ve výši 100 Kč za 1 úkon. V souladu s ust. § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. zvýšil soud odměnu za úkony právní služby a hotové výdaje advokáta o 21% DPH v částce 189 Kč, protože zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Celkové náklady řízení tak činí přiznaných 1 489 Kč. 7. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalovanému zaplatit žalobkyni náklady řízení na účet její právní zástupkyně.