7 C 205/2020-109 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jehož obsah je patrný z výroku uvedeného shora. Návrh odůvodnil tak, že se zůstavitelkou [jméno] [příjmení] žil ve společné domácnosti a jmenovaná vlastnoručně sepsala dne [datum] závěť, jejíž obsah stvrdila svým podpisem. V průběhu dědického řízení žalovaní, kteří jsou příbuznými zůstavitelky, tuto závěť neuznali za pravou a platnou. V dědickém řízení mu proto bylo usnesením z [datum] uloženo, aby podal u soudu žalobu za účelem vyřešení sporné otázky platnosti předmětné závěti. 2. Žalovaní nárok uplatněný žalobcem neuznávali a žádali zamítnutí žaloby. Uvedli, že porovnáním písma“ závěti“ s jinými listinami zůstavitelky se jim jeví, že tato listina byla sepsána někým jiným než zůstavitelkou. Dále poukázali, že v závěti jsou uváděny nemovitosti, které byly takzvaně„ rodinným majetkem“ a mají za to, že zůstavitelka za svého života by měla zájem a respektovala by přání svých rodičů, že nemovitosti zůstanou v rodině. Zůstavitelka nebyla nikdy provdána a neměla vlastní děti. 3. Ze spisu zdejšího soudu 26 D 1252/2019 bylo zjištěno, že zůstavitelka [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelá dne [datum], byla svobodná a neměla žádné děti. Žalobce předložil v řízení listinu označenou jako Závěť, kterou dle jeho tvrzení vlastnoručně sepsala a podepsala zůstavitelka dne [datum], a ve které ho jako životního partnera povolala za dědice pozemků nemovitostí v listině specifikovaných, ale i celého obchodu řeznictví s veškerým vybavením. Za předpokladu, že by nastala zákonná dědická posloupnost, přicházeli by v úvahu jako dědicové její příbuzní (žalovaní), kteří popřeli pravost závěti. Usnesením z [datum], které nabylo právní moci dne [datum], soud žalobci uložil do dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podat u Obvodního soudu pro Prahu 6 žalobu na určení, že je dědicem zůstavitelky ze závěti datované dnem [datum]. Žaloba na určení dědického práva byla u soudu podána včas. 4. Soud doplnil řízení znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo, který vypracoval [celé jméno znalce]. Ze znaleckého posudku soud vzal za prokázané, že listina datovaná dne [datum], popsaná jako závěť, je psána vlastní rukou [jméno] [příjmení], jakož i podpis na této listině je jejím pravým podpisem. 5. Účastníci výslech znalce nenavrhovali. Žalovaní soudu sdělili, že závěry znaleckého posudku akceptují. 6. Závěť je právní úkon, kterým zůstavitel činí pro případ své smrti pořízení o svém majetku. Při zřízení závěti je nutno dbát všech náležitostí, které zákon vyžaduje pro platnost jakéhokoliv právního úkonu. Závěť může pořídit každá fyzická osoba plně způsobilá k právním úkonům, její platnost se posuzuje k době, kdy byla pořízena. 7. Dle § 1532 a § 1533 občanského zákoníku závěť vyžaduje písemnou formu. Kdo chce pořizovat v písemné formě beze svědků závěť, sepíše ji celou vlastní rukou a vlastní rukou ji podepíše. V každé závěti musí být uveden měsíc a rok, kdy byla podepsána, jinak je neplatná. 8. Na základě provedeného dokazování soud vzal za prokázané, že náležitosti, které zákon spojuje s pořízením vlastnoruční závěti, byly splněny, proto soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I. rozsudku. 9. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., což odůvodňuje úspěch žalobce ve věci, kterému vznikly náklady zaplacením soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a dále náklady právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/96 Sb., advokátní tarif. Procesně úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů vynaložených na zastoupení advokátem, a to za 5 úkonů právní pomoci po 2 500 Kč dle § 9 odst. 3 vyhlášky po 2 500 Kč, 5× paušál po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 3 vyhlášky), tedy náklady celkem 16 000 Kč. Jde o následující úkony právní služby: příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, písemné stanovisko žalobce k vyjádření žalovaných z [datum], účast při jednání dne [datum] a dne [datum]. Zástupkyně žalobce není plátcem DPH. 10. O povinnosti žalovaných zaplatit náklady řízení státu soud rozhodl dle § 148 o. s. ř., dle kterého stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V případě žalovaných u žádného z nich předpoklady pro osvobození od soudních poplatků zjištěny nebyly. V řízení vznikly náklady vyplacením znalečného JUDr. [celé jméno znalce], který vypracoval znalecký posudek z oboru písmoznalectví, kterému byla vyplacena odměna za znalecký posudek ve výši 20 578 Kč. 11. V souvislosti se zadáním znaleckého posudku soud uložil žalobci platit zálohu na znalecký posudek ve výši 3 000 Kč, tuto povinnost žalobce splnil, vzhledem k tomu byl ve věci úspěšný a náklady znalečného jsou povinni zaplatit žalovaní, kteří úspěch ve věci neměli, soud rozhodl tak, jak uvedeno pod výrokem III. rozsudku