7 C 331/2021-52 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost uhradit každému z nich částku 250 EUR. Žalobu odůvodnili tím, že se dne [datum] účastnili letu č. [anonymizováno] [číslo] z [anonymizováno] do [obec], zajišťovaného žalovanou. Odlet tohoto letu z [anonymizováno] byl stanoven na 15:40 hodin a přílet do [obec] na 17:55 hodin. Odlet se však reálně uskutečnil až v 18:55 hodin a přílet do [obec] ve 21:15 hodin. Let byl tedy zpožděn o více než 3 hodiny a žalobcům tak vzniklo právo na náhradu škody ve smyslu čl. 7 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 261/2004 ze dne [datum] (dále jen„ Nařízení“), v celkové výši 500 EUR. Ač žalobci vyzývali žalovanou k úhradě této částky, žalovaná ničeho nezaplatila. 2. Žalovaná k žalobě uvedla, že dle záznamu o letu činilo zpoždění v době prvního otevření dveří letadla 2 hodiny 48 minut. K příletu tedy došlo v 18:53 UTC (tj. 20:53 místního času), plánovaný přílet byl přitom stanoven na 16:05 UTC (tj. 18:05 místního času). K tomu dodala, že z judikatury vyplývá, že o údajích uvedených v záznamu o provedení letu není pochyb, neboť podléhají kontrole ze strany dozorových orgánů. 3. Žalobci v replice na vyjádření žalované uvedli, že jí uváděné údaje o příletu nekorespondují s údaji uvedenými na letenkách. I pokud by k příletu tedy došlo ve 20:53 hodin, přesáhlo by zpoždění 3 hodiny. 4. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav: 5. Mezi stranami bylo nesporné, že se žalobci dne [datum] účastnili letu č. [anonymizováno] [číslo] z [anonymizováno] do [obec], zajišťovaného žalovanou, a že tento let v [obec] přistál se zpožděním. Původní čas příletu do [obec] byl stanoven na 18:05 hodin, čas uvedený na letence byl uveden chybně (zjištěno z odpovědi cestovní kanceláře, která žalobcům předmětný let zprostředkovala, na výzvu soudu). 6. Soud tedy dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 7. Let, který žalobcům zajišťovala žalovaná, přiletěl do cílové destinace se zpožděním, když nedodržel čas příletu stanovený na 18:05 hodin místního času. Po příletu do cílové stanice čas otevření dveří letadla byl 20,53 hod. místního času, což vyplývá ze záznamu o provedení letu. 8. Na základě uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 9. Žalobci se domáhali náhrady škody podle článku 7. odst. 1 písm. a) Nařízení s tím, že předmětný let byl při přistání zpožděn o více než tři hodiny, když letadlo přistálo ve 21:15 hodin. Žalovaná tvrdila, že letadlo přistálo ve 20:53 hodin, tedy se zpožděním menším než 3 hodiny. Žalobci ani po poučení soudem podle § 118a o. s. ř. nepředložili v řízení žádné důkazy, které by prokazovaly jejich tvrzení ohledně času příletu. Jelikož bylo na žalobcích, aby svá tvrzení prokázali, a ti tak neučinili a zároveň žalovaný tvrdil jiný čas příletu, nebylo najisto prokázáno, že měl předmětný let skutečně zpoždění delší, než 3 hodiny. 10. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl. 11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý z 2 úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (vyjádření k žalobě, účast na jednání dne [datum]).