14 C 85/2019-149 — Obvodní soud pro Prahu 6

1 Žalobou podanou zdejšímu soudu dne 17. 4. 2019 se žalobci domáhali povolení časově neomezeného práva nezbytné cesty z pozemků parc. [číslo] způsob využití: jiná plocha, a parc. [číslo] způsob využití: zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. ev. [anonymizováno], stavba pro rodinnou rekreaci, zapsaných na LV č. [rok], vedeném pro [katastrální uzemí], obec Praha, Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, jejichž jsou vlastníky (dále jen„ pozemky žalobců“), ve formě služebnosti in rem nepřetržitého průchodu a průjezdu osobními i nákladními vozidly, přes pozemek parc. [číslo] způsob využití: jiná plocha, zapsaný na [list vlastnictví], vedeném pro [katastrální uzemí], obec Praha, Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha (dále jen„ pozemek žalované“), na pozemek parc. [číslo] způsob využití: ostatní komunikace, zapsaný na [list vlastnictví], vedeném pro katastrální [část obce], obec Praha, Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha (dále jen„ veřejná cesta“), a to obdobně též v opačném směru, a to v rozsahu geometrického plánu ze dne [datum], odsouhlaseného katastrálním úřadem dne [datum]. V žalobě tvrdili, že pozemky žalobců jsou obklopeny pozemky v totožném katastrálním území parc [číslo]) dále jen„ okolní pozemky“), jejichž vlastníky nejsou žalobci, pozemky žalobců nejsou spojeny s veřejnou cestou, přičemž nejbližší veřejná cesta je vzdálená od pozemků žalobců v nejužším bodě 3,93 m a je umístěna na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území [katastrální uzemí], obec Praha, ve vlastnictví hlavního města Prahy, kdy tato veřejná cesta je užívána jako veřejná komunikace, okolní pozemky, s výjimkou pozemku žalované, jsou pozemky využívané pro rekreační účely a jsou zároveň převážně oplocené a tedy pozemky dílčí, uzavřené a nejpřirozenější cestou přes pozemek žalované je přístup přes žalobci navrhovanou přístupovou cestu podrobně vymezenou v přiloženém geometrickém plánu. Žalobci nemají zajištěný přístup k pozemkům žalobců, v důsledku čehož nelze pozemky žalobců, respektive zde umístěnou stavbu, řádně užívat a obhospodařovat, žalovaná navíc umístila na navrhovanou přístupovou cestu zátarasy a znemožňuje a zakazuje žalobcům průchod i průjezd na pozemky žalobců. Žalobci nabyli pozemky žalobců smlouvou o převodu vlastnického práva k nemovitostem ze dne [datum] od předešlého vlastníka [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], v jehož vlastnictví byl v předmětné době pozemek žalované, v přístupu přes něj na pozemky žalobců předchozím vlastníkům [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a poté ani žalobcům nijak nebránil, naopak přístup na pozemky žalobců umožňoval a žalobci tak byli v dobré víře, že mají na pozemky žalobců zajištěný přístup přes pozemek žalované a nedostatek přístupu si nezpůsobili hrubou nedbalostí či jiným úmyslným jednáním. [jméno] [příjmení] převedl vlastnické právo k pozemku žalované darovací smlouvou ze dne [datum] na žalovanou, která po nabytí vlastnického práva začala žalobcům v přístupu přes pozemek žalované bránit, opakovaně blokuje žalobcům jakýkoli přístup na pozemky žalobců přes pozemek Žalované, na který umístila zátaras z venkovní zámkové dlažby upevněné v zemi železnými tyčemi a betonem a opatřila pozemek žalované nápisem„ NENÍ VJEZD [příjmení] [jméno] [příjmení]“ Žalovaná učinila žalobcům návrh na zřízení přístupové cesty, který je neakceptovatelný, zejména z toho důvodu, že neodpovídá nejpřirozenější cestě na pozemky žalobců, znemožňuje běžnou údržbu nemovitosti, omezuje hospodářskou využitelnost pozemků žalobců a nezajišťuje bezpečný přístup na pozemky žalobců. Přístupová cesta vyznačená v geometrickém plánu je přístupovou cestou nejbezpečnější, nejpřirozenější a její realizací by došlo k významně menšímu omezení vlastnických práv než při zřízení cesty dle návrhu žalované. Žalobci zaslali žalované předžalobní výzvu ke zřízení nezbytné cesty přes pozemek žalované, žalovaná si předžalobní výzvu nepřezvala a na emailovou komunikaci žalobců nereagovala. V podání předloženém soudu při jednání dne 29. 10. 2020 žalobci uvedli, že přístup pozemků žalobců k veřejné cestě přes pozemek žalované byl pro chování předchozích vlastníků pozemků žalobců a předchozího vlastníka pozemku žalované bezproblémový do doby, než se vlastníkem pozemku žalované stala žalovaná. Dále uvedli, že o tom, že je zajištěn přístup pozemků žalobců k veřejné cestě byli v rámci prodejního procesu informováni odborníkem v oboru realit [jméno] [příjmení], a pro toto vše neměli důvod nevěřit, že přístup je zajištěn. Nabídky žalované na odkup či pronájem části pozemku žalované jsou pro žalobce nepřijatelné ekonomicky i fakticky (vysoká cena, nedostačující přístup). 2 Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí s odůvodněním, že žalobci si nedostatek přístupu způsobili sami, a to přinejmenším z hrubé nedbalosti, když pozemky žalobců koupili vědomě bez přístupu a před jejich nabytím neusilovali o zajištění tohoto přístupu, rovněž měli možnost zajistit si přístup buď odkoupením části pozemku žalované, nebo na základě nájemní smlouvy, přičemž všechny možnosti však odmítli a žalobci požadovaná míra zásahu do vlastnických práv žalované a navrhovaná náhrada jsou ve zjevném a zásadním nepoměru. Žalovaná po nabytí vlastnického práva k pozemku žalované se žalobci (zejména se žalobcem b)) opakovaně komunikovala, v průběhu roku 2015 došlo k několika jednáním, v jejichž rámci žalovaná navrhla žalobcům prodej části pozemku žalované o rozloze cca 102 m2 za kupní cenu ve výši 702 780 Kč stanovenou dle cenové mapy, žalobci prostřednictvím žalobce b) tuto nabídku odmítli z důvodů přílišné nákladnost takového řešení pro a namísto toho požadovali, aby žalovaná přistoupila buď na odkup pouze pruhu pozemku žalované v rozsahu potřebném pro vjezd na pozemky žalobců nebo na zřízení věcného břemene pro průjezd a sítě za úplatu ve prospěch pozemků žalobců, kdy obě varianty byly pro žalovanou neakceptovatelné, neboť při realizaci kterékoliv z nich by takto oddělená část pozemku žalované ztratila spojení se zbylými pozemky žalované, a stala se tak samostatně zcela nevyužitelnou a fakticky bezcennou. A proto žalovaná následně navrhla žalobcům prodej menší části pozemku žalované, v rozsahu o cca 22 m2 menším, než původně navrhovala, což by umožnilo žalobcům získat přístup k pozemkům žalobců za cenu o cca 151 850 Kč nižší, ale ani tento návrh nebyl ze strany žalobců přijat a komunikace mezi stranami téměř přestala, následně se dne 17. 8. 2017 na žalovanou obrátil právní zástupce žalobců dne 10. 10. 2017 sdělil žalované trvající požadavek žalobců na zajištění přístupu k pozemkům žalobců na základě věcného břemene průchodu a průjezdu motorovými vozidly, kdy má žalovaná za to, že opětovná aktivita žalobců zřejmě souvisela s jejich snahou pozemky žalobců prodat, což dokládají inzeráty na realitních serverech z předmětného období. Žalovaná tento návrh odmítla, neboť stejně jako v roce 2015 by jeho přijetí mělo za důsledek znehodnocení podstatné části pozemku žalované a namísto toho předložila žalobcům nabídku buď na pronájem části pozemku žalované za cenu (100 Kč/měsíc) na dobu 10 let nebo na prodej stejně vymezené části pozemku za cenu dle cenové mapy, kdy žalovaná tuto nabídku koncipovala tak, aby žalobci získali bez významnějších nákladů přístup k pozemkům žalobců, a zároveň došlo k co nejmenšímu zásahu do pozemku žalované a v návaznosti na zájem žalobců o takto vymezený odkup dne 9. 11. 2017 odeslala právnímu zástupci žalobců orientační návrh vymezení části pozemku žalované, který měl být předmětem převodu mezi žalovanou a žalobci, když poté se však žalobci na více než rok odmlčeli a pokračovali ve snaze pozemky žalobců prodat a protože v rámci inzerce prodeje též uváděli příjezdovou cestu s možností zaparkování dvou aut, umístila žalovaná na pozemek žalované nápis upozorňující na absenci přístupu a překážku, která tuto skutečnost zdůrazňovala, když ani tato překážka však nebrání žalobcům v pěším přístupu na pozemky žalobců. Na jednání soudu dne 29. 10. 2022 žalovaná prostřednictvím právního zástupce doplnila svá dosavadní obranná tvrzení, když uvedla, že pozemky žalobců vznikly na základě rozdělení pozemku [číslo], kdy tato svá tvrzení rozvedla v podání došlém soudu dne 27. 11. 2019 tak, že pozemky žalobců tvořily do roku 2005, spolu s pozemkem parc. [číslo] který k nim přiléhá, celistvou parcelu parc. [číslo] která měla zajištěn přístup k veřejné cestě, kdy tento přístup je i nadále využíván vlastníky pozemku parc. [číslo] k rozdělení pozemku par. [číslo] na pozemky žalobců a pozemek parc. [číslo] došlo na základě geometrického plánu, kdy důvodem rozdělení byl prodej pozemků žalobců kupní smlouvou ze dne 16. 10. 2006 mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako prodávajícími a [jméno] [příjmení] (později [příjmení]) jako kupující, od jejíž dcery [jméno] [příjmení] pak pozemky žalobců koupili žalobci. Pozemky žalobců tak ztratily přístup k veřejné cestě právě