18 C 130/2022-31 — Obvodní soud pro Prahu 6

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 29. 8. 2022 domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 7 782 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že vozidlo [registrační značka] VIN: [anonymizováno], je evidované v centrálním registru vozidel jako provozované, ale v období od 18. 9. 2021 do 13. 12. 2021 k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti (povinné ručení) ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“). V daném období byl přitom vlastníkem vozidla žalovaný, který je osobou povinnou k úhradě příspěvku. Základ příspěvku byl stanoven podle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. částkou ve výši 86 Kč, která je vynásobena počtem nepojištěných dní. Dále žalobkyni náleží náklady na uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč Celkem žalovaný dluží částku uvedenou ve výroku I. rozsudku, které ani přes výzvu neuhradil. Protože se příspěvek stal splatným po uplynutí 30 dnů od doručení výzvy žalovanému, požaduje žalobkyně i zákonný úrok z prodlení od 20. 4. 2022. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.„) za situace, kdy s tímto postupem oba účastníci souhlasili (žalobkyně v rámci podaného návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný konkludentně). Soud nejprve zkoumal otázku své pravomoci a příslušnosti, neboť žalovaný je státním příslušníkem Ukrajiny. Vztahy s Ukrajinou jsou upraveny smlouvou [číslo] Sb. m. s., podle které odpovědnost za náhradu škody kromě odpovědnosti, která vyplývá ze smluvních závazků, se řídí právním řádem té smluvní strany, na jejímž území došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu škody, jež se stala předpokladem pro uplatňování nároku na náhradu škody. Přitom, pokud ten, kdo škodu způsobil, nebo ten, komu byla škoda způsobena, jsou občany a bydlí anebo mají své sídlo a jsou registrováni na území druhé smluvní strany, mohou se použít rovněž právní předpisy této druhé smluvní strany. Pravomoc k řízení o sporech týkajících se závazků z odpovědnosti za škodu mají justiční orgány smluvní strany, jejíž právní předpisy se použijí v souladu s odstavcem 1 tohoto článku. (čl. 51). Vzhledem k tomu, že se jedná o speciální regres a ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu škody (nezaplacení povinného pojištění) došlo na území České republiky, k posouzení vztahu účastníků se použije české právo a české soudy jsou také pravomocné ve věci rozhodnout. Protože smlouva neurčuje pravidlo pro určení místní příslušnosti, použije se vnitrostátních procesních pravidel České republiky, v tomto případě § 86 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.„), když bydliště žalovaného se nachází v obvodu podepsaného soudu. Z výzvy a upomínky k úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP, tam uvedených údajů o vozidle, nepojištění a předpisů příspěvku ve spojení s předžalobní výzvou a doklady o doručování písemností soud zjisti skutečnosti tvrzené žalobkyní v žalobě. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že motorové vozidlo [registrační značka] VIN: [anonymizováno], bylo v období od 18. 9. 2021 do 13. 12. 2021 evidované v centrálním registru vozidel jako provozované, ale nebylo k němu sjednáno pojištění odpovědnosti (povinné ručení). V daném období byl přitom vlastníkem vozidla žalovaný, který je ve smyslu ust. § 4 odst. 1, zákona o pojištění odpovědnosti, osobou povinnou k úhradě příspěvku. Protože příspěvek neuhradil ani 30 dnů po výzvě doručené dne 18. 2. 2022, splatnost příspěvku nastala 19. 4. 2022, dostal se svým plněním do prodlení dnem 20. 4. 2022 Částku 300 Kč soud žalobkyni přiznal s odkazem na ust. § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti. Právní vztah mezi účastníky upravuje zákon o pojištění odpovědnosti. Nárok na příslušenství pohledávky vyplývá z ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů a nařízení vlády 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch a náleží jí náhrada nákladů řízení. Náklady žalobkyně spočívaly v nákladech za právní zastoupení, a to 3 úkonech právní pomoci dle ust. § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/96 Sb. (dále jen„ AT“) ve výši 200 Kč za jeden úkon (předžalobní výzva, příprava a převzetí, sepis a podání žaloby), 3 paušálech dle ust. § 14b odst. 5 AT ve výši 100 Kč za úkon a zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč. S ohledem na to, že právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, náleží mu s odkazem na ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. i DPH ve výši 21 % z přiznaných částek, mimo soudního poplatku. Celkem na nákladech řízení byla žalobkyni přiznána částka 1 489 Kč, kterou soud stanovil, v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., zaplatit žalované straně k rukám právního zástupce žalobkyně. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.