19 C 61/2022-54 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Manželka se návrhem ze dne [datum] domáhala rozvodu manželství, které odůvodnila zejména tím, že manželství bylo uzavřeno dne [datum] a z manželství se narodily dvě děti, a to [jméno] [celé jméno manžela] a [jméno] [celé jméno manžela], kteří jsou již oba zletilí. V průběhu manželství došlo k postupnému odcizení manželů, které nakonec vedlo k jeho hlubokému a trvalému rozvratu a nelze očekávat jeho obnovení. První krize v manželství započala již v roce 2002, kdy se manželka poté, co se vrátili i s manželem z tříleté mise v Singapuru, dozvěděla, že manžel udržuje dlouhodobý mimomanželský poměr a údajně od manželky plánuje odejít, jakmile syn [jméno] dokončí střední školu. Poté, co manželka s jeho tehdejší přítelkyní mluvila, se manžel odstěhoval ze společného bytu. Po přibližně 10 měsíční odluce však manželé společné soužití obnovili. Další manželská krize započala v roce 2015, půl roku po smrti otce manželky a sedm měsíců poté, co syn [jméno] odjel pracovat a žít do Bruselu. Manžel sdělil manželce, že s ní již nechce žít a jako důvod uvedl hospodaření manželky se společnými financemi. Od února 2015 tedy začala faktická odluka manželů, která trvá dodnes. Manželé spolu fakticky nežijí, nevedou společné finance ani hospodaření a manžel žije v části bytu, která je upravena jako samostatná garsoniéra a která se skládá ze samostatné předsíně, pokoje a sociálního zařízení. Manžel si sám nakupuje, vaří, pere i hospodaří, dále platí poplatky do fondu oprav a energie včetně služeb za užívání bytu. Do větší části bytu obývané manželkou a synem [jméno], o kterého se stará sama, dochází manžel pouze, pokud se chce vidět se synem či pokud se zde ojediněle sejde širší rodina na oslavu. Nejedná se však o společné chvíle trávené manželi, po konci oslav se manžel vrací do své části bytu. Manželé se intimně nestýkají, přičemž nejde o nedostatek energie, jak tvrdí manžel. Manželé spolu rovněž netráví volný čas ani dovolené. Na poslední společné dovolené byli začátkem března roku 2015 spolu se svými vnuky a synem [jméno], nicméně již na této dovolené spali odděleně, neboť tato dovolená se konala několik dnů po začátku faktické odluky manželů. Od té doby manželé jezdí na dovolené samostatně. Po přibližně 6 letech faktické odluky manželů si manželka našla nového partnera v Německu a tento vztah trvá již více než rok. Nový partner má rovněž hezký vztah se synem [jméno]. Tento nový vztah považuje manželka za důsledek nefunkčního manželství, který pouze usnadnil její rozhodnutí o tom, že rozvod je jediné možné řešení současné situace. 2. Manžel s rozvodem manželství nesouhlasil a mimo jiné uvedl, že dle něj nedošlo k postupnému odcizení, které by mělo vést k hlubokému a trvalému rozvratu jejich manželství. Po celou dobu manželství s manželkou žijí v jedné domácnosti, tráví spolu volný čas, hospodaří spolu. Je pravdou, že manžel spí v oddělené místnosti z důvodu jeho nespavosti a že si zde z důvodu své diety i sám vaří, zbylé části bytu však obývají společně. Pokud došlo ke snížení sexuální aktivity, souvisí toto pouze s věkem a nedostatkem energie, avšak manželství je dle něj založeno i na dalších hodnotách jako toleranci a porozumění. Manželé se společně starají o invalidního syna [jméno], kterého by případný rozvod poškodil, neboť z důvodu svého postižení není schopen adaptace v novém prostředí. Manžel si je vědom toho, že manželka má novou známost v Německu, kam se chce se synem odstěhovat a uzavřít nový sňatek. [příjmení] [jméno] však německý jazyk neovládá a i kdyby se nový partner manželky naučil česky, českému projevu jejich syna [jméno] obtížně rozumí i rodilý mluvčí. Manžel je přesvědčen, že se mezi manželkou a jejím novým partnerem v Německu jedná pouze o krátkodobou známost. Ke svému mimomanželskému vztahu před přibližně 20 lety se vyjádřil tak, že se jednalo pouze o krátkodobý poměr, kterého stále lituje. Přestože určitý čas přespával v kanceláři, o rodinu se i po tento čas staral a finančně ji zajišťoval. K vedení rodinných financí uvedl, že manželka věděla o všech účtech, ať již firemních či osobních, účty ležely volně v domácnosti. Není pravdou, že by mu vadilo, že manželka měla svůj vlastní účet, kam jí chodila mzda ze zaměstnání, nicméně manželka ze společných prostředků na [příjmení] účtu vynakládala dle jeho názoru vysoké finanční prostředky, které nebyla schopna vysvětlit. V současnosti hradí manžel poplatky spojené s bytem ve výši přibližně 125 000 Kč ročně a paušální poplatky za telefon pro manželku a syna. Dále manžel popsal jednotlivé dovolené, na kterých (samostatně) manželé byli i to, že manželka jeho zprostředkovaný návrh na dovolenou na Havaji odmítla. Aktuální stav v jejich manželství nicméně považuje toliko za jedno z obtížných období, které se podaří překonat. 3. Soud nařídil jednání na den [datum], kterého se účastnily obě strany a na kterém soud provedl kromě dokazování listinnými důkazy i výslech obou manželů. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že manželé uzavřeli dne [datum] před [anonymizována dvě slova] v [obec] platné manželství (oddací list), ze kterého se narodily dvě děti, a to [jméno] [celé jméno manžela], [datum narození], a [jméno] [celé jméno manžela], [datum narození], kteří jsou již oba zletilí (výpis z centrální evidence obyvatel). Dále má soud za prokázané, že problémy v manželství započaly mezi manžely již před přibližně 7 lety, a to z důvodu rozdílných představ o vedení společných financí, které vyvrcholily tím, že se manžel odstěhoval do samostatné části bytu, a manželé se nadále stýkali pouze na rodinných oslavách a v rámci vzájemné komunikace jakožto rodičů syna [jméno], kterého manžel pravidelně navštěvoval v části bytu, kde s manželkou jeho syn žil. V tomto období manželé již tedy žili a hospodařili odděleně s výjimkou poplatků souvisejících s bytem a poplatků za telefony, které hradil manžel. Od podání návrhu došlo k odstěhování manželky spolu se synem [jméno] k novému partnerovi v Německu, kde žijí již přibližně 7-8 měsíců a tento vztah celkově trvá přibližně 2 roky (výslechy manželů). Z ostatních provedených důkazů (fotografie bytu) soud zjistil, že část bytu obývaná manželem před přestěhováním manželky do Německa byla plně vybavená, vč. vybavení koupelny a pokoje věcmi osobní potřeby, televizí, lednicí a mikrovlnou troubou. 4. Provedené důkazy hodnotil soud ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co uvedli účastníci v průběhu celého řízení. Výpovědi účastníků jakož i jejich písemná vyjádření vnímá soud jako subjektivní líčení aktuální situace a jejích příčin. Provedené dokazování (výpověďmi manželů) postačuje k tomu, aby si soud obstaral dostatek zjištění pro rozhodnutí o návrhu. Veškeré další dokazování, navrhované zejména manželkou, proto soud považoval za nadbytečné a neprováděl je. 5. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 6. Podle § 756 občanského zákona, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 7. V posuzovaném případě soud po zhodnocení všech tvrzení účastníků a provedeného dokazování dospěl k závěru, že podmínky pro rozvod manželství manželů jsou naplněny, když jejich manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Krize manželů, jejíž prvotní příčinou byly neshody ohledně spravování společných financí a která trvá již přibližně 7 let, vyústila v odchod manžela ze společné domácnosti, kdy manžel po celou tuto dobu žil a hospodařil v oddělené části bytu. Od této faktické odluky spolu manželé vyjma rodinných oslav a pravidelné komunikace ohledně společných potomků netrávili volný čas, nejezdili na společné dovolené, intimně se nestýkali, ani společně nehospodařili (s výjimkou poplatků za byt a telefony manželky a syna, které manžel nadále platil). V průběhu tohoto období tak postupně došlo k citovému odcizení obou manželů, které vyvrcholilo tím, že manželka si našla nového partnera, ke kterému se následně odstěhovala a žije s ním již přibližně 7-8 měsíců. Dobu, po kterou manželé nežijí ve společné domácnosti, považuje soud za natolik dlouhou, že nelze očekávat obnovení manželství. 8. Při zkoumání příčin rozvratu manželství manželů soud dospěl k závěru, že příčinou rozvratu manželství je zejména vzájemné odcizení, projevující se v podstatě ve všech oblastech manželského a rodinného soužití, a dále rovněž počáteční spory ohledně správy společných finančních prostředků. 9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 23 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.