20 C 149/2016-534 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 28. 12. 2015 domáhal vydání rozhodnutí, který by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku ve výši 207 852 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že panu [jméno] [celé jméno žalobce], narozenému [datum], zemřelému [datum] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) svědčil restituční nárok ve výši 415 704 Kč, který za jeho života nebyl vypořádán. Žalobce v rámci pozůstalostního řízení po zemřelém právním předchůdci žalobce nabyl ½ uvedeného nevypořádaného restitučního nároku (dále jen„ restituční nárok“). Restituční nárok právnímu předchůdci žalobce vznikl vůči [anonymizována dvě slova] [obec], jehož práva a povinnosti přešly na žalovaného. Restituční nárok žalobce dosud nebyl vypořádán a není promlčen. Restituční nárok žalobce je náhradou za vnesený a odňatý živý a mrtvý inventář podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“). 2. Žalovaný uvedl, že není v projednávané věci pasivně legitimovaný, a že nárok žalobce je promlčen. Uvedl, že nárok žalobce, respektive jeho právního předchůdce, byl [anonymizována dvě slova] [obec] převeden na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ([anonymizována dvě slova] [anonymizováno]). Dále uvedl, že důkazy předložené žalobcem neprokazují restituční nárok. Žalobce neprokazuje, že jeho právní předchůdce vlastnil inventář, který by přešel na stát nebo právnickou osobu, ani jeho odnětí. 3. Soud zjistil tyto skutečnosti: 4. Z kopie rozhodnutí Ministerstva zemědělství České republiky ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], soud zjistil, že povinnou osobou k poskytnutí náhrady za vnesený – odňatý živý a mrtvý inventář, jakož i zásoby, právního předchůdce žalobce je [anonymizována dvě slova] [obec] 5. Z kopie sdělení Pozemkového fondu České republiky ze dne 20. 9. 1993 soud zjistil, že ohledně restitučního nároku – movitý majetek je dosud ve správě [anonymizována dvě slova]. 6. Z kopie sdělení Pozemkového fondu České republiky ze dne 26. 9. 1995 soud zjistil, že restituční nárok bude vypořádán po převzetí všech pohledávek od [anonymizována dvě slova] [obec]. 7. Z kopie delimitačního protokolu o převodu ze dne 27. 3. 1996 soud zjistil, že se jedná o předběžný delimitační protokol, který vymezuje předpokládaný rozsah převodu majetku, práv a závazků, uzavřený mezi [anonymizována dvě slova] [obec] a žalovaným. Z přílohy [číslo] k tomuto protokolu podepsané dne 2. 2. 1996 soud zjistil, že restituční nárok je zařazen do seznamu restitučních nároků oprávněných osob [anonymizována dvě slova] [obec] za účelem předání na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. 8. Z kopie sdělení Pozemkového fondu České republiky ze dne 9. 9. 1996 soud zjistil, že ke dni úmrtí právního předchůdce žalobce ([datum]) měl tento pohledávku vůči žalovanému. 9. Z kopie sdělení žalovaného ze dne 4. 11. 1997 soud zjistil, že ke dni úmrtí právního předchůdce žalobce (6. 8. 1996) měl tento u žalovaného nevypořádanou pohledávku ve výši 415 704 Kč. 10. Z usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 10. 11. 1997, č. j. D 1085/96-81, soud zjistil, že žalobce se po jeho právním předchůdci stal dědicem ½ restitučního nároku u žalovaného, který ke dni úmrtí právního předchůdce žalobce činil 415 704 Kč. 11. Z kopie sdělení Pozemkového fondu České republiky ze dne 28. 2. 2012 soud zjistil, že eviduje nevypořádaný restituční nárok. 12. Z kopie sdělení Státního pozemkového úřadu ze dne 11. 6. 2021 soud zjistil, že neeviduje restituční nárok žalobce. 13. Z kopie e-mailu Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hlavní město Praha ze dne 11. 6. 2021 soud zjistil, že tento neeviduje restituční nárok žalobce. 14. Z kopie sdělení Státního pozemkového úřadu ze dne 28. 6. 2021 soud zjistil, že žalobce zdědil restituční nárok u žalovaného. Pozemkový fond ČR mohl převzít k plnění restituční nároky od státních podniků pouze na základě smlouvy o převzetí dluhu. Taková smlouva zřejmě v tomto případě uzavřena nebyla a restituční nárok zůstal u žalovaného. 15. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je bývalou zaměstnankyní Státního pozemkového úřadu, oddělní restitucí. Pozemkový fond České republiky nároky za živý a mrtvý inventář převzal, pokud měl potřebné doklady, jinak zůstaly u povinné osoby – státního statku. Pokud je u restitučního nároku poznámka – sporný, není podložen doklady. Delimitační protokol je pouze přehled nároků, které ale nakonec nemusely přejít na Pozemkový fond České republiky. Ten pak vycházel pouze z evidence v rámci komunikační strategie a nekontroloval se konkrétní nárok. Pokud by Pozemkový fond České republiky uzavřel smlouvu o převzetí nároku, musela by někde být, vyhotovovala se ve 3 vyhotovení (pro statek, úřad a oprávněnou osobu). 16. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracoval u žalovaného na oddělení restitučních nároků. Živý a mrtvý inventář obsahoval nemovité věci, movité věci, zvířata. Restituční nárok nenašel v seznamech žalovaného. Z delimitačního protokolu zjistil, že byl převeden na Pozemkový fond České republiky. Měl za to, že před podpisem delimitačního protokolu byla uzavřena smlouva o převzetí nároků (dluhu), ale tu nikdy nedohledali. Tuto smlouvu podepisoval žalovaný, Pozemkový fond České republiky a oprávněná osoba, bez jejíhož podpisu převod nebyl možný. 17. Z ostatních v řízení provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění nebo právní posouzení věci a proto je dále nehodnotil. 18. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu: 19. V rámci pozůstalostního řízení po zemřelém právním předchůdci žalobce se tento stal dědicem ½ restitučního nároku, který svědčil právnímu předchůdci žalobce dle rozhodnutí Ministerstva zemědělství České republiky. Restituční nárok nebyl dosud vypořádán. Žalobci svědčí právo na základě zákona o půdě na náhradu za vnesený a odňatý živý a mrtvý inventář jakožto restituční nárok ve výši 207 852 Kč. 20. Podle § 18a zákona o půdě, (1) pozemkový úřad poskytuje náhrady oprávněným osobám v případech, kdy je povinnou osobou obec, kraj nebo stát. Poskytla-li náhradu obec před účinností tohoto zákona, poskytne této povinné osobě náhradu pozemkový úřad. (2) Náhrada spočívá v poskytnutí nemovitostí, s nimiž je pozemkový úřad příslušný hospodařit, nebo v poskytnutí hotovosti ve výši stanovené zvláštním předpisem, popřípadě v cenných papírech, které nemají povahu státních dluhopisů. 21. Podle § 20 zákona o půdě, (1) k zajištění provozu zemědělské nebo lesní výroby má původní vlastník živého a mrtvého inventáře, jakož i zásob právo na jejich náhradu, pokud je vnesl do zemědělského družstva nebo mu byly odňaty nebo jinak bezúplatně převedeny, v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990. Zemřel-li původní vlastník nebo byl-li prohlášen za mrtvého, má právo požadovat náhradu k zajištění provozu zemědělské nebo lesní výroby další oprávněná osoba uvedená v § 4 odst. 2. (2) Povinnost poskytnout náhradu podle odstavce 1 má právnická osoba, která tyto věci převzala, nebo její právní nástupce, a to ve lhůtě 60 dnů, nedohodnou-li se účastníci jinak. V případě, že tato právnická osoba uhradila státu hodnotu živého a mrtvého inventáře a zásob, má právo na proplacení částky, kterou jako náhradu zaplatila, vůči státu; tento nárok lze uplatnit u příslušného ústředního orgánu státní správy republiky ve lhůtě 60 dnů od poskytnutí náhrady. Nelze-li zjistit právnickou osobu, která věci převzala, nebo jejího právního nástupce nebo jestliže tato právnická osoba zanikla, poskytne náhradu dle odstavce 1 pozemkový úřad způsobem uvedeným v § 18a odst. 2. (3) Náhrada se poskytne ve věcech téhož nebo srovnatelného druhu, jakosti a v množství přiměřeném převzaté části nemovitosti k zajištění provozu zemědělské nebo lesní výroby; není-li to možné, poskytne se náhrada ve službách pro zabezpečení zemědělské nebo lesní výroby, případně podílem na jmění právnické osoby uvedené v odstavci 2, a to až do výše hodnoty odňatých věcí v cenách ke dni účinnosti tohoto zákona, případně náhrada v jiné formě. Od stanovené náhrady se odečte náhrada za živý a mrtvý inventář a za zásoby, vyplacená před účinností tohoto zákona. Nedojde-li k dohodě, rozhodne na návrh soud. (4) V případě, že nemovitosti nejsou v užívání právnické osoby podle odstavce 2, která má poskytnout náhradu podle odstavce 1, může oprávněná osoba žádat od této právnické osoby náhradu odňatého živého a mrtvého inventáře k zajištění zemědělské výroby bez omezení uvedených v odstavci 3. (5) Právo na náhradu zaniká, nebude-li uplatněno ve lhůtách uvedených v § 13. Závisí-li právo na náhradu na rozhodnutí pozemkového úřadu nebo soudu, končí tato lhůta uplynutím šesti měsíců ode dne právní moci rozhodnutí. (6) Vláda České republiky a vláda Slovenské republiky stanoví způsob výpočtu výše náhrad za věci uvedené v odstavci