28 C 329/2022-62 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se podanou žalobou proti žalované domáhala zaplacení kompenzace ve výši 1 600 euro s příslušenstvím dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu, a kterým se zrušuje nařízení EHS č. 295/91 (dále též„ nařízení“). Žalobu zdůvodnila tím, že cestující: [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], letěli dne [datum] z [anonymizováno] do [obec] letem č. [anonymizováno] [číslo], operovaným žalovanou, pročež uvedený let byl na svém příletu zpožděn o více než tři hodiny, konkrétně o 4 hodiny 22 minut. Cestující postoupili na základě smlouvy o postoupení pohledávky nárok na kompenzaci na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě kompenzace za zpoždění letu, žalovaná kompenzaci žalobkyni nevyplatila. 2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala. Potvrdila, že celkové zpoždění činilo 4 hodiny 22 minut, avšak část zpoždění v trvání 1 hodiny 26 minut bylo způsobeno slotovou koordinací, tedy mimořádnou okolností ve smyslu čl. 5 odst. 3 nařízení. Uvedený čas je s odkazem na rozsudek ESD C 315/15 nutno odečíst, nárok na náhradu ve smyslu nařízení proto nevznikl. Žalovaná dále uvedla, že zpožděn byl i předcházející let operovaný shodným letadlem, v důsledku regulace ze strany řízení letového provozu došlo ke zpoždění v trvání 1 hodiny 27 minut. Žalovaná tedy namítala, že od zpoždění je nutno odečíst dobu 2 hodin 53 minut (1 hodina 26 minut + 1 hodina 27 minut) jakožto zpoždění, které bylo způsobeno regulací řízením letového provozu v předmětném letu a letu bezprostředně předcházejícím. 3. Žalobkyně k vyjádření žalované poukázala na čl. 5 odst. 3 a bod 15 preambule nařízení, a uvedla, že zpoždění předmětného letu bylo způsobeno dvěma důvody, pod kódem 93 IATA rotací letadel způsobené pozdním příletem letadla z jiného letu a pod kódem 81 z důvodu omezené kapacity řízení letového provozu na trati. 4. Účastníci učinili nesporným, že cestující uvedení v odst. 1 se zúčastnili letu operovaného žalovanou dne [datum] z [anonymizováno] do [obec], označení letu č. [anonymizováno] [číslo]. Nespornou byla vzdálenost mezi [anonymizováno] a [anonymizováno] v délce [číslo] km, doba zpoždění na příletu delší 3 hodin, konkrétně 4 hodin 22 minut, postoupení pohledávek cestujících na žalobkyni a zaslání předžalobních výzev žalované tak, jak uváděla žalobkyně v žalobě. 5. Na základě provedeného dokazování, z výpisu systému AIMS, soud zjistil, že letadlo bylo na příletu zpožděno o 4 hodiny 22 minut, přičemž zpoždění bylo způsobeno dvěma důvody. Zpoždění v délce 3 hodin 20 minut bylo způsobeno rotací letadla, z důvodu zpoždní předešlého letu (kód 93, který znamená aircraft rotation, late arrival of aircraft from another flight or previous sector). Zpoždění v trvání 1 hodiny 26 minut bylo způsobeno regulací řízením letového provozu, resp. nedostatku slotové kapacity (kód 81 = ATC restriction en-route or capacity), jedná se zpoždění v důsledku regulace řízení letového provozu (ATC = air traffic control). 6. Z výpisu systému AIMS k předchozímu letu z [obec] do [anonymizováno] soud zjistil, že uvedený let byl zpožděn o 4 hodiny 20 minut, přičemž zpoždění v délce 2 hodin 55 minut bylo způsobeno výměnou letadla z technických důvodů (kód 46 IATA = aircraft change for technical reason), zpoždění v délce 1 hodiny 27 minut bylo způsobeno nedostatkem slotové kapacity (kód 81 IATA). Nedostatek slotové kapacity znamená, že vzdušný prostor je zaplněn. 7. Na oblast tohoto sporu dopadá z hlediska hmotného práva přímo aplikovatelné nařízení č. 261/2004. Podle článku 5 odst. 1 písm. c) nařízení č. 261/2004 v případě zrušení (též významného zpoždění) letu mají dotčení cestující v souladu s článkem 7 právo na náhradu škody od provozujícího leteckého dopravce. Podle odst. 3 téhož článku provozující letecký dopravce není povinen platit náhradu v souladu s článkem 7, jestliže může prokázat, že zrušení je způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zabránit, i kdyby byla všechna přiměřená opatření přijatá. Podle článku 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 261/2004 odkazuje-li se na tento článek, obdrží cestující náhradu ve výši 400 euro u všech letů ve společenství delších než 1 500 km a u všech ostatních letů o délce od 1 500 km do 3 500 km, přičemž při určování vzdálenosti se vychází z posledního místa určení, kam cestující v důsledku odepření nástupu na palubu nebo zpoždění přiletí později než v plánovaném čase. Podle ustálené judikatury SDEU (viz rozsudek SDEU ve věci č. C - [číslo] či C - [číslo]) zastává SDEU stanovisko, že cestující letu zpožděného o více než 3 hodiny, mají nárok na finanční náhradu dle článku 7 nařízení č. 261/2004 z důvodu principu rovnosti zacházení, neboť utrpěli stejnou škodu jako cestující zrušeného letu, která spočívá ve ztrátě času. 8. Dle bodu 15 preambule nařízení by se za vznik mimořádných okolností měl považovat případ, kdy dopad rozhodnutí řízení letového provozu, které se vztahuje k jednotlivému letadlu v určitý den, vyvolá velké zpoždění, zpoždění do dalšího dne nebo zrušení jednoho nebo více letů uvedeného letadla, i když byla dotčeným leteckým přepravcem přijata všechna přiměřená opatření, aby zabránil zpoždění nebo zrušení. 9. Podle rozhodnutí SDEU ze dne 22. 12. 2008 číslo C - 549/07 bod 25, technické závady odhalené při údržbě letadla nebo technické závady vzniklé z nedostatku takové údržby nemohou představovat mimořádné okolnosti podle článku 5 odst. 3 nařízení č. 261/2004. To, že technické závady na letadle, které nastanou nepředvídatelně a nejsou způsobeny nedostatkem údržby, nespadají pod pojem mimořádné okolnosti, potvrdil SDEU i ve svém rozhodnutí ze dne 18. září 2015 ve věci C - 257/14, podle kterého článek 5 odst. 3 nařízení č. 261/2004 musí být vykládán v tom smyslu, že taková technická závada, jako je technická závada ve věci v původním řízení, která nastala nepředvídatelně, nebyla způsobena nedostatkem údržby ani nebyla odhalena během pravidelné údržby, nespadá pod pojem mimořádné okolnosti ve smyslu tohoto ustanovení. 10. Otázkou možného odpočtu zpoždění způsobeného rozhodnutím letového provozu se v rozsudku ze dne 21. 3. 2021, sp. zn. 25 Cdo 2932/2020 zabýval Nejvyšší soud, který mimo jiné v odůvodnění vyslovil:„ Výkladem bodu 15 preambule Nařízení se zabýval SDEU rovněž v rozsudku ve věci Christopher Sturgeon se závěrem, že velkým zpožděním pro účely hodnocení, zda konkrétní rozhodnutí řízení letového provozu je mimořádnou okolností, je třeba rozumět zpoždění, se kterým zákonodárce spojuje v Nařízení právní následky. Ty zakotvuje v čl. 6 nařízení již v případě meškání letů o dvě a více hodin. Z toho vyplývá, že velké zpoždění představuje zpoždění v délce alespoň 2 hodin. Rozhodnutí řízení letového provozu tedy může být pokládáno za mimořádnou okolnost ve smyslu čl. 5 odst. 3 ve spojení s bodem 15 preambule nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 pouze v případě, že dané rozhodnutí je důvodem zpoždění odletu letadla alespoň v trvání dvou hodin. (podtrženo soudem I. stupně) Z uvedeného vyplývá, že SDEU při výkladu Nařízení používá pojem„ zpoždění“ v souvislosti se dvěma různými instituty. Nárok na náhradu podle čl. 7 Nařízení vznikne cestujícímu, jehož let je na příletu do cílové destinace„ významně zpožděn“, a to o více než tři hodiny. Povinnosti platit cestujícímu náhradu za takové významné zpoždění letu se dopravce může podle bodu 15 preambule Nařízení zprostit (mimo důvodů uvedených v bodě 14 preambule Nařízení) v případě, že rozhodnutí řízení letového provozu, které se vztahuje k jednotlivému letadlu v určitý den, vyvolá„ velké zpoždění“, jímž je podle výkladu SDEU míněno zpoždění odletu o více než dvě hodiny (rozsudek dostupný na www.nsoud.cz) 11. Zpoždění způsobené regulací řízení letového provozu dosáhlo při cestě z [obec] na [anonymizováno] 1 hodiny 27 minut, při cestě z [anonymizováno] do [obec a číslo] hodiny 26 minut. Jednotlivá zpoždění v důsledku regulace řízení letového provozu nedosahují hranice 2 hodin a nepředstavují významné zpoždění, které by znamenalo odpočet takovéhoto zpoždění od celkové doby zpoždění letu. 12. Soud se proto zabýval tím, zda je možné přihlédnout ke zpoždění předchozího letu, tj. zpoždění sečíst tak, jak navrhovala žalovaná; v tom případě by zpoždění přesáhla hranici 2 hodin. [příjmení] proto důvody, které vedly ke zpoždění předešlého letu z [obec] na [anonymizováno]. [příjmení] let byl dotčen dvěma důvody zpoždění. Za prvé v důsledku nucené výměny letadla z technických důvodů, za druhé v důsledku nedostatečné kapacity vzdušného prostoru. 13. S ohledem na shora zmíněné rozhodnutí SDEU ze dne 22. 12. 2008 číslo C - 549/07 bod 25, jsou technické problémy letadla, které vedly k nutnosti jeho výměny v rámci předešlého letu z [obec] na [anonymizováno], přičitatelné výlučně žalované a nejsou liberačním důvodem, což ostatně ani sama žalovaná netvrdila. 14. Druhým důvo