4 C 221/2023-38 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] domáhá na žalovaném zaplacení částky 30 516,25 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že dne [datum] uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova] [tel. číslo] ([číslo]), jednající v ČR prostřednictvím [právnická osoba], odštěpného závodu, [IČO], Smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo]. Právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru žalovanému zkoumala s odbornou péčí jeho úvěruschopnost. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému platební kartu s úvěrovým rámcem ve výši 30 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně úvěr splácet ve formě měsíčních splátek. Žalovaný celkem čerpal finanční prostředky ve výši 94 246 Kč. Žalovaný porušil svoji povinnost hradit měsíční splátky vyčerpané výše úvěru včetně případného poplatku za sjednané pojištění. Následně žalovaný uhradit právní předchůdkyni žalobkyně částku 83 639 Kč. Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně na základě svého smluvního oprávnění prohlásila úvěr za splatný. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku na žalobkyni dne [datum]. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 34 808,13 Kč. Žalobkyně požaduje kromě jistiny ve výši 29 995,25 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 291,88 Kč, zákonného úroku z prodlení a účelně vynaložených nákladu spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč, také smluvní pokutu ve výši 521 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku dne [datum]. Žalovaný však ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K nařízenému jednání se žalobkyně omluvila, žalovaný se nedostavil bez omluvy a soud proto jednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků. 4. Po skutkové stránce bylo v řízení prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému platební kartu s úvěrovým rámcem 30 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet ve formě měsíčních splátek (vše zjištěno ze žádosti/smlouvy o klasickém úvěru [číslo] rámcové smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb [číslo]) Dluh ve výši žalované částky žalovaný nezaplatil ani na základě písemných upomínek a předžalobní písemné výzvy k plnění (zjištěno z odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne [datum], výpisu z úkonu mimosoudního vymáhání pohledávek ze dne [datum], předžalobní upomínky právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] včetně podacích archů ze dne [datum] a [datum]). Žalobkyně se stala nabyvatelkou žalobní pohledávky na základě postupní smlouvy uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně, přičemž o tomto postoupení byl žalovaný informován (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 11. 1. 203, přílohy [číslo] seznamu postupovaných pohledávek produkt [číslo] – kreditní karta – celková výše pohledávky 34 808,13 Kč a oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Na výzvy žalovaný nereagoval. 5. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru § 2395 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému v jeho prospěch platební kartu s úvěrovým rámcem do určité částky, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit smluvní úroky a případné poplatky. Žalovaný však v rozporu se smlouvou tento úvěr řádně nesplácel a dlužnou částku v plné výši neuhradil ani po výzvách k plnění. Žalovaný dluží žalobkyni, na níž byla předmětná pohledávka postoupena dle § 1879 a násl. o. z., částku sestávající z nesplacené jistiny ve výši 29 995,25 Kč, smluvní pokuty ve výši 521 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč a příslušenství. Nárok na úrok z prodlení v zákonné výši vyplývá z § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Po právním zhodnocení skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí soud vyhověl podle ust. § [číslo] a násl. a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 7. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Její náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 221 Kč, odměna za zastupování žalobkyně advokátem dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), a to za 3 úkony právní služby á 500 Kč a 3x režijní paušál á 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby), a DPH 21 % z odměny a paušálu ve výši 378 Kč, tj. celkem náklady řízení ve výši 3 399 Kč. Dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.