4 C 260/2023-33 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] domáhala zaplacení částky 42 238,65 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu porušení smlouvy o úvěru. Žalobu odůvodnila tak, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu [číslo] o poskytnutí revolvingového úvěru, jejíž součástí se staly úvěrové podmínky žalobkyně. Uzavřením úvěrové smlouvy žalovaný mimo jiné stvrdil, že se s úvěrovými podmínkami seznámil, před uzavřením Smlouvy byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného. Sjednaný úvěrový rámec činil 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené v úvěrové smlouvě. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 3. 05 % z aktuální dlužné částky. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dle úvěrové smlouvy a úvěrových podmínek dohodnuta vždy na 20. den v kalendářním měsíci s tím, že první splátka se stává splatnou k 20. dni kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání, a tedy poskytnutí revolvingového úvěru. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku ve výši 117 452 Kč. Žalovaný celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku 110 600 Kč. Žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas. Na základě této skutečnosti využila žalobkyně svého oprávnění sjednaného v ustanovení § 2 úvěrových podmínek zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky v případě, že se žalovaný dostal do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Úvěr byl tak zesplatněn ke dni [datum], jak vyplývá ze Splátkového kalendáře. Žalovaný byl vyzván ke splacení celého úvěru dopisem ze dne [datum] – Výzva ke splacení celého úvěru. Výzva ke splacení celého úvěru byla žalovanému zaslána doporučeně poštou. Žalovanému byla v souladu s § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, zaslána právním zástupcem žalobkyně předžalobní výzva k plnění, ve které byl žalovaný vyzván k úhradě celého dluhu a upozorněn na skutečnost, že pokud dluh neuhradí, bude přistoupeno k soudnímu vymáhání. Žalovaný na výzvy žalobkyně nezareagoval a po zesplatnění úvěru neuhradil žádnou splátku. Žalobkyně tak ke dni sepsání žaloby eviduje za žalovaným pohledávku ve výši 42 238,65 Kč sestávající z: neuhrazené jistiny ve výši 39 104,33 Kč (přičemž tato částka je rovna rozdílu součtu čerpaných částek a úhrad žalovaného, které byly započteny na jistinu; jedná se tedy v plné výši o částku úvěru, která byla žalovanému poskytnuta a kterou žalovaný neuhradil); poplatků za pojištění ve výši 434,32 Kč; nákladů na vymáhání ve výši 1 200 Kč; smluvních pokut účtovaných ve výši 1 500 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo nařízeno první ústní jednání na den [datum], účastníci byli k tomu jednání řádně a včas obesláni a zároveň poučeni o následcích nedostavení se k jednání, přesto se však žalovaný bez omluvy k jednání nedostavil. Žalobkyně se z jednání omluvila. Proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených listinných důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 4. Z provedených listinných důkazů soud dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu: Žalobkyní bylo vystaveno potvrzení o provedení ověření bonity klienta před uzavřením Smlouvy o úvěru (prokázáno potvrzením o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik a posouzení úvěruschopnosti klienta). Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva [číslo] o poskytnutí revolvingového úvěru, jejíž součástí se staly úvěrové podmínky žalobkyně (prokázáno úvěrovou smlouvou [číslo] ze dne [datum], úvěrovými podmínkami revolvingového úvěr platné od [datum], rámcovou pojistnou smlouvou, číslo [spisová značka] a listinou informace o pojištění schopnosti splácet pojištění osobních věcí a zneužití kartu). Žalobkyně v souladu se smlouvou poskytla žalovanému sjednaný úvěrový rámec, ze kterého žalovaný čerpal finanční prostředky (prokázáno z výpisu čerpání, splátek a úhrad ze dne [datum]). Žalovaný byl vyzván žalobkyní ke splacení celého úvěru v důsledku prodlení s úhradou závazku (prokázáno z výpisu doručenek z [datum] a výzvy k zaplacení celého úvěru z [datum]). Žalobkyně zaslala předžalobní výzvu k plnění ze dne [datum] žalovanému, ve které bylo stanoveno, že pokud do 7 dnů nedojde ke splacení úvěru, bude zahájeno soudní řízení (prokázáno z předžalobní výzvy k plnění z [datum] včetně dodejky). Žalovaný na žádnou z uvedených písemností nezareagoval. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na dluh plnil, proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně, že neuhradil ničeho 5. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přičemž tyto považuje soud za věrohodné, když nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala. Žádná ze stran pak nezpochybnila pravost nebo pravdivost některé z listin, ze kterých soud při svém rozhodování vycházel. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek. 6. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť nároky žalobkyně jsou odůvodněny ust. § 2395 o. z. a § 2048 o. z. Žalobkyně splnila svůj závazek ze smlouvy, poskytla žalovanému úvěr, žalovaný naopak své závazky ze smlouvy řádně neplnil, když neuhradil sjednané splátky. Žalovaný neprokazoval ani netvrdil, že by spornou částku uhradil, když zůstal v průběhu řízení zcela pasivní. 11. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. S ohledem na to, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobě v plném rozsahu vyhověl. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 868 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 690 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 42 238,65 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Odměnu a náhrady zástupce soud omezil, neboť mu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně v zastoupení zástupce podává opakovaně obdobné návrhy na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalovanému zaplatit žalobkyni náklady řízení na účet jejího právního zástupce.