6 C 68/2023 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně podala dne 2. 10. 2022 u Okresního soudu v Kolíně návrh na vydání elektronického platebního rozkazu proti žalovanému o zaplacení částky 12 254 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen "pojištění odpovědnosti") v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "Zákon"). Touto žalobou se domáhá po žalovaném zaplacení tohoto příspěvku. Svůj nárok na zaplacení příspěvku žalovaným odvozuje z ustanovení § 4 odst. 1 Zákona. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle ustanovení § 4 odst. 6 Zákona doručení písemné výzvy žalobkyní žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu dne 22.11.2021 a doručila žalovanému výzvu k úhradě dne 7.12.2021. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobkyně ze Zákonem předepsaného procesu, upraveného v ustanovení § 15 odst. 1 až 3 Zákona. Žalobkyně zjistila, že nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále pouze„ vozidlo“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby vlastník/provozovatel, neměl ode dne 25.5.2021 do dne 10.10.2021 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 Zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 139 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak dle ustanovení § 4 odst. 1 Zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ustanovení § 4 odst. 3 Zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ust. § 4 odst. 4 Zákona platí, že:„ Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 Zákona zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne 5.2.2022. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na předmětné výzvy nereagoval a ničeho neuhradil, byla mu dne 22.8.2022 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů od odeslání této upomínky, tj. ve lhůtě prodloužené nad rámec lhůty stanovené v ustanovení § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný po zaslání předžalobní upomínky neuhradil ničeho. S ohledem na výše uvedené žalobkyně požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 12 254 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (a to dle ust. § 2 odst. 1, písm. O) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, konkrétně 86 Kč), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 139 dní, celkem ve výši 11 954 Kč, a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 Zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. 2. Tamní soud usnesením, č.j. EPR 270074/2022-8 ze dne 14. 11. 2022, které nabylo právní moci dne 13. 12. 2022, vyslovil svoji místní nepříslušnost a věc postoupil zdejšímu soudu. Ten rozhodl podle návrhu elektronickým platebním rozkazem, č.j. EPR 270074/2022-10 ze dne 27. 12. 2022, který se však žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou. Soud jej proto usnesením ze dne 7. 2. 203 zrušil a ve věci nařídil jednání na 21. 4. 2023, ke kterému řádně a včas předvolal účastníky. Zástupkyně žalobkyně se k jednání omluvila, žalovaný se nedostavil bez omluvy, ač měl vykázáno doručení žaloby a předvolání k jednání dnem 20. 3. 2023. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.) v nepřítomnosti účastníků. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Soud zjistil tyto skutečnosti: žalovaný je vlastníkem/provozovatelem nákladního automobilu, [registrační značka], [VIN kód] (prokázáno listinou Zjištěné údaje o vozidle a o povinných osobách). V době od 25. 5. 2021 do 10. 10. 2021 neměl k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti podle zákona č. 168/1999 Sb. (prokázáno upomínkou o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 23. 2. 2022, výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] za následné nepojištěné období ze dne 22. 11. 2021, II. upomínkou o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 24. 3. 2022). Žalovaný tuto částku žalobkyni nezaplatil ani po předžalobní výzvě k plnění (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 22. 8. 2022 adresovanou zástupkyní žalobkyně žalovanému). 5. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř. a dospěl ke zjištění následujícího skutkové stavu: žalovaný jako vlastník/provozovatel nákladní automobilu, [registrační značka] neměl v době od 25. 5. 2021 do 10. 10. 2021 k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla podle zák. č. 168/1999 Sb., a příspěvek podle tohoto zákona a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek žalobkyni nezaplatil ani po předžalobní výzvě k plnění. 6. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud žalobě vyhověl, neboť nárok žalobkyně je odůvodněn ust. § 4 zákona č. 168/1999 Sb. v platném znění, ust. § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákon v platném znění, ve spojení s § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. 7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., protože žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Náklady řízení představují žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobkyně. Ty soud přiznal vzhledem k výši žalované částky a formulářovému charakteru žaloby podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) ve znění pozdějších předpisů, a to odměnu za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) ve výši 300 Kč za jeden úkon. V souladu s ust. § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky soud přiznal i hotové výdaje advokáta spojené se třemi úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) ve výši 100 Kč za jeden úkon. V souladu s ust. § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. soud zvýšil odměnu za úkony právní služby a hotové výdaje advokáta o 21% DPH v celkové částce 252 Kč, protože zástupkyně žalobkyně je plátkyní této daně. Celkové náklady řízení tak činí 2 252 Kč. 8. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému zaplatit žalobkyni náklady řízení na účet její právní zástupkyně.