7 C 100/2023-34 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se podanou žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vydání rozsudku, jehož obsah je patrný ze shora uvedeného výroku z titulu dlužného příspěvku za porušení povinnosti podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“). Žalobu odůvodnila tak, že je příjemcem příspěvku placeného na základě § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., který je povinen platit vlastník, popřípadě provozovatel motorového vozidla za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Žalobkyně zjistila, že k osobnímu automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], nebylo v období od [datum] do [datum] (dále jen„ období 1“) uzavřeno pojištění odpovědnosti a vlastníkem/provozovatelem byl v tomto období žalovaný. Celkový dlužný příspěvek byl za období 1 ve výši 7 440 Kč, žalobkyně uplatnila dále také nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na výše uvedený příspěvek ve výši 300 Kč (dále jen„ nárok 1“). Dále žalobkyně zjistila, že k témuž vozidlu nebylo v období od [datum] do [datum] (dále jen„ období 2“) uzavřeno pojištění odpovědnosti a vlastníkem/provozovatelem byl také v tomto období žalovaný. Celkový dlužný příspěvek byl za období 2 ve výši 8 556 Kč, žalobkyně uplatnila dále také nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na výše uvedený příspěvek ve výši 300 Kč (dále jen„ nárok 2“). Dále žalobkyně zjistila, že k témuž vozidlu nebylo v období od [datum] do [datum] (dále jen„ období 3“) uzavřeno pojištění odpovědnosti a vlastníkem/provozovatelem byl také v tomto období žalovaný. Celkový dlužný příspěvek byl za období 3 ve výši 13 485 Kč, žalobkyně uplatnila dále také nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na výše uvedený příspěvek ve výši 300 Kč (dále jen„ nárok 3“). Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení celkové dlužné částky. Žalovaný ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu co do jistiny nároku 1 ve výši 7 740 zpět s odůvodněním, že žalovaný po podání žaloby jistinu nároku 1 ve výši 7 740 Kč uhradil. 4. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže se ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila v žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu). Soud ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., vyzval žalovaného, aby se vyjádřil k návrhu soudu o rozhodnutí věci bez projednání, pouze na základě listinných důkazů, k této výzvě připojil doložku, že v případě, že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí. Vzhledem k tomu, že se žalovaný v dané lhůtě nevyjádřil, nastala fikce souhlasu s rozhodnutím věci bez jejího projednání. 5. Z provedeného dokazování, a to Předžalobních upomínek ze dnů [datum], [datum] a [datum] spolu s informacemi o zásilkách a sledování zásilek, Výzev k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dnů [datum] a [datum], Upomínek o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dnů [datum], [datum] a [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně několikrát vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu z důvodu, že v období od [datum] do [datum] (tj. v období 1), dále od [datum] do [datum] (tj. v období 2) a dále v období od [datum] do [datum] (tj. v období 3) nebylo k vozidlu žalovaného, [registrační značka], [anonymizováno], [VIN kód], uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovanému byly zaslány tři předžalobní výzvy (za každé období jedna). Žalovaný do podání žaloby na dluhu ničeho neuhradil. 6. Výrokem I. tohoto rozsudku soud řízení co do částky 7 740 Kč zastavil podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř., neboť žalobkyně vzala v tomto rozsahu žalobu zpět. 7. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud důvodné žalobě vyhověl, neboť nárok žalobkyně je odůvodněn § 1 odst. 2 a § 4 zák. č. 168/1999 Sb. Pokud žalovaný neuhradil splatný příspěvek, ocitl se v prodlení, je proto povinen žalobkyni zaplatit úrok z prodlení dle § 1970 o. z., jehož výše byla stanovena § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto bylo žalobě ve zbylém rozsahu výrokem II. tohoto rozsudku vyhověno. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 394 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 216 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 381 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Pro úplnost soud dodává, že náklady za částečné zpětvzetí žaloby žalobkyně nepožadovala, proto jí je nepřiznal.