8 C 76/2020-87 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobce se svým návrhem domáhal náhrady škody za ztracené zavazadlo při cestě letadlem do [destinace] dne [datum]. Žalobce po učinění reklamace komunikoval s žalovaným a předložil veškeré podklady včetně seznamu věci nacházejících se ve ztraceném zavazadle a originálu účtenek od těchto položek, vše zaslal doporučeným dopisem ze dne [datum], reklamaci však nebylo vyhověno. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhnul její zamítnutí, neboť žalobce nedodal nutné podklady pro posouzení oprávněnosti reklamace. Žalobci se již na letu, který byl realizován žalovaným, ztratilo zavazadlo v roce [rok]. Toto zavazadlo mu bylo v plném rozsahu nahrazeno. Žalovaný při požadavku na náhradu škody, která je předmětem tohoto řízení, předložil některé účtenky z let [rok] až [rok], které jsou shodné s těmi, které předložil při první reklamaci. Při zpátečním letu měli rovněž cestující dva kufry, které měly totožnou váhu. Žalobce letěl z [obec] letem [označení letu] dne [datum], kdy bylo naloženo 116 zavazadel a letiště v [obec] neeviduje žádný záznam o zapomenutém zavazadle na pásových dopravnících, všechna zavazadla byla naložena. Také při reklamaci zavazadla nebylo zavazadlo nikde nalezeno. 3. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne 24. 2. 2022, č. j. 8 C 76/2020-66, kterým byla žaloba zamítnuta. Tento rozsudek byl zrušen odvolacím soudem se závazným právním názorem, že Montrealská úmluva právo na náhradu škody přiznává v případě ztráty věcí nejen cestujícímu, který individuálně odbavil své vlastní zavazadlo, ale rovněž cestujícímu, jehož věci se nacházely v zavazadle odbaveném jiným cestujícím, který nastoupil na tentýž let. 4. V řízení byly prokázány následující skutečnosti: 5. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce a jeho manželka jako spolucestující se dne [datum] účastnili letu č. QS1386 provozovaného žalovaným, z [obec] do Varny. 6. Z listiny [anonymizována tři slova], vystaveného [příjmení] [jméno] [příjmení], z lístku od zavazadla na jméno [anonymizováno] [obec], [spisová značka] [anonymizována dvě slova], [označení letu], vytisknutého 11. 6., z plné moci ze dne [datum], kterou udělila [jméno] [příjmení] žalobci, a z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobce s manželkou letěli na dovolenou z [obec] do [anonymizováno]. Po příletu čekali na zavazadla a jedno z nich nepřišlo. Jednalo se o kufr, který byl při cestě zapsán na manželku žalobce [jméno] [příjmení]. Ta po přistání udělila manželovi plnou moc, aby ji zastupoval při reklamaci nedoručeného zavazadla. Žalobce jménem manželky ztrátu zavazadla reklamoval u handlingové společnosti v [destinace]. 7. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo dále zjištěno, že ztracený kufr byl větší, černý, z plastu. Co bylo konkrétně ve ztraceném kufru, si již nevzpomněla. Byly tam věci, které si brala s sebou na dovolenou. 8. Z výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že v kufry byly jeho osobní věci i osobní věci manželky. 9. Žalobce v řízení prokázal předloženými účtenkami hodnotu věcí, které měl ve ztraceném zavazadle, přičemž požadoval za starší věci s přihlédnutím ke snížení jejich hodnoty náhradu škody sníženou o ¼, u části věcí o ½. V zavazadle byly věci v osobním vlastnictví žalobce, a to dvě košile pořízené [datum] v C&A, jedna košili pořízenou [datum] v C&A, jedny ponožky pořízené [datum] v C&A, dvě trička pořízené v obchodě Mustang [obec] [datum], jedny pletené džíny pořízené v C&A [obec] [datum], jedna bunda pořízená [datum] v C&A, jedna bunda pořízená v H&M [datum], jedna bunda pořízená v C&A [datum], jedny kalhoty pořízeny v C&A [datum], džíny pořízené v C&A [datum], dvě trička a troje kalhoty pořízené v C&A [datum], jedny boty pořízené v obchodě [příjmení] dne [datum], boty pořízené v Humanicu [obec] [datum], rovněž cukle za částku 599 Kč pořízené v CCC [datum]. Dále mezi žalobcovy věci patřily šachové hodiny pořízené [datum], dvoje, každé v hodnotě 2 500 Kč a spodní prádlo pořízené v obchodě Globus v roce 2019. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že ztracený kufr byl velký, černý, pevný v hodnotě 1 990 Kč Celkem za uvedené věci žalobce požadoval náhradu škody ve výši 20 674 Kč. 10. Ohledně dalších uplatněných položek nebylo prokázáno, že by se jednalo o věci patřící žalobci, případně že by se v kufru nacházely. Položka č. 3 – tričko za 350 Kč pořízené v C&A dne 6. 4. 2019 bylo dle tvrzení žalobce dámské tričko, které se nosí jako šaty, tedy nejednalo se o věc, která by byla osobním vlastnictvím žalobce, ale jeho manželky. Rovněž pod položkou 14 se mělo jednat o boty v hodnotě 3 199 Kč, které ovšem podle předložené účtenky byly dámské a žalobce tak neprokázal, že by se jednalo o jeho obuv. Rovněž boty pod položkou 15 byly dámské polobotky pořízené [datum], a ohledně této obuvi rovněž žalobce neprokázal, že by patřila jemu, stejně tak položka č. 16 - boty za 1 049 Kč jsou rovněž dámské pořízené v obchodě Baťa 23. 5. 2019. Ohledně toaletních potřeb žalobce nepředložil žádnou účtenku, vzhledem k výpovědi svědkyně nebylo ani prokázáno, že by se v kufru nacházely. Pod položkou č. 2 požadoval žalobce náhradu za jednu košili x 485 Kč, předložená účtenka na částku 485 Kč však zahrnuje dvě položky, a to pletené AL a L Plet Yes, žalobce chtěl náhradu pouze za jednu z uvedených položek, tedy byla mu přiznána náhrada za zboží [příjmení] [příjmení] [jméno] za 398 Kč a ohledně zbývají částky žalobce netvrdil, že jaké konkrétní oblečení za tuto částku pořízené, se mělo v kufru nacházet. Ohledně položky č. 11 tvrdil žalobce, že se jednalo o džíny, avšak předložil účtenku na částku 1 289 Kč z obchodu Foot Locker Praha, z níž jednoznačně vyplývá, že se jedná o obuv značky Lacoste, a čistič na tenisky v celkové hodnotě 1 289 Kč, tedy žalobce ohledně této položky neprokázal, že by si pořídil džíny v hodnotě 1 289 Kč, které měly být v kufru. 11. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 12. Podle Úmluvy o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké přepravě z 28. 5. 1999 vyhlášené ve Sbírce zákonů pod č. 123/2003 (dále jen“ Montrealská úmluva“), článku 3 bodu 3, dopravce musí vydat cestujícímu zavazadlový lístek pro každý kus zapsaného zavazadla. Podle článku 17 bodu 2 Montrealské úmluvy, dopravce odpovídá za vzniklou škodu v případě zničení nebo ztráty nebo poškození zapsaného zavazadla, jestliže se událost, která způsobila zničení nebo ztrátu nebo poškození stala na palubě letadla anebo kdykoliv v době, kdy zapsané zavazadlo bylo pod kontrolou dopravce. Podle článku 31 odst. 1 Montrealské úmluvy, převzetí zapsaného zavazadla nebo nákladu oprávněným příjemcem bez oznámení reklamace je přímým důkazem toho, že věc byla předána v dobrém stavu a v souladu s přepravním dokladem nebo záznamem o uložení jiným způsobem. Podle bodu 2 článku 31 Montrealské úmluvy v případě poškození musí oprávněný příjemce uvědomit dopravce o poškození neprodleně, jakmile zjistí nebo nejpozději do 7 dnů ode dne převzetí v případě zapsaného zavazadla a do 14 dnů po převzetí v případě nákladu. Podle článku 31 Montrealské úmluvy každá reklamace musí být učiněna písemně a předána nebo zaslána ve lhůtě uvedené. Podle článku 17 bodu 3 Montrealské úmluvy, jestliže dopravce uzná ztrátu zapsaného zavazadla nebo zapsané zavazadlo nedojde ani po uplynutí 21 dnů ode dne, kdy mělo dojít, je cestující oprávněn uplatněn vůči dopravci všechna práva, jež vyplývají z přepravní smlouvy. 13. Protože ustanovení zmíněné úmluvy tvoří od jejího vstupu v platnost nedílnou součást unijního právního řádu, má Soudní dvůr Evropské unie pravomoc rozhodovat o předběžných otázkách týkajících se jejího výkladu podle pravidel výkladu stanovených obecným mezinárodním právem, která jsou pro Unii závazná (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 25. února 2010, Brita, C -386/08, Sb. rozh. s . I -1289, body 39 až 42, a ze dne 6. května 2010, Walz, C -63/09, Sb. rozh. s . I -4239, body 20 a 22 a citovaná judikatura). V posledně uvedeném ohledu bylo přitom Soudním dvorem judikováno, že relevantní ustanovení Montrealské úmluvy musí být společně vykládána v tom smyslu, že je třeba mít za to, že letecký dopravce odpovídá za odškodnění cestujícího v případě ztráty zavazadla odbaveného na jméno jiného cestujícího, který nastoupil na tentýž let, pokud toto ztracené zavazadlo obsahovalo věci prvního cestujícího, jejichž ztráta představuje škodu, která mu vznikla. Montrealská úmluva proto individuální právo na náhradu škody podle podmínek stanovených v první větě čl. 17 odst. 2 této úmluvy a v mezích stanovených v jejím čl. 22 odst. 2 přiznává v případě ztráty těchto věcí nejen cestujícímu, který individuálně odbavil své vlastní zavazadlo, ale rovněž cestujícímu, jehož věci se nacházely v zavazadle odbaveném jiným cestujícím, který nastoupil na tentýž let. Soudní dvůr zároveň připomněl, že tento závěr potvrzují i cíle, jež vedly k přijetí Montrealské úmluvy a na něž žalobce ve svém odvolání odkazuje (viz rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ve věci C -410/11, jejímž předmětem byla žádost o rozhodnutí o předběžné otá