4 C 92/2023-60 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 26.3.2023 domáhá na žalované náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, dále náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění. Své nároky odůvodnila tak, že dne 30.3.1988 utrpěla při výkonu vojenské služby újmu na zdraví, která byla vyhodnocena jako pracovní úraz s odpovědností žalované v rozsahu 75 %. Žalobkyně upadla při sesedání z korby vojenského nákladního vozidla a utrpěla poranění kyčelního kloubu a bederní páteře. Před úrazem absolvovala lesnickou střední školu. V září 1987 nastoupila základní vojenskou službu (tenkrát jako muž, ke změně pohlaví došlo v roce 2014), v březnu 1988 došlo k pracovnímu úrazu a v srpnu 1988 byla propuštěna na tzv. trvalou dovolenou. V období 1.2.1990 – 18.9.1990 dosloužila základní vojenskou službu. V důsledku pracovního úrazu byla omezena pracovní schopnost žalobkyně, kdy žalobkyně musela opustit do té doby vykonávanou práci. V minulosti byly žalobkyni ze strany žalované vypláceny náhrady za ztrátu na výdělku. Za poslední tři roky před podáním žaloby jí žalovaná vyplatila 52 781 Kč. Žalobkyně nesouhlasí se způsobem výpočtu tohoto nároku, jak jej provedla žalovaná. Má za to, že žalovaná měla navýšit vyplácené plnění s účinností od 1.2.2020, kdy byl žalobkyni u zaměstnavatele , právnická osoba, . snížen úvazek z 1,0 na 0,6, a to v návaznosti na lékařskou zprávu , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 14.1.2020, tedy ze zdravotních důvodů žalobkyně, které jsou dle žalobkyně v příčinné souvislosti s pracovním úrazem. Žalobkyně rovněž sporuje výchozí částku, kterou žalovaná užívala pro stanovení náhrady za ztrátu na výdělku, kdy má za to, že žalovaná měla použít jako základ průměrný plat lesníka, neboť na tuto pracovní pozici se žalobkyně učila a nebýt úrazu, tak by tuto práci vykonávala. Žalovaná však nesprávně vycházela z výdělku žalobkyně před úrazem, který pouze valorizovala. Žalobkyně uplatňuje nárok na náhradu za ztrátu na výdělku v částce 432 562 Kč s příslušenstvím. Dále žalobkyně nárokuje náhradu za bolest, neboť má za to, že její zdravotní stav, kdy trpí těžkými blokádami bederní páteře, je spojen s novou bolestí. Z titulu bolestného nároku částku 50 000 Kč s příslušenstvím. Dále pak žalobkyně nárokuje náhradu za ztížení společenského uplatnění, kdy v příčinné souvislosti s pracovním úrazem žalobkyně trpí jak fyzickými obtížemi, tak psychickou újmou. Z titulu tohoto nároku žalobkyně uplatňuje částku 100 000 Kč s příslušenstvím.2. Žalovaná s žalobou nesouhlasí ani zčásti a navrhuje její zamítnutí. Učinila nesporným, že v rozsahu 75 % je odpovědná za pracovní úraz žalobkyně z roku 1988. Pokud jde o výpočet náhrady za ztrátu na výdělku, má žalovaná za to, že bylo třeba vycházet z průměrného výdělku, který žalobkyně dosahovala před nástupem k výkonu základní vojenské služby. Žalovaná rovněž uvádí, že žalobkyní zvolená pracovní pozice v , právnická osoba, ., je pro žalobkyni s ohledem na její zdravotní obtíže, zcela nevhodná. Žalovaná dále uvedla, že na pracovním trhu byla v období od dubna 2021 volná pracovní nabídka u společnosti , Anonymizováno, na pozici obchodního zástupce, která by byla pro žalobkyni s ohledem na její kvalifikaci a zdravotní obtíže vhodná a její výdělek by zde dosahoval částky 30 000 Kč hrubého. Žalovaná má za to, že od 1.4.2021 již žalobkyni žádná ztráta na výdělku nevzniká. Pokud jde o nárok na náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění, uvádí žalovaná, že žalobkyně nepředkládá žádný důkaz, ze kterého by existence těchto nároků vyplývala.3. Soud zjistil tyto skutečnosti:4. Ze znaleckého posudku č. 619/20/2023 znalce , tituly před jménem, , Anonymizováno, , ze dne 1.12.2023 soud zjistil, že žalobkyně při úrazu ze dne 30.3.1988 utrpěla prasklinu jamky kyčelního kloubu vpravo, podvrtnutí křížokyčelního kloubu vpravo. Žalobkyně byla léčena konzervativně. Ortopedické vyšetření z 7.1.2003 na RTG kyčlí uvádí pouze mírně valgózní krčky s normálním nálezem na obou kyčelních kloubech. Znalec uvedl, že zranění, která žalobkyně utrpěla, odezněla bez následků. V roce 2008 byla žalobkyně uznána osobou znevýhodněnou pro bolestivý syndrom páteře na podkladě degenerativních změn, nikoli pro následky pracovního úrazu. Od roku 2011 je invalidní v prvním stupni, kdy rozhodující příčinou byly střídavě degenerativní potíže bederní a krční páteře nebo středně těžká depresivní fáze. V obou případech jde o obecná onemocnění nesouvisející s pracovním úrazem. Znalec tak uzavřel, že pracovní úraz odezněl bez posudkově odškodnitelných následků a nevyvolal tak žádnou novou bolest. Rovněž uzavřel, že u žalobkyně nedošlo ke zhoršení trvalých následků po úrazu, neboť úraz žádné trvalé následky ani nezanechal.5. Z výslechu znalce , tituly před jménem, soud zjistil, že znalec trvá na závěrech svého znaleckého posudku, vycházel zejména z lékařské dokumentace praktického lékaře žalobkyně a podkladů k přiznání invalidity žalobkyně. Znalec má za to, že dostupné podklady byly postačující pro znalecký závěr. Námitky žalobkyně považuje za velmi obecné. S ohledem na časový odstup od úrazu neprováděl znalec vlastní vyšetření žalobkyně, neboť současný zdravotní stav žalobkyně by nic neřekl o tom, jaký byl zdravotní stav po úraze. Součástí podkladů byla ortopedická vyšetření včetně zobrazovacích metod. Znalec dále uvedl, že z lékařských zpráv vyplývá, že úraz odezněl bez následků. Bezprostředně po úraze byla stanovena diagnóza naštípnutí jamky kyčelního kloubu a distorze křížo - kyčelního kloubu. V roce 2003 již ortodpedické vyšetření neukazuje na jakoukoli patologii a pracovní úraz je v této zprávě popsán pouze anamnesticky. Pokud jde o následné diagnózy krční a bederní páteře, ty se dle znalce vyskytují až později a znalec u nich neshledává žádnou souvislost s pracovním úrazem, a to ani časovou (poprvé se vyskytují v lékařských zprávách z let 2006 a 2009). Rentgeny přitom uvádí degenerativní, nikoli poúrazové změny. Znalec přímo uvedl, že dle lékařských zpráv tyto degenerativní změny nebyly vyvolány nebo eskalovány pracovním úrazem. Dále uvedl, že žalobkyně dosloužila vojenskou službu. Uváděné obtíže s bederní páteří tak dle znalce nejsou v příčinné souvislosti s pracovním úrazem. Pokud jde o posudek , tituly před jménem, , adresa, , má znalec , tituly před jménem, , jméno FO, za to, že , tituly před jménem, , jméno FO, uvádí diagnózy, které žalobkyně neutrpěla, například pokud uvádí zlomeninu kyčelní jamky, jde o nepřesnost, neboť u žalobkyně došlo pouze k naštípnutí kyčelní jamky. Docent , jméno FO, se nadto vůbec nevypořádal s lékařskými zprávami. Znalec dále uvedl, že u žalobkyně se neobjevila žádná nová bolest v souvislosti s pracovním úrazem, pokud jde o podvrtnutí křížo – kyčelního kloubu, jde o bolest, která odeznívá v rámci několika týdnů. Pokud jde o psychické obtíže, ty se poprvé objevují v lékařských zprávách až v roce 2009. Znalec ohledně podkladů uvedl, že zdravotnická dokumentace z , adresa, , kde se žalobkyně léčila bezprostředně po úraze, absentuje, nicméně s touto dokumentací pracovali dále další ambulantní lékaři a žádná další diagnóza, nad rámec těch již popisovaných, se neobjevuje. Vliv na závěry znaleckého posudku by doložení propouštěcí zprávy z , adresa, mělo pouze v případě, že by v ní byl uveden jiný diagnostický závěr než následně ve všech dalších lékařských zprávách. Znalec dále uvedl, že má za to, že u žalobkyně nedošlo k poklesu její pracovní schopnosti, nadto z dokumentace vyplývá, že vykonávala po úraze i dělnické profese, například skladníka.6. Z dopisu žalované adresovaného žalobkyni ze dne 9.12.2020 soud zjistil, že žalovaná přiznala žalobkyni náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti v období 1.2. – 31.10.2020 částku 37 580 Kč.7. Z dopisu žalované adresovaného žalobkyni ze dne 11.2.2021 soud zjistil, že žalovaná sdělila žalobkyni, že jí za období od 1.11. – 30.11.2020 nárok na náhradu za ztrátu na výdělku nevzniká.8. Z dopisu žalované adresovaného žalobkyni ze dne 11.2.2021 soud zjistil, že žalovaná sdělila žalobkyni, že jí za období od 1.12.2020– 31.3.2021 přiznala nárok na náhradu za ztrátu na výdělku ve výši 13 594 Kč.9. Z rozhodnutí velitele o žádosti za náhradu škody utrpěné úrazem ze dne 13.6.1988, soud zjistil, že žalobkyni bylo přiznáno bolestné v rozsahu 130 bodů. Při zohlednění uznané odpovědnosti v rozsahu 75 % bylo žalobkyni přiznáno 1462,50 Kč.10. Ze záznamu o poučení postiženého ze dne 15.4.1988 soud zjistil, že žalobkyně podpisem této listiny prohlásila, že byla seznámena se závěrem, že vojenská správa odpovídá za škody žalobkyně vzniklé úrazem v rozsahu 75 %, s čímž vyslovila souhlas. Rovněž z této listiny soud zjistil, že bylo žalobkyni v souvislosti s úrazem přiznáno bolestné.11. Z dopisu žalované ze dne 22.2.2012 soud zjistil, že žalovaná vyplatila žalobkyni náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši 54 000 Kč, a to v souladu s odborným vyjádřením , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem12. Z posudku , tituly před jménem, , jméno FO,