8 C 140/2023-61 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobci se svým návrhem domáhali zaplacení náhrady za zpoždění letu č. , Anonymizováno, ze dne , datum, na trase , adresa, – , Anonymizováno, . Operujícím leteckým dopravcem byl žalovaný. Plánovaný čas příletu do destinace byl ve 21:40, skutečný přílet byl až ve 02:33 následujícího dne, tedy o více než tři hodiny později. Cestujícím tak vznikl nárok na náhradu škody podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ve výši 250 EUR každému.2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, neboť příčinou zpoždění letu byla mimořádná okolnost spočívající ve střetu letounu, který měl operovat daný let, se zajícem.3. V řízení byly prokázány následující skutečnosti:4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobci měli rezervaci na let , Anonymizováno, na trase , adresa, – , Anonymizováno, na den , datum, , který byl na příletu zpožděn o více než tři hodiny. Nesporné bylo rovněž to, že cestující uplatnili nárok na náhradu za zpoždění včas v šestiměsíční lhůtě.5. Daný let měl být operován letounem s označením YR-SEA. Tento letoun se při přistání na předchozím letu , Anonymizováno, na trase , Anonymizováno, – , adresa, střetl se zvířetem. Původně se předpokládalo, že se jednalo o ptáka, posléze po průzkumu motoru bylo zjištěno, že v něm byly nalezeny zbytky zajíce, nalezeno bylo rovněž peří. Ke střetu došlo , datum, v 15.41 hodin, kdy po dosednutí posádka zaznamenala náhlé vibrace a změnu zvuku motoru č. 2. Letadlo bylo následně uzemněno s tím, že je potřeba provést kontrolu, následně opravu, bylo třeba vyměnit lopatky ventilátoru, filtr před chladiči a provést čištění motoru GAS. Žalovaný proto zajistil náhradní letoun OK-SWM, kterým byl let operován, ovšem již došlo ke zpoždění.6. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.7. Žalobci měli rezervaci na let provozovaný žalovaným č. , Anonymizováno, na trase , adresa, – , Anonymizováno, na den , datum, , který byl na příletu zpožděn o více než tři hodiny. Na bezprostředně přecházejícím letu č. , Anonymizováno, došlo v Praze při přistání ke střetu letadla se zvířetem, letoun byl uzemněn a bylo třeba provést jeho kontrolu a opravu.8. Po právní stránce posuzoval soud věc podle přímo aplikovatelného nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu a kterým se zrušuje nařízení EHS 295/91 (dále jen Nařízení).9. Podle článku 5 odst.1 písm. c) Nařízení, v případě zrušení letu mají cestující nárok na náhradu škody dle čl. 7 od provozujícího leteckého dopravce, vyjma případů uvedených pod bodem i) až iii).Podle článku 7 odst. 1 Nařízení, odkazuje-li se na tento článek, obdrží cestující náhradu ve výši:a) 250 EUR u všech letů o délce nejvýše 1500 kilometrů;b) 400 EUR u všech letů ve Společenství delších než 1500 kilometrů a u všech ostatních letů o délce od 1500 kilometrů do 3500 kilometrů;c) 600 EUR u všech letů nespadajících pod písmeno a) nebo b).10. Stejně jako podle Montrealské úmluvy by měly být povinnosti provozujících leteckých dopravců omezeny nebo vyloučeny v případech, kdy byla událost způsobena mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zamezit i kdyby byla přijata všechna přiměřená opatření. Tyto mimořádné okolnosti se mohou vyskytnout zejména v případech politické nestability, povětrnostních podmínek neslučitelných s uskutečněním dotčeného letu, bezpečnostních rizik, neočekávaných nedostatků letové bezpečnosti a stávek, které postihují provoz provozujícího leteckého dopravce.11. Jak vyplývá z 12. bodu odůvodnění a z čl. 5 Nařízení zákonodárce Společenství zamýšlel zmírnit obtíže a nepohodlí způsobené cestujícím zrušením jejich letů. Toho by mělo být dosaženo povinností dopravců informovat cestující o zrušení letu před plánovaným časem odletu, a navíc jim nabídnout přiměřené přesměrování odpovídající určitým kritériím. Za předpokladu, že letečtí dopravci nemohou uvedená opatření přijmout, mělo by dojít k odškodnění cestujících, s výjimkou případu, kdy ke zrušení letu dojde za mimořádných okolností, kterým nebylo možné zabránit, i kdyby byla přijata všechna přiměřená opatření. Jak vyplývá ze 14. bodu odůvodnění Nařízení takové okolnosti se mohou vyskytnout zejména v případech politické nestability, povětrnostních podmínek neslučitelných s uskutečněním dotčeného letu, bezpečnostních rizik, neočekávaných nedostatků letové bezpečnosti a stávek, které postihují provoz leteckého dopravce.12. Již Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 20.11.2014, III. ÚS 2782/14 uvedl, že střet letadla s ptákem je událostí, která má nahodilou povahu a její výskyt není možno za obvyklých okolností ze strany leteckého dopravce ovlivnit, ze strany dalších subjektů jen zmírnit (plašení ptáků hlukem, biologická ochrana, chemické prostředky, světelné plašení aj.). Tyto preventivní mechanismy však vykonává provozovatel letiště, nikoli letečtí dopravci, kteří jsou povinnými subjekty k náhradě škody cestujícím ve smyslu Nařízení. I když střet s ptákem není zřídkavou událostí, nelze ji dle Ústavního soudu vnímat jako vlastní běžnému výkonu činnosti leteckého dopravce, který zpravidla ani nedisponuje nástroji, jimiž by mohl být výskyt takovéto události eliminován. Závěr o tom, že střet letounu s ptákem je mimořádnou událostí ve smyslu Nařízení, následně potvrdil Soudní dvůr EU v rozsudku z 4.5.2017 ve věci C-315/15.13. Soud se s ohledem na to, že zpoždění předmětného letu žalobců bylo způsobeno v důsledku mimořádné okolnosti, za kterou je nutno prokázaný střet letadla se zvířetem považovat (dle názoru soudu lze zcela ztotožnit střet se zajícem a střet s ptákem), zabýval tím, zda technické a administrativní úkony, které následně žalovaná učinila, a vedly ke zpoždění předmětného letu, byly přiměřené. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný v dané věci jednal zcela přiměřeně, v souladu s bezpečnostními předpisy, ale rovněž efektivně z hlediska cestujících, pokud využil jiného letounu. Je zřejmé, že v případě jakéhokoli střetu letounu se zajícem je letecký přepravce povinen provést určité úkony, které stanoví bezpečnostní předpisy a že tyto úkony vyžadují určitý čas. V daném případě má soud za to, že tyto úkony byly učiněny zcela přiměřeným způsobem dané situaci a s ohledem na to, že poškozené letadlo bylo třeba vyřadit z provozu a přistavit nové letadlo, má soud za to, že vzniklé zpoždění, není nepřiměřeně dlouhé. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť celé zpoždění bylo způsobeno v důsledku mimořádné události, která byla mimo účinnou kontrolu žalovaného jako leteckého přepravce, přičemž žalovaný nedisponuje nástroji, kterými by mohl být výskyt této události zamezen a současně veškeré úkony, které učinil po tomto střetu, učinil tak, aby v maximální možné míře zpoždění eliminoval.14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a jsou tvořeny paušálními náklady podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 300 Kč za jeden úkon x 5 úkonů (vyjádření k žalobě ze dne 9.1.2024, 4.3.2024, 3.6.2024, účast na jednání 2. 5. 2024 a 20. 8. 2024) a dále náklady vynaloženými na překlad listin z cizího jazyka do češtiny ve výši 2 080 Kč. Celkem činí náklady řízení žalovaného 3 580 Kč. Vyjádření z 5.9.2023 se týkalo jiného letu, proto náhradu nákladů za toto vyjádření soud žalovanému nepřiznal.