11 C 242/2024-72 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobci se podanou žalobou dne 28. 6. 2024 domáhali po žalované zaplacení částky v souhrnné výši 1 200 EUR (každý ve výši 600 EUR) s příslušenstvím z titulu paušální náhrady škody ve smyslu Nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 261/2004 ze dne 11. 2. 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení jen před nebo významného zpoždění letů, a kterým se zrušuje Nařízení (EHS) č. 295/91 (dále jen „Nařízení“). Dle žalobních tvrzení si žalobci zakoupili zájezd do Ománu, jehož součástí byla i letecká přeprava zajišťovaná žalovanou, přičemž se jednalo o let č. , anonymizováno, , anonymizováno, z Letiště , jméno FO, v Praze (dále také jen „letiště v Praze“) do , anonymizováno, dne 29. 12. 2023 a zpáteční let č. , anonymizováno, , anonymizováno, ze , anonymizováno, na letiště v Praze dne 5. 1. a 6. 1. 2024. Zpáteční let č. , anonymizováno, , anonymizováno, měl plánovaný odlet ze , anonymizováno, dne 5. 1. 2024 ve 22:35 hod. a plánovaný přílet do Prahy dne 6. 1. 2024 v 03:25 hod, délka trasy letu přesahující 3 500 km (dále také jen „předmětný let“). Z důvodu nepříznivého počasí a poruchy automatizovaného meteorologického pozorovacího systému na letišti v Praze (dále jen „systém , anonymizováno, “ nebo také jen „, anonymizováno, “) nebylo možné na tomto letišti dne 6. 1. 2024 v nočních a ranních hodinách přistát. Cca v 02:45 hod., kdy se předmětný let nacházel ve vzdušném prostoru Slovenska, kapitán letadla informoval o zpoždění letu cca o 30 minut z důvodu nepříznivých povětrnostních podmínek během cesty a dále o přistání na letišti v Bratislavě, kde předmětný let následně v 03:32 hod. přistál. Po cca 45 minutách bylo cestujícím umožněno vstoupit do tranzitního prostoru letiště, cca v 05:20 hod. byli vyzváni k návratu do letadla, které vzlétlo v 06:25. , právnická osoba, cca 07:15 hod. se předmětný let nacházel ve vzdušném prostoru nad Prahou, nicméně z důvodu přetrvávajícího nepříznivého počasí a poruchy systému , anonymizováno, na letišti v Praze byl odkloněn na letiště v , adresa, , kde následně letadlo přistálo v 08:02 hod. Po cca hodině od přistání bylo cestujícím umožněno absolvovat pasovou kontrolu a převzetí zavazadel. Poté žalovaná zajistila náhradní autobusovou dopravu z Letiště v , adresa, na Letiště do Prahy, která vyjížděla cca v 10:00 hod. z , adresa, a na Letiště v Praze dorazila cca ve 12:00 hod. Žalobci však využili individuální způsob dopravy vlakem z , adresa, , kam dorazili cca v 11:30 hod. Celkové zpoždění předmětného letu na příletu tak činilo více než 8 hodin.Ohledně poruchy systému , anonymizováno, žalobci uvedli, že tato trvala od večerních hodin dne 4. 1. 2024 do dne 9. 1. 2024, v jejím důsledku nebylo možné přistávání letadel za podmínek nízkých dohledností II/III CAT ICAO (zejména hustá mlha). Řízení letového provozu ČR (dále jen „ŘLP“) vydalo pro letecké dopravce dne 4. 1. 2024 v 19:33 hod. příslušnou informaci (tzv. NOTAM) o nefunkčnosti , anonymizováno, a o nemožnosti přistávání letadel na letišti v Praze za uvedených okolností, kterou průběžně aktualizovalo. Následně byly vydávány další aktualizace NOTAM o trvající nefunkčnosti , anonymizováno, a nemožnosti přistávání letadel za podmínek nízkých dohledností. Současně Český hydrometeorologický úřad (dále jen „ČHMÚ“) upozorňoval na výskyt mlh v dotčeném časovém období v rámci vydaných letištních předpovědí TAF a pravidelných zpráv METAR o aktuálním počasí.Žalobci nezpochybnili, že výpadek systému , anonymizováno, a nepříznivé počasí na letišti v Praze, pro které na něm nebylo možno dne 6. 1. 2024 v nočních a ranních hodinách přistát, představuje mimořádnou okolnost ve smyslu čl. 5 odst. 3 Nařízení, kterou nebylo v moci žalované jakkoli ovlivnit a že odklonění předmětného letu na jiné letiště se tak s ohledem ke všem okolnostem jevilo jako nezbytné opatření. Dle žalobců však tato skutečnost sama o sobě nemůže automaticky zbavit žalovanou povinnosti náhrady nemajetkové újmy. Žalovaná totiž o poruše , anonymizováno, a nemožnosti přistávání letadel za podmínek nízkých dohledností věděla již od večerních hodin dne 4. 1. 2024, rovněž měla k dispozici příslušné letištní předpovědi počasí na letišti v Praze dne 6. 1. 2024 a tudíž se na situaci mohla předem připravit. Nedůvodně však pouze spoléhala na to, že bude možné na tomto letišti přistát. Dle žalobců tomu napovídá její jednání, kdy po mimořádném mezipřistání v Bratislavě zvolila „vyčkávací taktiku“, která vedla k čekání cestujících na letišti v Bratislavě po dobu cca 3 hodin, aby poté let pokračoval do Prahy i přesto, že měla prostřednictvím meteorologických zpráv (METAR) informaci o situaci na letišti v Praze, neumožňující na něm přistát, a let tak byl nakonec odkloněn na letiště v , adresa, , které bylo v provozu od 07:00 hod. a kde byli cestující odbaveni po další hodině čekání v důsledku odbavování cestujících jiného odkloněného letu žalované č. , anonymizováno, 4106, který zde přistál o několik minut dříve, pročež letištní personál nebyl objektivně schopen zajistit dřívější odbavení žalobců. Dle přesvědčení žalobců nemusela žalovaná realizovat mezipřistání v Bratislavě, ale mohla předmětný let rovnou odklonit např. na letiště v Brně, které rovněž běžně využívá a které má taktéž zajištěn nepřetržitý provoz, a kde v daný den měl mimořádné mezipřistání i výše uvedený jiný let žalované č. , anonymizováno, 4106 (jenž byl následně také divertován do , adresa, ). V Brně pak mohla mít žalovaná připravenou náhradní pozemní dopravu, případně by cestující využili individuální náhradní dopravu. Takovéto opatření by bylo, dle názoru žalobců, zcela přiměřené a odpovídající situaci. Žalovaná však přiměřená opatření k zabránění významného zpoždění, resp. zrušení předmětného letu, nepřijala a dle žalobců se tak nemůže dovolávat čl. 5 odst. 3 Nařízení a je povinna každému ze žalobců nahradit nemajetkovou újmu á 600 EUR.S poukazem na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“) ve věci C-253/21 a spojené věci C-402/07 a C-432/07 dále žalobci uvedli, že cestující má nárok na náhradu škody z důvodu zrušení nebo významného zpoždění letu ve smyslu čl. 5 a čl. 7 Nařízení, přičemž za zrušení letu je nutno považovat i odklonění letu, který přistane na jiném letišti, než je původně plánované letiště a které neobsluhuje totéž město, aglomeraci nebo region. Došlo-li k odklonění letu na letiště, které naopak obsluhuje totéž město, aglomeraci nebo region, musí se při určování délky zpoždění zohlednit čas, kdy cestující po ukončení přepravy fakticky dorazili na letiště uvedené v původní rezervaci, a nárok pak vzniká při opoždění přesahujícím 3 hodiny po čase příletu původně plánovaném leteckým dopravcem. Dle žalobců jim tak vznikl nárok na náhradu nemajetkové újmy v obou případech, tj. jak z důvodu zrušení letu, tak z důvodu jeho zpoždění. Předmětný let je totiž nutno pokládat za zrušený, neboť byl odkloněn na letiště v , adresa, , které, dle žalobců, nepředstavuje letiště, jež obsluhuje totéž město, aglomeraci nebo region jako letiště v Praze, a dosáhl významného zpoždění přesahujícího 3 hodiny, když cestující se do Prahy dostali autobusovou či individuální přepravou až po více než 8 hodinách oproti původnímu času plánovaného příletu do Prahy. K paušální kompenzaci žalobci dne 6. 1. 2024 písemně žalovanou vyzvali, dne 8. 1. 2024 obdrželi její zamítavé stanovisko, na které reagovali výhradami dne 8. 1. 2024, jež zůstaly bez odezvy. Na písemnou předžalobní výzvu k plnění ze dne 4. 5. 2024 pak žalovaná dne 6. 5. 2024 rovněž reagovala zamítavě. Žalobci spolu s jistinou současně požádali o přiznání zákonného úroku z prodlení specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku.2. Žalovaná neuznala žalobou uplatněný nárok a žalobu navrhla zamítnout. Namítala, že v důsledku mimořádné okolnosti spočívající ve výpadku meteorologického systému , anonymizováno, a nepříznivého počasí na letišti v Praze (hustá mlha neumožňující bezpečné přistání při snížené viditelnosti pod 550 m), kterou žalovaná ze své pozice leteckého dopravce nemohla nikterak ovlivnit, bylo odklonění předmětného letu nezbytným opatřením. Zdůraznila, že před samotným odletem předmětného letu ze , anonymizováno, neměla žádné informace o tom, že by na letišti v Praze panovaly nepříznivé meteorologické podmínky, pro které by ji nebylo umožněno přistát na tomto letišti, a tedy naplánovaný předmětný let realizovat. Takové informace neměla ještě ani dvě hodiny před odletem, ani v průběhu odletu, o čemž svědčí zprávy TAF došlé z časů 20:00 UTC a 23:00 UTC. Až v průběhu letu nad Evropou, v 01:42 UTC, přišly první zprávy o nevhodném počasí na letišti v Praze a snížené dohlednosti na 500 m. To bylo důvodem, pro který letadlo mimořádně přistálo na letišti v Bratislavě, kde má žalovaná svoji bázi, tj. personální zabezpečení a jiné materiální zabezpečení, a které bylo nejbližším vhodným letištěm na trase. V době tohoto mezipřistání přišla v 05:00 UTC meteorologická zpráva, že